To je samozřejmě tristní výsledek pětiletého ozbrojeného konfliktu v Sýrii, který s ohledem na jeho internacionalizaci od samého počátku nelze nazvat občanskou válkou. Možná jen v jeho první fázi.
USA, ale také evropské mocnosti, Velká Británie a Francie se spolu se svými regionálními spojenci pokusili svrhnout sekulární režim B. Asada. Zdá se však, že baasistický režim má nejen oporu armády, ale také širokých vrstev obyvatel, a to nejen členů jeho strany, náboženských menšin, tedy křesťanů, allavitů a drúzů a dalších, ale také významné části sunnitského obyvatelstva.
Pět let vzdorovat největším mocnostem tohoto světa, udržet si při tom důvěru vlastního obyvatelstva, a ještě přejít do ofenzivy proti rebelům, je obdivuhodné.
Zdá se, že pád Aleppa, dnes vlastně jediného významného města, které drží opoziční síly podporované zejména Tureckem, je nezadržitelný. Po dobytí Aleppa a jeho obsazení vládním vojskem se B. Asad stává opět nejvýznamnější figurou na syrské šachovnici. Neopominutelnou při jakémkoliv jednání o budoucnosti země. Ať se to komu líbí či nelíbí.
V zájmu Západu je společně s Asadem a s Rusy koordinovat postup proti Islámskému státu, který ohrožuje svět, a vyřešit konflikt, který ve svých důsledcích znamená vypuzování statisíců Syřanů směrem do Evropy.
Jak je zřejmé ze zjištění Syrian Centre for Policy Research, 45 % obyvatel Sýrie žije mimo své domovy na území Sýrie a velké většině pod ochranou syrské armády. To je střízlivě odhadnuta 8-9 milionů lidí. Míra chudoby stoupla v Sýrii jen za poslední rok o 85 %.
Pokud by se syrská armáda zhroutila a padl by režim B. Asada, znamenalo by to, že tito lidé by masově hledali únik před terorem Islámského státu. A to jistě není v zájmu Evropy, kam by většina z nich směřovala.
Představitelé EU by měli začít dělat realistickou politiku v zájmu zemí EU, která je samozřejmě poněkud odlišná od politiky jiných států. USA, jak se zdá, přestávají mít prvořadý geopolitický zájem na Středním východě, a to z jednoduchého důvodu, že dnes už nepotřebují z této oblasti dovážet ani ropu, ani zemní plyn. To naopak EU potřebuje.