„Tato právní úprava navazuje na nařízení Rady, kterou jsme schválili na mimořádném jednání v září. Návrhem novely zákona upravujeme, jakým způsobem mají být příjmy, které výrobci energií realizovali v návaznosti na energetickou válku, vybírány,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a dodává: „Zatímco výchozí celoevropské řešení předpokládá zastropování na hodnotě 180 eur za MWh, jednotlivé členské státy mohou zavést opatření, která rozlišují mezi technologiemi určenými k výrobě elektřiny.“

Strop tržního příjmu činí v případě tržního příjmu získaného z prodeje 1 MWh elektřiny vyrobené:

a) Využitím energie větru 180 eur,

b) využitím energie slunečního záření 180 eur,

c) využitím geotermální energie 180 eur,

d) využitím energie vody 180 eur,

e) z plynného paliva z biomasy 240 eur,

f) z pevného paliva z biomasy 210 eur,

g) energetickým využitím komunálního odpadu 100 eur,

h) z jaderné energie 70 eur,

i) z hnědého uhlí v případě elektřiny vyrobené ve výrobním zařízení s instalovaným elektrickým výkonem největšího výrobního zdroje ve výrobně elektřiny

1. do 140 MW 230 eur,

2. nad 140 MW 170 eur,

j) z minerálních olejů 180 eur,

k) z rašeliny 180 eur.

„Stropy tržních příjmů výrobců jsou stanoveny tak, aby v principu pokrývaly běžné provozní náklady a případně investice. Konkrétní částky stanovila meziresortní pracovní skupina na základě analýzy dat vybraných výrobců,“ říká náměstek pro energetiku René Neděla.

Odvod z nadměrných zisků bude spravovat Energetický regulační úřad (ERÚ) ve spolupráci s orgány Finanční správy. Klíčová je i odborná znalost problematiky daného segmentu.

Předmětem odvodu je tržní příjem z prodeje elektřiny v období 1. 12. 2022 do 31. 12. 2023. Z odvodu jsou vyňati výrobci, kteří provozují výrobní zařízení s instalovaným výkonem do 1 MW včetně, přečerpávací vodní elektrárny a výrobny biometanu. Odvod z nadměrných příjmů činí 90 % nadměrného příjmu, výrobci budou nadměrné příjmy státu posílat formou záloh každý měsíc.