Už na počátku minulého století si naši předkové byli vědomi existence velkých zásob podzemních vod v katastru našeho města. V důsledku nedostatku pitné vody pro město Brno, započaly tedy práce na výstavbě I.březovského přivaděče. Význam jímání a ochrany zdrojů pitné vody v čase rostl tak, jako i její spotřeba a průmyslové využití. Proto byl v 80.letech minulého století postaven a uveden do provozu II. březovský přivaděč.Obě významné stavby nejen z pohledu technického řešení, mají svá pro i proti. Faktorem hovořícím ve prospěch této stavby je výjimečná schopnost prameniště zásobovat především statutární město Brno kvalitní pitnou vodou více než sto let, a to téměř výhradně (v roce 2012 s podílem 94,5% z celkové spotřeby pitné vody).
Každá podobná stavba ssebou přináší i negativní dopad na život v dané obci. Lokalita prameniště se nachází i na katastrálním území Muzlov. V roce 1921 žilo na Muzlově 290 obyvatel ve 46 domech, nacházela se zde továrna. Mezi roky 1945 – 1950 byli občané této části obce vysídleni, celá tato lokalita zbořena, aby uvolnila místo pro vznik ochranných pásem vod březovského přivaděče.
V roce 1999 byly nově stanoveny parametry I. pásma ochrany vod, které aktuálně zabírá 113 hektarů a je plně oploceno. V roce 2008 pak byly stanoveny parametry II. pásma ochrany vod, jehož rozloha činí 5420 hektarů a zasahuje do více než 10 katastrálních území. Připomínám, že rozloha našeho města je 1270 hektarů.
Naše prameniště je velmi vydatné. Za každý vyčerpaný 1 m3 podzemní vody odvede provozovatel, v souladu s ustanovením vodního zákona,poplatek. Výše tohoto ročního poplatku pouze z prameniště v Březové nad Svitavou, v návaznosti na množství vyčerpané podzemní vody, pak atakuje částku 60 000 000 Kč. V letech 2003 – 2014 bylo takto odvedeno úctyhodných 697 000 000 Kč do státního rozpočtu.
Obce, které disponují na svém katastru skládkou komunálního odpadu nebo se u nich vyskytuje naleziště nerostného či jiného bohatství, mají přímou vazbu na příslušnou zákonnou normu,a do jejich pokladen tak ročně proudí velmi významné finanční zdroje.Vodní zákon nebere obce s výskytem prameniště podzemních vod jako svého partnera, nýbrž jen jako prostředek k uskutečňování svých cílů.
Oněch 60 mil. Kč ročně si tak rovným dílem rozdělí Státní fond životního prostředí a příslušný, tedy Pardubický kraj. A naše město? Desetiletí se můžeme dívat na skládku stavební suti z Muzlova bez zájmu státu či kraje o osud takto zmizelé lokality, která ustoupila ve jménu rozvoje, pokroku a zejména potřebě čerpat podzemní vodu pro město Brno.
Na veřejnou zakázku Splašková kanalizace a ČOV Březová nad Svitavou, v hodnotě 122 mil. Kč nám Pardubický kraj poskytl dotaci ve výši 7,185 mil Kč a to na 3 různé žádosti. Zbylou část neuznatelných nákladů jsme museli pokrýt z rozpočtu města či úvěrovými zdroji. Přitom vodní zákon příslušnému kraji ukládá, aby prostředky získané z poplatků za čerpání podzemní vody použil zejména pro obec, na jejímž území se odběr podzemní vody uskutečňuje (§ 88 odst. 15).
Osobně jsem se přesvědčil, že naši zákonodárci nemají většinou ani tušení o této diskriminaci. Změna příslušného paragrafu vodního zákona, která je aktuálně otevřena připomínkovému řízení na ministerstvu životního prostředí, je více než potřebná. Vynakládám veškeré úsilí k tomu, abych sdělil zákonodárcům a všem, kteří se podílí na procesu tvorby zákonných norem nebo je jakkoliv ovlivňují, aby napravili letitou křivdu a obcím přiznali jasný podíl na poplatku odváděném za odběr podzemních vod na jejich katastru.
Možná se dočkáme alespoň důstojné rekonstrukce torza kaple sv. Františka Xaverského, který je dnes jedinou připomínkou života v Muzlově nebo likvidace a rekultivace skládky, která vznikla při likvidaci Muzlova.
Ptám se. Přispěje nám Pardubický kraj? A v jaké výši? Podpoří zákonodárci návrh změny vodního zákona tak, jak jej předkládáme?
Ing. Karel Adámek MBA
starosta města Březová nad Svitavou
reg. příznivec STAN,Pardubický kraj
