Vláda, která tohle slíbila řešit a chce tedy předložit novelu v červenci 2017, nezlobte se na mne, kolegové z vládní koalice, to je výsměch občanům, výsměch této Poslanecké sněmovně říct, že něco budeme řešit v červenci 2017 tři čtyři měsíce před volbami. To víme velmi dobře.

Senátní návrh, sněmovní tisk 499, byl v Senátu schválen 13. května 2015 a Poslanecké sněmovně doručen 29. května 2015. Čili za chvíli to budou dva roky, co nám tady tento sněmovní tisk leží a je to velmi podobné jako to, co říkal pan předseda Kováčik o jiných novelách, které se týkají církevních restitucí. Je to velmi obdobné včetně toho slibu, planého slibu, kde evidentně není vůle vládní koalice toto téma řešit. Já vím, přesto, že ke mně ten dopis nedoputoval, protože jako nezařazený poslanec jsem poněkud diskriminován a i přes urgence a připomínky na vedení Sněmovny jsou prostě nezařazení poslanci ne obesíláni všemi dokumenty a všemi informacemi. Ale vím, že předsedové jednotlivých poslaneckých klubů dostali aktuálně dopis exekutorské komory, kde i sami příslušníci exekutorské komory, exekutorská komora, požaduje, abychom tento tisk konečně projednali a začali řešit problém neuvěřitelného hromadění se exekucí, jejich kumulace na jednotlivé osoby, růst jejich objemu, nebo počtu těch exekucí, které se nedají vymáhat. K této problematice proběhlo v Poslanecké sněmovně několik seminářů. Živé myslím byly pořádány ústavně právním výborem, nebo nevím teď přesně, jestli kolegou Černochem. Dva jsem pořádal já 22. 9. 2016 a 22. 2. tohoto roku a potom ještě kolegyně Válková pořádala poslední seminář na toto téma nedávno.

Dovolím si opět a znovu tady připomenout, že zákon, který přijala Slovenská národní rada, který řeší tuto problematiku. Slovenská národní rada přijala poměrně jednoduše, rychle, bez velkých okolků dnes na Slovensku platí, myslím, že začíná platit právě od tohoto měsíce dubna, kdy je uváděn postupně v život. Velmi zajímavá byla pro mne informace, že - já tedy zdůrazňuji, nebo přiznávám, že ji nemám ověřenou - nicméně informace taková, že ta slovenská verze vlastně vycházela ze zkušeností nebo z návrhů, které tady u nás v České republice byly zpracovány a které stále my nejsme schopni uvést v život, kdežto Slovenská národní rada to dokázala velmi rychle.

Občané se na mě obracejí i s připomínkami, že snad v Polsku, v Polské republice zvažují na základě také množícího se počtu excesů různých exekutorů, neházejme všechny do jednoho pytle, k tomu, aby se vrátili zpět k systému státních exekutorů. Nebudu komentovat. Já si myslím, že první postupný krok nebo prvním krokem, kterým se dá věc vyřešit a napravit, je zavedení teritoriality. (V sále je stále velký hluk.)

Jak jste již také slyšeli tady na půdě Poslanecké sněmovně, já jsem interpeloval pana ministra Pelikána a v odpovědi byla pro mne zajímavá informace, že jeden exekutorský úřad opakovaně porušoval pravidla toho, jak má provádět exekuce a dražby nemovitostí. Pan premiér, momentálně ho tu nevidím. (Předsedající upozorňuje, že pan premiér je tady.) Pan premiér je tady. Děkuji, pane premiére. Dneska jsem četl vaši odpověď na mé interpelace, které byly v době vaší nepřítomnosti. Děkuji za ty odpovědi. Nicméně nemohu souhlasit s tím, co tam bylo uvedeno. Tam je uvedeno, prostřednictvím pana předsedajícího pane premiére, že v případě, že dojde ke zjištění pochybení, tak jsou kontroly exekučních úřadů automaticky naplánované na daný rok. To ale není pravda a odpověď ministra Pelikána, kdy několik let se táhla kauza toho daného exekutorského úřadu to jasně vyvrací. Jenom pro kolegy pro vaše osvěžení připomínám, že tam byl návrh finančního postihu daného exekutorského úřadu ve výši půl milionu korun a Nejvyšší soud tento postih změnil na napomenutí. Já si kladu otázku, jak asi velké musely být ty prohřešky, když návrh finančního postihu byl poměrně nemalý a zatím jsem ještě nedostal odpověď a určitě se po ní budu pídit, zda vůbec dotyčný exekutorský úřad musel vrátit to, co si naúčtoval jako více neoprávněné účtované náklady na provedení exekuce, jestli musel vrátit. To bude pro mne velmi zajímavá informace.

