Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já si stejně jako kolega předkladatel Radek Holomčík vezmu stanovisko výrobců obnovitelného lihu v České republice, abych nebyl podezírán z toho, že se tady zastávám řepky. Takže jsou to lihovarníci. A v té druhé části se pokusím vysvětlit, jak je to s pěstováním těch komodit, že to skutečně není tak, jak to tady bylo prezentováno.

Něco málo tedy ze stanoviska výrobců obnovitelného lihu v České republice. Úvodem je třeba si uvědomit, co je hlavním účelem výroby obnovitelných zdrojů energie a proč jsou pro dosažení cílů - jak environmentálních, ekologických, tak i ekonomických - stanovených a schválených statutárními orgány Evropské unie pro následující období, primárními cíli pro výrobu biopaliv, nikoliv jejich vlastní podpory, jak uvádí důvodová zpráva, jsou snižování emisí skleníkových plynů při přepravě a dopravě a snižování závislosti na dovážených fosilních zdrojích energie, a tím i posilování energetické soběstačnosti ne České republiky, nýbrž bezpečnosti v Evropské unii.

S názorem předkladatelů, kdy jedním z cílů má být snížení nadprodukce potravin, nelze souhlasit, neboť je v rozporu se stávající realitou v zemědělské prvovýrobě. Pokud jde o argument zvýšení zaměstnanosti při výrobě biopaliv, pak jde primárně o možnost zařazení plodin do osevního postupu při zachování pravidel biodiverzifikace pro zachování rozměru pěstování u jednotlivých zemědělských prvovýrobců.

Pravdou je, že biopaliva první generace jsou nejrozšířenějším, ekonomicky dostupným druhem biopaliv, jak v České republice, tak také v Evropské unii. Názor předkladatelů, že u biopaliv první generace existuje konkurenční užití půdy pro výrobu potravin či krmiv, není třeba komentovat, neboť je velice zavádějící. Fenoménem zvaným konkurence je základem hospodářské soutěže a je - nebo by měl být - přítomen při jakékoliv výrobě jakékoliv komodity. Pokročilá biopaliva, vyráběná nikoliv ze surovin pro potravinářskou výrobu, která předkladatelé zmiňují, včetně bioplynu, jsou zatím převážně v začátcích a objemově nemohou zajistit plnění závazků na snížení emisí skleníkových plynů a docílení stanovených limitů v dopravě v následujících letech, to je deset procent do roku 2020.

Předkladatelé návrhu v rámci důvodové zprávy se odkazují na studie, prokazující neefektivnost a negativní dopady výroby biopaliv první generace, a dále argumentují i faktorem nepřímých změn při využití půdy. Mohli bychom zde uvádět další studie, které naopak zpochybňují závěry některých studií, což však není asi cílem. Chtěli bychom, aby se na celou věc pohlíželo kromě selského rozumu i optikou stávajících možností při výrobě v České republice i v Evropské unii. Kdyby vše bylo tak negativní a environmentálně neakceptovatelné, proč by tedy už dávno Evropská unie tuto výrobu nezakázala? I přes snahy určitých podnikatelských skupin úplně zrušit výrobu biopaliv první generace, na kteréžto komise reagovala snahou omezit objem výroby na pět procent, tento limit nebyl s ohledem na reálná fakta zaveden a strop pro využití obnovitelných zdrojů energie v dopravě byl ponechán na úrovni sedmi procent.

Pokud jde o tvrzení předkladatelů, návrh (?) o vybraných důsledcích, spojených s produkcí biopaliv, to je, dopady pěstování na kvalitu vod, půdy, na potravinářskou soběstačnost, na suverenitu, biodiverzitu, efektivitu a další, lze konstatovat, že i zde jde o účelové přizpůsobování se faktům předpokládaného návrhu. Pro výrobu jednoho litru biopaliva je třeba předkladatelů návrhu dva a půl tisíce litrů vody. Je tím míněna voda z atmosférických srážek? Skutečností v České republice, že například cukrová řepa je zdrojem biomasy pro výrobu nejen bioetanolu, není v České republice uměle zavlažována, což v návrhu zmiňováno není.

Pokud jde o problém sucha, pak je to problém všech zemědělských komodit a nikoliv jen potravinářských surovin pro biomasu, pro potřeby výroby biopaliv. U dopadů na kvalitu půdy by bylo nejvhodnější se dotázat samotných zemědělských pěstitelů všech komodit, protože na rozdíl od teoretických studií ví, jak na půdě zodpovědně hospodařit. Zejména tvrzení dalších studií o tom, že množství suroviny, potřebné k výrobě takového množství pohonné hmoty, které by naplnilo jednu nádrž automobilu, představuje objem potravy pro jednoho člověka na celý rok, přičemž za studii je zde vydáván názor agrárního analytika pana Havla v rámci blogů na serveru aktualne.cz.

Ano, už se pomalu blížím ke konci. Tady je jedna důležitá záležitost, (nesroz.) ještě třeba zmínit. Závěrem bychom rádi poukázali na nejnovější vývoj názorů orgánů Evropské unie na problematiku trvale udržitelné výroby biopaliv v rámci EU, kdy ve čtvrtek 13. 6. 2019 se dohodli vyjednavači Komise Evropského parlamentu a Rady Evropské unie na kompromisu, který zahrnuje dosažení třináctiprocentního cíle v dopravě do roku 2030 a zastropování biopaliv v první generaci na úroveň v členských státech EU k roku 2020, maximálně však sedm procent. Obsahuje i zmrazení použití biopaliv s vysokým faktorem - jako je palmový olej - na stávající úrovni s tím, že budou k roku 2030 vypuštěna zcela.

To je citace postoje zprávy výrobců obnovitelného lihu a teď bych se velice krátce chtěl vyjádřit k tomu, jak ty plodiny, které se pěstují pro výrobu bioetanolu a (nesroz.), likvidují a devastují krajinu. Já už jsem to snažil vysvětlovat na výboru pro životní prostředí, tak to ještě zkusím na plénu Sněmovny. Žádný zemědělec, který pěstuje tyto komodity, neví do samého konce, kde ty plodiny skončí. To znamená, že on to pěstuje tak, že to může skončit jak pro výrobu potravin, tak samozřejmě na výrobu jako energetické plodiny.

Zavádějící informace o tom, že komodity, které se pěstují jako energetické, jsou více hnojeny a jsou hrubě chemicky ošetřovány, jsou zcela scestné a jsou nepravdivé. Takže, prosím, nezavádějme sem takovéto nepravdy, protože člověk, který se jenom chviličku touto problematikou zabýval, tak mi musí dát zcela jistě za pravdu. Děkuji.