já se v krátkosti k tomuhle zákonu vyjádřím a trošku se zmíním i o tom, jakou tenhle návrh prošel genezí.
Asociace krajů vytvořila odbornou komisi, která pracovala na přípravě změny zákona o rozpočtovém určení daní. Tato komise předložila jako odborný orgán vedení krajů nějaké podkladové materiály, které vycházely jak z ekonomických analýz, tak z toho, jakým způsobem kraje hospodaří, které řekněme složky toho hospodaření jakým způsobem zatěžují rozpočet krajů a připravila nějaký návrh změny. Nicméně pár hejtmanů se domluvilo, že si ty parametry upraví podle sebe, upraví je zcela účelově tak, aby nedošlo k systémovému řešení.
Je třeba si uvědomit jednu věc. Tenhle zákon, který se mění, platí od roku 2000, platí velmi dlouho. Je tedy předpoklad, že pokud se tento zákon mění, tak by měl opět vydržet více než rok, více než dva, více než jedno volební období a měl by hlavně znamenat a přinést do regionů stabilitu a rozvahu, což tenhle vládou předložený návrh určitě nesplňuje.
Já se k jednotlivým parametrům toho zákona vyjádřím podrobněji ve druhém čtení, kde budu představovat a zdůvodňovat svůj pozměňovací návrh, takže dnes se k tomu budu vyjadřovat skutečně spíše obecně.
Tento vládou předložený návrh vychází z takového i šalamounského řešení, protože ta první dohoda nevyhovovala třem krajům, nevyhovovala Moravskoslezskému a Ústeckému, což jsou strukturálně postižené regiony, a nevyhovovala Praze. Na ale samozřejmě aby ta Praha se přiklonila na stranu těch, co tento zákon prosazují, tak došlo další úpravou a změnou parametrů rozpočtového určení daní obcí a měst k tomu, že došlo k navýšení peněz pro Prahu takovou bulharskou konstantou 0,1 %, a tím pádem se ty peníze pro Prahu v konečném důsledku najdou, nicméně berou se na úkor obcí a měst napříč celou republikou, což si myslím, že je samozřejmě špatně.
Když se vyjádřím třeba k Moravskoslezskému kraji, tak Moravskoslezský kraj má 22 obcí s rozšířenou působností. Všem těmto obcím podle tohoto návrhu klesnou příjmy.
Já bych chtěl ještě jeden fakt uvést, protože to je důležité. Ta moje čísla vycházejí z porovnání s rokem 2023, abychom byli schopni se od něčeho odrazit a ta čísla byla nějakým způsobem ověřitelná.
Celá struktura rozpočtového určení daní a parametry, které jsou předloženy Asociací krajů potom co se nedohodly všechny kraje a tak jak to bylo od začátku deklarováno, by měla být vyžadována shoda všech krajů, ale to samozřejmě potom bylo v průběhu času a v průběhu jednání změněno nějakým záhadným způsobem na to, že stačí dohoda většiny krajů, jak jsem říkal, budu komentovat většinu těch parametrů až v průběhu druhého čtení, protože k tomu mám připravený pozměňovací návrh, který vychází ze závěrů odborné komise, která připravila podklady tak, aby byly obhajitelné a vycházely z ekonomických dat.
Já úplně nevím, jak moc reálné je, aby tento zákon prošel v této podobě. Na druhou stranu si myslím, že by v rámci jednání v Poslanecké sněmovně mohla vzniknout nějaká dohoda o tom, že se počká na výsledky krajských voleb, které budou na konci září, tak, aby se k tomu případnému návrhu mohla vyjádřit zastupitelstva s novým mandátem a tato zastupitelstva budou dávat mandát novým vedením krajů a myslím si, že pokud dojde ke změnám jak ve složení zastupitelstev a ve vedení krajů, tak by neměl procházet tento zákon na poslední chvíli tak, aby se nakonec zjistilo, že má daleko větší nepodporu než podporu.