Dále pan premiér odpovídal na mé dotazy v té věci, že prezidentská kauza exekutorské komory, momentálně se řeší kauzy, nepředjímám výsledek, ale řeší se kauzy, kde došlo k nějakým nejasnostem, které ona nakonec sama i přiznala, snažila se napravit. A jeden z argumentů, proč bylo přistoupeno pouze k napomenutí, je ten, že to bylo pouze jedenkrát a poprvé. Po včerejší reportáži, nevím, jestli jste sledovali v naší veřejnoprávní televizi, je vidět, že k těmto kauzám dochází opakovaně, a já se nemohu ztotožnit s tím, že jestliže exekutor má zákaz dalšího podnikání, by měl být povoleno být podílníkem v obchodních společnostech, protože správa majetku v obchodních společnostech je tvořena za účelem zisku a konkrétní kauzy paní prezidentky Fučíkové jasně ukazují, že tady dochází k enormnímu konfliktu zájmů. Exekutorská komora ve svém náhledu na zavedení teritoriality není jednotná. Ale připomínám, že před dvěma roky přijali na jejich sněmu, nebo jaké mají oni orgány, usnesení, které zavazovalo prezidium, aby to prosazovalo.

Skutečnost byla, řekněme, diplomaticky nejednoznačná. V tuto chvíli by většina exekutorů tento princip akceptovala a menšina je proti tomuto. Bohužel ta menšina, tak jak už to bývá, je silnější a mocnější a dokáže prosadit své zájmy i prostřednictvím lobbistů a PR agentur. A já se kolegové ptám: na co potřebuje Exekutorská komora PR agenturu, která má vylepšovat její renomé? Na to tvoří ti exekutoři ten zisk? Oni mají tvořit přiměřený zisk na úhradu nákladů s prováděním exekucí, a nikoli na to, aby měli na nějakou PR agenturu. Mě by velmi zajímalo, jaké částky si tato PR agentura účtuje a co všechno ve svém důsledku opět platí ti povinní, přestože by neměli.

Pan ministr Pelikán tu není, ale evidentně je s tímto stavem asi spokojen a pokládá to za normální. Já nikoli. Ptám se: proč je taková nechuť k projednání této novely 499? Já věřím, že konečně dnes odhlasuje Poslanecká sněmovna zařazení tohoto bodu na program této dubnové schůze, protože to je poslední možný termín, kdy můžeme tento tisk projednat a začít řešit opravdu kumulující se problémy ve vymáhání exekucí.

Ještě k těm ziskům, které mají exekutoři. Na tom prvním semináři, který jsem pořádal, bylo ze strany těch velkých exekutorských úřadů jasně deklarováno, že svou činnost pokládají za byznys. Je pro mě absolutně nepřijatelné, aby provádění exekucí bylo byznysem. Má to být přeneseným výkonem soudní moci.

