Dohodli se, že se budou pravidelně scházet a společně pracovat na zjednodušení uvedených systémů a pravidel. Tento nově nastavený systém by samospráva mohla efektivně využívat tak, aby lidem usnadňoval život, nikoliv jim ho komplikoval. Šlo o první oficiální schůzku nového vedení Svazu s Karlou Šlechtovou.
„Svaz měst a obcí vnímám jako významného a klíčového partnera a těším se na pokračující spolupráci. Musíme společně pozvednout místní rozvoj,“ uvedla už před jednáním ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a později dodala: „Snažím se naslouchat podnětům primátorů a starostů, kteří mají informace tzv. „z první ruky“. I proto často vyjíždím do území, abych realizaci pravidel, která na ministerstvu nastavujeme, viděla v praxi, dala vědět, že v nás mají města a obce oporu, a nabídla jim pomocnou ruku. Ať už se to týká evropských dotací, podpory cestovního ruchu, zadávání veřejných zakázek aj.“
Letos v červnu byly schváleny všechny programy z programového období 2014 - 2020, z kterých Česká republika může celkem čerpat 24 miliard eur. Výzvy se postupně vyhlašují, stejně jako programy přeshraniční spolupráce. Zatím poslední program, vyhlášený o víkendu, se týkal spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko. Připraveno je v něm celkem 186 milionů eur. A koncem července byly vyhlášeny první dvě výzvy z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Týkají se zvýšení regionální mobility, konkrétně rekonstrukcí, modernizací a výstavby silnic II. a III. třídy a pořizování územních plánů u obcí s rozšířenou působností.
„V zájmu měst a obcí samozřejmě je co nejlépe rozvíjet území, a to i s využitím evropských dotací. Proto jsme rádi, že v kontextu s eurofondy 2014 -2020 existují regionální stálé konference, které Svaz inicioval a má v nich významné zastoupení. Mají mít koordinační a také iniciační roli, co se týče vyhlašování jednotlivých výzev,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „Postupně by měly vzniknout jednotlivé regionální akční plány, které zmapují potřeby území, jehož rozvoj by měl být financovaný z evropských i národních zdrojů. Nutné přitom je, aby výzvy byly vyhlašovány cíleně a byl dostatečný prostor i pro středně velká města.“
„Ministryní jsem trochu déle (pozn.: skoro rok) než je František Lukl předsedou Svazu měst a obcí (pozn.: stal se jím v červnu 2015). Protože ale sám v čele Ministerstva pro místní rozvoj v minulosti byl, ví, jak je to široká oblast,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a dodává: „V resortu jsem udělala hodně změn, podařilo se mi vytvořit silné a kompetentní ministerstvo ve všech jeho agendách. Připravili jsme nový zákon o zadávání veřejných zakázek, a to v souvislosti s přijetím tří evropských směrnic regulujících oblast veřejného zadávání, novelu stavebního zákona, která zjednoduší občanům běhání po úřadech kvůli razítkům, přizpůsobuji národní dotace, které spadají do agendy Ministerstva pro místní rozvoj a které už nemohou být v novém programovém období 2014-2020 financovány z evropských dotací a mají na rozvoj regionu pozitivní vliv. Máme co nabídnout a aby to mělo smysl, nabídka musí sledovat poptávku, tedy potřeby území.“
Na schůzce se debatovalo i o zkrácení vázací doby u bytů postavených za státní dotace. Vznikaly v 90. letech a později s podmínkou, že 20 let od výstavby se s nimi nesmí nakládat. Vzhledem ke společenským změnám a tržnímu prostředí se opatření dá považovat za kontraproduktivní, obcím brání v rozumném hospodaření s bytovým fondem. Svaz chce proto dobu, po kterou se s byty nesmí nakládat, zkrátit. Ministerstvo pro místní rozvoj podnět samospráv podporuje, naráží se však na stanovisko Ministerstva financí, které říká, že zkrácení není možné bez úpravy zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
„Novela je nyní v legislativním procesu a protože dřívější připomínka Svazu do ní nebyla zapracována, budeme se zkrácení vázací doby u bytů postavených za státní dotace snažit prosadit v Poslanecké sněmovně. Věříme, že nás v tom paní ministryně podpoří,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl.
„S městy a obcemi se jednoznačně shodneme, že je třeba se intenzivně zabývat otázkou bytové politiky a bydlení jako takového. Je to velmi citlivá oblast, vidíme to třeba u seniorů. Proto jsem nechala vůbec poprvé v historii vyhlásit program na podporu komunitního bydlení seniorů v rámci podprogramu Podpora výstavby podporovaných bytů. I když se jedná o pilotní projekt, přišla celá řada žádostí. Alokovaných 160 milionů korun rozdělíme na projekty výstavby bezbariérového bytového domu, ve kterém vznikne komunita obyvatel starších 60 let,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a doplňuje, že cílem projektu je díky komunitnímu způsobu života na principu sousedské výpomoci uchovat a prodloužit soběstačnost a nezávislost seniorů.
Financování je třeba řešit i v souvislosti s připravovanou a velmi diskutovanou koncepcí sociálního bydlení. Má ji na starosti Ministerstvo práce a sociálních věcí a uvádí se v ní, že obce mají na výstavbu nebo při rekonstrukci bytů určených pro sociálně slabé občany čerpat evropské dotace. Pokud by se tak stalo, je podle Svazu nutné, aby se podávání žádostí o dotace zjednodušilo, pravidelně vyhodnocovalo, minimalizovalo se spolufinancování, systém se vyčlenil z principu de minimis a zjednodušilo se monitorování udržitelnosti projektů.
Debatovalo se také o připravovaném zákoně o zadávání veřejných zakázek. Svaz ocenil, že Ministerstvo pro místní rozvoj k němu připraví i potřebnou metodiku a oceňuje vstřícnost resortu při zohledňování praktických podnětů měst a obcí při tvorbě tohoto právního předpisu. V kontaktu bude Svaz a ministerstvo také v souvislosti s možným dotačním programem pro obce na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách či připravované regionální konferenci OSN Evropský Habitat, která se má uskutečnit v březnu 2016 v Praze.
