V závěru jednání ministři zemí EU přijali závěry Rady, které jsou vodítkem pro přípravu nového programového období. Českou republiku při jednáních reprezentovala Karla Šlechtová, která se před zasedáním Rady zúčastnila také koordinační schůzky zemí rozšířeného formátu V4+4.

„Na dnešním jednání jsme spolu s ministry ostatních evropských zemí diskutovali základní rysy budoucí politiky soudržnosti. Vysíláme tím jasný signál Evropské komisi, jakým směrem by se budoucí podpora regionů měla ubírat. Je důležité, aby kohezní politika zůstala silnou investiční politikou v evropském rozpočtu, která si zachová svůj dlouhodobý ráz. Diskuze probíhala v kontextu výstupů 7. kohezní zprávy zabývající se dopady politiky soudržnosti na hospodářský a sociální a územní rozvoj regionů,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. „Díky evropským fondům byla nejen v ČR, ale i v celé Evropě financována řada užitečných projektů zlepšujících kvalitu života občanů. Spolu se zeměmi Visegrádské skupiny rozšířené o Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Slovinsko jsme se také před zasedáním Rady pro obecné záležitosti sešli, abychom zkoordinovali společný postup,“ dodala Šlechtová.
 
7. kohezní zpráva o hospodářské, územní a sociální soudržnosti konstatuje obecně pozitivní ekonomický vývoj v EU, ale upozorňuje i na rizika spojená s demografickými a sociálními aspekty. Akcentuje nutnost vyšších investic ve všech regionech a navrhuje, aby se politika soudržnosti zaměřila na tři cíle – obecný trend modernizace průmyslu a inovací; sociální aspekty (podporu zaměstnanosti, rozvoj podnikání a boj proti vyloučení); a podporu strukturálních reforem v členských státech. Ministři na zasedání Rady hlavně diskutovali o možnosti nastavení budoucích mechanismů politiky soudržnosti vyplývajících ze zprávy – mezi nimi například snahu o vytvoření jednotné sady pravidel pro čerpání ze všech pěti evropských strukturálních a investičních fondů, nová pravidla pro přidělování finančních prostředků členským státům či větší flexibilitu prostředků, kdy by určitá část alokace mohla být zacílena na aktuální potřeby členských států. Na základě diskuzí o těchto a dalších aspektech Rada přijala vodítka pro směřování politiky soudržnosti. Ty jsou o to důležitější, jelikož byly přijaty během příprav nového víceletého finančního rámce a legislativy pro politiku soudržnosti.
 
Rada pro obecné záležitosti (GAC) zasedá pravidelně každý měsíc a je sektorovou radou Rady EU. Zasedání se účastní ministři evropských zemí, jejichž agenda je na programu. Je odpovědná za řadu průřezových politických oblastí – mezi ně patří rozšiřování EU, přijímání plánu rozpočtu, vyjednávání o politice soudržnosti i legislativní otázky EU. Ve formátu pro kohezi se Rada schází ad hoc dle preferencí předsednické země EU, přibližně dvakrát ročně.