Jestliže jsem tady hovořil před chvilkou o tom, na co se tvoří zisky z tohoto byznysu, jak sami ti největší exekutoři říkají, tak kromě placení PR agentury jste možná v minulosti zaznamenali, pamatujete si to - fotbalový klub Olomouc, na zádech exekuce.cz. No přece na to netvoří zisky. Asi ty náklady, které si vykazovali, nebyly pouze adekvátní tomu, co skutečně vynakládali, a odměnám pro exekutora nebo jeho zaměstnance, ty jsou logické, ale určitě původním záměrem při uvedení tohoto mechanismu exekucí v činnost nebylo to, že se bude vydělávat na sponzorování fotbalového klubu nebo motoristického sportu, kde jsem opět viděl ty to reklamy, anebo kdy manažer největšího exekutorského úřadu Robert Runták se chlubí tím, že má sbírku uměleckých obrazů řádově za 100 milionů korun.

Podotýkám, že exekutoři by neměli podnikat, nevím jak manažer exekutorského úřadu, ale v čele exekutorského úřadu by měl stát manažer a vykonávat přenesený výkon soudní moci, nikoli manažer a doslova třískat peníze z lidí na to, aby si hromadil majetek. To pokládám za absolutně nepřijatelný stav. Jsem velmi překvapen, že ministru spravedlnosti tento stav nevadí.

Proč o tom mluvím. Já jsem tady vzpomínal prezidentku Exekutorské komory a Exekutorská komora podle mého soudu nefunguje tak, nemá tu samokontrolní a samočisticí, v uvozovkách, funkci a mechanismus. Já jsem si vzpomněl na to, když jsme hovořili, měl jsem tu možnost s ombudsmanem v Arménii, Arménské republiky, který nám říkal, že policie v Arménii byla silně zasažena korupcí - to je jev, se kterým se potýkáme široce i v naší společnosti -, a nemuseli provést vůbec žádné legislativní změny a neprovedli vůbec žádná jiná opatření, pouze vyměnili policejního prezidenta a po nějakém čase začalo vše fungovat.

Já jsem si na to vzpomněl, na tenhle případ, a ztotožňuji se s tím, protože je to hlavně o té vůdčí osobnosti. A to si myslím, že je prezidentka Exekutorské komory, která když si nedokáže zjednat pořádek ve vlastních řadách, je to špatně, obzvláště když sama zavdává velmi vážné pochybnosti o správnosti fungování jejího vlastního úřadu.

Řekněme si pár čísel. K 12. měsíci roku 2016 bylo u nás vedeno 4 684 000 exekucí. 4 684 000 exekucí. Vymáhaná částka je 325 miliard! 325 miliard je vymáhaná částka. Já předpokládám, že to je částka bez příslušenství. Přiznám se, že tohle nemám ověřeno. V exekuci je 902 000 osob a průměrně každá z těchto osob má 5,3 exekucí. 5,3 exekucí na jednu osobu!

Vážení kolegové a kolegyně, tento problém se dostal do stavu sněhové koule, která se pouze nabaluje a nabaluje a nabaluje a roste a není vůle ji řešit. Kam to půjde? Co se bude dít? Procento vymáhaných exekucí je asi 20 až 30 %. Co to vlastně znamená? Že těch 20 až 30 povinných, a já bych si neodpustil říct i chudáků, kteří to zaplatí, platí náklady za všech 100 % exekucí. To pokládáte za správný a přijatelný stav? Já v žádném případě.

Aktuálně je 85 % zahajovaných exekucí na osoby, které již mají tři a více exekucí. Opravdu si myslíte, že když někdo má tři a více exekucí a dostává čtvrtou, že ji bude schopen splácet? Kolegové a kolegyně, je to 85 % nově zahajovaných exekucí. Více než exekuce od deseti exekutorů má 60 000 osob!

Já mám tady některé grafy k dispozici. Můžete se na to podívat. (Ukazuje graf) Fialová výseč, to jsou exekuce s více než třemi exekucemi - 85 %. Zbytek jsou ti, kteří to zaplatí za všechny ostatní. Mohl bych vám ukázat další tabulky, ale obávám se, že zájem této Sněmovny není až takový se touto problematikou zabývat.

