Je jasné, že Česká republika se bude muset ubírat cestou kombinace jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů. Nejen proto, že musíme plnit závazky vůči Evropské unii zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů a snižováním množství emisí CO2, ale rovněž proto, že zásob uhlí ubývá a bude třeba je ponechat pro centrální zásobování teplem, kde je hnědé uhlí stále nejlevnějším způsobem vytápění domácností.
Bohužel koncepce stále nevyřešila problém, zda prolomit limity uhlí a vláda si opět objednala další studie dopadů prolomení limitů a oddaluje tak rozhodnutí do nekonečna. Usnesení vlády totiž neříká nic o tom, že vláda po obdržení studií rozhodne, jak dále pokračovat s limity těžby uhlí. Toto oddalování škodí všem lidem, kterých se týká možná těžba, horníkům, kteří mají nejistotu ohledně svého dalšího zaměstnání, ale i energetice jako celku, neboť to ovlivňuje rozhodování o investicích.
Stejně tak není dobré, že se s aktualizací Státní energetické koncepce neprojednal Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, který s koncepcí úzce souvisí. Bohužel tak vidíme, že ta klíčová rozhodnutí vyřešena nejsou, a tak se může stát, že Státní energetická koncepce bude jen papír, který se nebude plnit, což by byla škoda.