Co je ovšem na předloženém návrhu vlastně nejbizarnější, je to, že v horizontu tří let pan ministr předpokládá navýšení peněz pro kraje ve výši 11,2 miliard korun, nicméně toto navýšení se opět takovým zvláštním způsobem rozplyne v penězích pro jednotlivé kraje a velmi výrazným nepoměrem vůči těm krajům. Navíc část těch peněz pochází ze Státního fondu dopravní infrastruktury, z kterého jsou peníze určeny na opravy cest druhé a třetí třídy.
A jak jsem tady hovořil o tom bulharském koeficientu 0,1 procenta podílu na úkor krajů pro hlavní město Prahu, tam by mě specificky zajímalo to zdůvodnění, proč tento podíl, proč tato konstanta, protože ona je absolutně nesystémová a já jsem přesvědčený, že s takovýmhle přístupem nemůže souhlasit ani samotné Ministerstvo financí. A v případě, že by se měly tyhlety principiální záležitosti řešit takovýmto způsobem a zavádět speciální koeficienty ve prospěch někoho, tak to prostě je neobhajitelné jako systémové řešení.
Když se vyjádřím obecně ke kritériím a k váhám, které jsou navrženy v rámci rozpočtového určení daní, tak ty parametry jsou nelogické. Počet obcí na rozlohu? Délka silnic na rozlohu? Opravdu? Čím více obcí, tím více peněz? To motivujeme ty kraje, aby se zaměřovaly na podporu mikroobcí a vytváření mikroobcí, aby se ze statutárních měst oddělovaly jednotlivé části a vytvářely mikroobce? To opravdu má být ten motivační směr? Nemělo by to jít náhodou opačným směrem, aby se obce sdružovaly do větších celků a k tomu byly motivovány? Ať mi někdo vysvětlí, jaký je motivační prvek tohoto kritéria. Délka silnic? Ano, délka silnic je dobré kritérium. Ale je třeba říci, že je třeba počítat i s mosty na těch silnicích, s propustky na těch silnicích, že je třeba počítat s plochou těch cest. Kritérium počtu žáků ve školách, které zřizuje kraj. Ano, tohleto kritérium je důležité. Ale nerozumím tomu, proč je ve vládním návrhu navržena váha 4 procenta, když z krajských rozpočtů jde na školství zhruba necelých 13 procent, je to někde kolem 12,5 procenta. Ta nelogičnost tohoto argumentu, těch 12,5 versus 4 procenta, tak proč 4 procenta na počet žáků v krajem zřizovaných školách, když ty náklady jsou úplně někde jinde, a ta komise to specifikovala. Ve vládním návrhu zcela absentuje kritérium v oblasti sociálních a zdravotních služeb, které ten kraj poskytuje, a toto jsou velmi důležité povinnosti kraje, které plní vůči obyvatelstvu. Sociální a zdravotní služby přece nemůžeme jenom tak ignorovat.
Já bych chtěl tady ještě, kolegyně a kolegové, vás informovat o tom, že zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na svém zasedání 6. 6. 2024 svým usnesením číslo 17/1705 odmítlo vládní návrh zákona. A usnesení si dovolím odcitovat. Zastupitelstvo kraje odmítá vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, zákon o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů, předložený Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky dne 7. 5. 2024, sněmovní tisk 701. Musím říci, že v rámci jednání krajského zastupitelstva bylo ohledně tohoto odmítavého stanoviska k tomuhletomu vládnímu návrhu kupodivu široká shoda. Toto usnesení bylo předloženo i předsedkyni Poslanecké sněmovny a ministru financí České republiky. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)
Chtěl bych zdůraznit, že již dnes v rámci rozpočtového určení daní jsou poměrně významným způsobem rozevřeny nůžky mezi příjmy na jednoho obyvatele v rámci jednotlivých krajů. Moravskoslezský kraj je v tomto parametru na tom dlouhodobě nejhůř. Není přece možné, aby se tyto nůžky neustále rozevíraly. Ta tendence by měla být z mého pohledu a z mého přesvědčení přesně opačná. Ty nůžky mezi těmi jednotlivými kraji by se měly přece svírat. Mělo by docházet k tomu, že v přepočtu na jednoho obyvatele budeme dlouhodobě dostávat pokud možno stejně. Ono to nikdy nebude stejně. To si asi všichni uvědomujeme. Ale rozevírat ty nůžky, to přece není v pořádku. Podle výpočtu odboru financí Moravskoslezského kraje by v roce 2027 ten rozdíl v příjmech na jednoho obyvatele kraj Vysočina versus Moravskoslezský kraj byl téměř 100 procent a v roce 2027 by ten příjem na jednoho obyvatele Vysočiny měl vycházet někde kolem 18 724 korun, kdežto pro Moravskoslezský kraj 9 917 korun. To opravdu není v pořádku.