Někteří povinní si sáhli i na život. Já nechci hodnotit, jestli ta exekuce byla oprávněná, nebo neoprávněná, tím se v tuto chvíli nehodlám zabývat, ani nebudu, nicméně stav, kdy dochází k rozvracení rodin a někteří lidé si berou život, nepokládám za stav, se kterým bychom se měli smířit, byť plně uznávám závazky těch dlužníků, pokud jsou tedy oprávněné, a já mám pochybnosti o tom, že ne všechny exekuci jsou oprávněné. Většina ale snad ano.

Už se budu chýlit k závěru. Zamyslel bych se ještě nad jednou věcí. Dopady sociální a ekonomické. Zaměstnavatelé si stěžují v tyto dny, v tyto měsíce na nedostatek pracovní síly. Já jsem minulý týden navštívil jednu poměrně významnou firmu u nás v regionu, která vyrábí pro Automotive, vyrábí díly, kde má 30 % zaměstnanců s exekucemi. 30 % zaměstnanců má exekuce. Člověk, který má exekuce, se vyhýbá legálnímu pracovnímu poměru, protože všechno, co vydělá, kromě toho minima, které mu zůstane, jde pryč. Zaměstnavatel mi jasně popsal situaci, kdy na to doplácí i z hlediska produktivity.

A my potom, pokud je tohle kumulováno, narážíme na strop růstu, protože člověku, který má exekuce, je jedno, jestli pracuje stejně jako člověk, který nemá, který má zájem mít prémie, mít podíly na zisku, mít mimořádné odměny. Člověk, který má exekuci, tomu je to jedno, protože dostane svoje minimum a jestli tam jsou nějaké pomyslné odměny, na tom mu nezáleží. Tím náš stát přichází o odvody na sociálním pojištění, na zdravotním pojištění. Náš pan ministr financí tady nahání kdejakého malého živnostníka, aby vykázal koruny, ale mnoho a mnoho milionů ne-li miliard nám uniká v této oblasti.

Recidiva vězňů je 70 %. Proč mluvím o vězních? Protože 60 až 80 % vězňů má exekuce. Pokud ukončí výkon trestu a nastoupí do civilního života, v 70 % případů se vrací, protože jim nezbývá než opět znovu konat trestnou činnost, aby se nějak uživili.

Kolegyně a kolegové, je to obrovský problém a měli bychom jej konečně začít řešit, obzvláště, když strany vládní koalice se k tomu zavázaly ve vládním programovém prohlášení, v akčním plánu vlády a všichni o tom mluví, jak to chtějí.

Ještě bych okomentoval návrh pana ministra Pelikána, o kterém už tady také mluvil na plénu Sněmovny.

Návrh, o kterém tady mluvil pan ministr Pelikán, v podstatě směřuje k utužení stávajícího stavu, kdy velcí exekutoři se stanou ještě většími, budou mít ještě větší byznys, a ti malí zhynou na úbytě. Jak může exekutor, který má 60 tisíc exekucí, kontrolovat své zaměstnance? On byl přece v jiném postavení. On měl být ve výkonu soudní moci a nikoli manažera. Návrh, o kterém mluvil ministr Pelikán, pokládám za velmi špatný.

Závěr: Apeluji na vás, kolegyně, kolegové, a děkuji poslaneckému klubu KSČM i poslaneckému klubu Úsvitu, který můj návrh na zařazení tohoto bodu na pořad schůze podpořil, a věřím, že se přidají i další poslanecké kluby a konečně dostojíte - mluvím zejména k poslancům vládních stran - tomu, k čemu jste se zavázali, co jste slíbili, že budeme řešit tuto problematiku. Neříkám, že chci někoho likvidovat nebo že chci něco zásadně měnit, ale ten problém podle těch argumentů, které jsem vám předeslal, vyžaduje řešení a už dávno bylo pozdě.

Prosím vás a žádám a apeluji na vás, abyste konečně propustili sněmovní tisk 499 na pořad schůze.

Děkuji.