Ing. Josef Šenfeld

Za lepší život a krásnější domov
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 2,72. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

08.09.2009 14:46:28

Kam se bude ubírat české zemědělství?

Kam se bude ubírat české zemědělství?

V posledních týdnech dali zemědělci o sobě vědět. Přesně podle zásady: mají-li vás vzít na vědomí, musíte vzbudit zájem sdělovacích prostředků.

<span class="Apple-style-span" style="font-size: 13px; ">Poslední události se vyznačují něčím, co zde dříve nebylo. Cenový propad postihl všechny členské země Evropské unie a vyvolal tak všeobecnou solidaritu. Domnívat se ale, že ceny mléka jsou jediným problémem českého zemědělství, by bylo samozřejmě nesprávné. Uvědomujeme si to zejména tehdy, když naše výsledky srovnáváme s výsledky jiných zemí Unie. Toto srovnávání je naléhavé zejména tehdy, když si klademe otázku, kam by se mělo české zemědělství v příštím období ubírat.</span><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">&nbsp;</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">Na otázku, zda máme koncepci příštího vývoje, nejčastěji slyšíme odpověď, že nikoli. V popřevratovém období se nám podařilo zvýšit produktivitu práce, ale také výrazně snížit produkci. Tento na první pohled velmi rozporuplný vývoj byl doprovázen vysokým úbytkem pracovních sil. Ve srovnání s koncem osmdesátých let máme co činit pouze s dvoutřetinovým českým zemědělstvím, s klesající mírou soběstačnosti u mnoha agrárních komodit a s rostoucím záporným saldem z obchodu s produkty.</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">&nbsp;</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">Máme-li vážně uvažovat o výhledech našeho zemědělství, nelze si nevšímat toho, jak to vypadá kolem nás. Zdroje pro srovnání nám poskytuje statistika Eurostatu.</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">&nbsp;</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">Jaké je vlastně zemědělství v zemích EU? Tak především: ve všech zemích unie se pěstují stejné plodiny a chovají stejná hospodářská zvířata s výjimkou jižních zemí (Portugalsko, Španělsko, Itálie, Řecko, Kypr), kde se navíc pěstují plodiny (citrusy, olivy, ve větší míře vinná réva), které nemají zastoupení ve výrobních programech podniků ostatních zemí.</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">&nbsp;</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">Speciální plodiny a vysoké dovozy krmiv umožňují vysokou produkci z jednotky půdy. V tomto směru nebudeme hledat inspiraci např. v Itálii, kde podíl ovocných a olivových sadů, vinic, zeleniny a květin činí 38,1 procenta a stejně tak v Řecku s podílem 32,8 %. Ale ani s Nizozemím, kde se zelenina a květiny pěstují na 7,7 % obhospodařované půdy a tržby z jednoho hektaru představují téměř padesátinásobek tržeb ze stejné výměry u obilí. Předmětem našeho zájmu by měly být sousední země, a to vzhledem ke srovnatelným přírodním podmínkám a geografické blízkosti.</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">&nbsp;</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">Všimněme si např. podílu zeleniny a květin (statistika uvádí pouze jeden údaj). Kdekdo se podivuje, proč se dováží tolik zeleniny a ovoce, a to i těch druhů, které lze vypěstovat u nás. Zajímavé je v tomto směru srovnání s Polskem. Podíl těchto komodit na obhospodařované půdě je pouze čtvrtinový (ČR - 0,55 %, Polsko - 2,20 %). Před dvaceti lety to bylo jinak: 1,8 ku 1,4 % v náš prospěch. A ekonomické výhody? Vysoké tržby z jednotky půdy a více pracovních příležitostí.</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">&nbsp;</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">Řadu podnětů poskytuje i srovnání obilovin. U nás se pěstují zhruba na 46 % při výnosech kolem 50, v Německu na 41 % (70 q z ha). Představme si, že půjde o podnik 100 ha. Náš rolník vyrobí 2300 q, německý 2870 q. A k tomu má ještě k dispozici 5 % osevní plochy ve prospěch jiné plodiny. Takže při uvažování o budoucnosti se nemůžeme neptat: proč jsme zůstali na úrovni začátku devadesátých let? Zhruba o 30 q pšenice z ha více než my dosahují ve Velké Británii, Irsku, Belgii a v Nizozemsku, o 20 q více v Německu, Dánsku a ve Francii. Jsou i země, které jsou na tom hůře, ale to nás nemůže uspokojovat.</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">&nbsp;</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">Příčiny tohoto stavu je zřejmě třeba hledat nejenom v nižší spotřebě průmyslových hnojiv, ale i v tom, jak pracuje výzkum a jaké jsou jeho vazby na podnikovou sféru.</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">&nbsp;</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">Jednou z příčin, proč nepatříme k zemím s nejvyšším objemem produkce z jednotky půdy (ve srovnání např. s Německem dosahujeme pouze polovinu, s Rakouskem 59 % a dokonce ve srovnání s Polskem produkujeme méně z jednotky půdy o 17 %) je to, že byly narušeny proporce mezi rostlinnou a živočišnou produkcí. Došlo k výraznému poklesu stavů hospodářských zvířat na jednotku půdy. U všech hospodářských zvířat (po přepočtu na dobytčí jednotky) jsme mezi 25 zeměmi EU na 18. místě, na 100 ha chováme 14 dojnic, ale v Polsku 20, Rakousku 22 a v Německu 26. Dojivost přes 6000 kg odpovídá průměru unie.</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">&nbsp;</p><p style="margin-top: 5px; margin-right: 0em; margin-bottom: 0em; margin-left: 0em; padding-top: 0em; padding-right: 5px; padding-bottom: 0em; padding-left: 0em; ">Právem lze namítnout, že dnes, kdy prožíváme krizi v chovu dojnic, uvažovat o zvyšování jejich počtu v jedné členské zemi, se jeví jako absurdní. My ale uvažujeme o budoucnosti, o tom, kam by se mělo české zemědělství ubírat, jak narovnat nerovnováhu mezi jeho jednotlivými články, a k tomu takovéto úvahy rozhodně patří.</p>
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama