Už se nikdo ani nenamáhá, aby zhodnotil, k čemu sankce vedly, čemu pomohly, co naopak zbrzdily a koho poškodily. Je to špatně, taková věc by neměla procházet jen tak.
Důvodem zřejmě je, že kdyby si evropští představitelé poctivě analyzovali důsledky sankcí, museli by si přiznat, že sankce Rusko k ničemu nedonutily, že výrazně poškozují evropské firmy a blokují potřebný dialog s Ruskem.
Evropští představitelé by si měli uvědomit, že Rusko nikam nezmizí, je příliš hrdé a svébytné, než aby se podřídilo cizím státům. O tom se mohli přesvědčit Napoleon i nacisté. Nic se nevyřeší tím, že se k Rusku otočíme zády, ono tam pořád bude a bude si dělat svou politiku.
Přezíravý postoj k Rusku, který mají evropští a velké množství českých politiků, je hloupý a již teď se nám negativně vrací. Potřebovali bychom spolupráci s Ruskem na mnoha věcech, tou nejakutnější je situace v Sýrii, kde léta zuří občanská válka a mnoho lidí utíká do Evropy a vidíme tragické osudy lidí i celých oblasti. Potřebovali bychom vést dialog s Ruskem i kvůli Ukrajině, kde se opět rozhořívají boje a bez dialogu a spolupráce s Ruskem se situace nepohne k lepšímu.
Místo jednání s Ruskem vymýšlí evropští politici jak omezit dovoz ropy a zemního plynu v tzv. Evropské energetické unii. Výsledkem může být jedině to, že budeme dovážet ropu a zemní plyn za vyšší ceny anebo z ještě problematičtějších zemí.
Bohužel, takových příkladů, kdy státy a politici EU dělají, nebo podporují kroky, které jsou v hrubém rozporu se zájmy jejich států a celé EU ve vztahu k Rusku, je daleko více.
O to více si můžeme vážit toho, že jedním z mála evropských politiků, kteří se alespoň v dílčích věcech dokážou vzepřít „kolektivní tuposti“ a říci nahlas co si o takovém přístupu myslí, je český prezident. Děje se tak sice v záležitostech spíše symbolických, ale o to je to „symbolicky“ důležitější. Doufám, že to probudí další politiky a v Evropské unii se začne dělat racionální politika a mnozí si uvědomí nesmyslnost sankcí.