Já jsem tady uváděl, že Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj, Karlovarský kraj jsou strukturálně postižené regiony. Ano, já rozumím i tomu, že část hejtmanů, kteří se přiklonili k tomuhletomu návrhu, vidí jako řekněme červený hadr peníze, které jdou z transformačních fondů do Moravskoslezského kraje. Ale prosím, dámy a pánové, uvědomme si, že to jsou finanční prostředky, které mají právě naopak zmírnit ten rozdíl mezi těmi kraji. Moravskoslezský kraj jako kraj, který byl zatížen těžkým průmyslem a obrovskými ekologickými zátěžemi z minulosti, potřebuje, aby se ty podmínky vyrovnaly. A na to jsou určeny transformační peníze. To nejsou peníze na to, abychom z nich mohli opravovat cesty. To nejsou peníze na to, abychom z nich mohli financovat školy nebo školky nebo sociální služby. Ty transformační peníze do toho kraje jdou právě na to, aby se snížily rozdíly mezi těmi kraji. A to je zásadní a to je potřeba si uvědomit. Moravskoslezský kraj s těmito prostředky zachází velmi efektivně a dlouhodobě se o to snaží. Ale samozřejmě pokud nám tento vládní návrh podle těch odhadů zpracovaných odborem financí Moravskoslezského kraje má ubrat až 800 milionů korun ročně, tak je to obrovská částka peněz. A pokud se do toho rozpočtového určení daní na základě té dohody má nalít více peněz, tak nerozumím tomu, proč z těch 11,3 miliard ten kraj za tři roky má získat nějakých 48 miliard oproti tomu, že některé kraje získají skoro 2,5 miliardy z toho balíku.
Opravdu se mi ten návrh, který předložila Asociace krajů, nejeví jako systémový, nejeví se mi jako dlouhodobě udržitelný, a proto si myslím, že je špatný. Není to jenom o tom kritizovat návrh, který vzešel z dohody několika hejtmanů, a kritizovat návrh, který předložila vláda. Já si myslím, že toto je zrovna jeden z předpisů, který by měl být přijat na základě širší politické shody, na základě dohody i s opozicí. Nehledě na to, jak jsem tady informoval, blíží se...
A jak jsem avizoval, máme před sebou prázdniny a v září budou probíhat krajské volby, ze kterých vzejdou nová krajská zastupitelstva. S největší pravděpodobností dojde ke změnám ve složení vedení krajů. A já si myslím, že by minimálně stálo za to počkat, nechat ten návrh přehodnotit, vrátit se k tomu návrhu, který byl připraven odbornou komisí Asociace krajů, a opravdu otevřít diskusi na širší platformě, včetně diskuse s opozicí na tom, jaká ta finální podoba nového zákona o rozpočtovém určení daní krajů by měla být Poslaneckou sněmovnou přijata. Myslím si, že je to natolik závažná norma, která ovlivní život v krajích.
Tak jsem to zakončil, paní předsedkyně, čekáním na klid a... Děkuji, já potom budu pokračovat.
