Já bych se rád stručně vyjádřil k rozpočtu Ministerstva zemědělství, kde se krátí prostředky v celkové výši zhruba asi 3,4 miliardy korun. Jednak se to týká ostatních výdajů na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost, a to ve výši zhruba 1,3 miliardy korun, dále škrty v oblasti lesního hospodářství - částka 330 milionů korun, oblasti vodního hospodářství 200 milionů korun. Ale co se mi na těch škrtech vůbec nelíbí, je, že se škrtá v oblasti rozvoje venkova, a to je částka 1,6 miliardy korun.
A tady bych se u této částky chtěl pozastavit, protože jednak jsou to prostředky, které jsou určeny jako národní na kofinancování evropských zdrojů. A samozřejmě u těchto prostředků platí zásada, že zhruba každá koruna z národních zdrojů generuje dvě koruny z evropských zdrojů. Takže tady ten tupý škrt ve výši 1,6 miliardy korun má ve svém důsledku dopad takový, že vesměs se může dotýkat až celkových prostředků do rozvoje venkova ve výši 4,8 miliardy korun. A to si myslím, že český, moravský a slezský venkov si v žádném případě nezaslouží. Omezením financování venkova opět může dojít k nepříznivým trendům na venkově, jako opět vylidňování. Budou odcházet ekonomicky aktivní lidé do měst a venkov nám bude stárnout. Chci také zdůraznit, že problematika venkova se zejména týká těch oblastí, kdy na venkově je samozřejmě nižší ekonomická aktivita, nižší zaměstnanost, nižší příjmy, větší rodiny, problémy s dopravní dostupností, problém s občanskou vybaveností a v neposlední řadě lékařská péče je na venkově také mnohem větší problém než ve městě.
Chci zdůraznit také to, že naposled tento tupý škrt byl uskutečněn v roce 2009, kdy programu rozvoje venkova bylo sebráno celkem 6 miliard korun. V letech 2013 až 2021 se podařilo tyto prostředky v oblasti programu rozvoje venkova a vůbec politiky podpory venkova díky Ministerstvu zemědělství, Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu pro místní rozvoj stabilizovat.
Mohu uvést také číslo za rok 2020, kdy poprvé od roku 1989 byl zaznamenán populační zisk v obcích do dvou tisíc obyvatel, kdy přibylo na venkově 20 800 obyvatel právě v těch malých obcích. A to si myslím, že je prakticky důsledek toho, že v letech 2013 až 2021 politika rozvoje venkova byla jednoznačná priorita.
Takže navíc mě na této částce 1,6 miliardy korun mrzí další dvě věci. Jak už jsem řekl, první věc je jaksi... týká se té oblasti, že prakticky tyto prostředky generují další prostředky z Evropské unie. Dále, když tady byla diskutována důvěra vládě, tak myslím, že jsem zaznamenal oficiální příslib, že národní kofinancování se nebude krátit a zůstane u programu rozvoje venkova na úrovni 65 % národních zdrojů. Když si vezmu ten zásadní škrt, který snížil ten podíl státního rozpočtu z částky zhruba 4,532 miliardy na částku 2,932 miliardy korun a připočítám k tomu ten podíl Evropské unie, který má být zhruba v tomto roce 8,9 miliardy, tak se dostávám na částku nikoliv 65 %, ale 32 %. Takže se ptám, kde je ten příslib těch 65 %, když podle návrhu tohoto rozpočtu jsme na úrovni 32 %.
Doufám, že budeme o tomto problému hojně diskutovat jak na zemědělském výboru a chci doufat, že se nám podaří prakticky jaksi prosadit, že politika rozvoje venkova bude nadále prioritou této republiky.
Děkuji.
