Andrej Babiš je přitom vlastně takové ukázkové nechtěné dítko Nečasovo-Kalouskovy vlády a dlouhodobého politicky velmi neomaleného počínání stran demokratického bloku. Nehodlám se zde hlouběji pouštět do hodnocení politického ringu Kalousek-Babiš, případně do pořadí rohovníků, které by mohlo být klidně i opačné. Ostatně i já mám k osobě současného premiéra konzistentně a dlouhodobě větší než nemalé výhrady. Současní halasní odpůrci Andreje Babiše mají pravdu v tom, že se premiérem, a dost možná ani politikem neměl stát. Já však současně dodávám, že ti jeho největší a nyní halasní političtí odpůrci si neměli Andreje Babiše vůbec porodit. Nemuseli by teď řešit, jak teď toto nechtěné dítko pomyslně „zabít“, tedy dostat ho z politiky zase ven, a usilovat o to.
Největší zásluhu na jeho politickém zrození mají totiž historicky právě strany demokratického bloku, přičemž politické juniory, tedy Piráty, z toho nemusíme vyjímat. Já je chápu. Děsí je, jaký to je otesánek. Mě také. Ale mě děsila i ta jejich nenasytnost, která za jeho zrozením stála. Ono je nakonec z dlouhodobého hlediska lepší být střízlivý a střídmý a nechtěná politická dítka nemít.