Položme si jinou otázku – Co o brexitu víme na 100 %?Víme, že 26. 6. 2016 proběhlo ve Velké Británii referendum o setrvání země v EU. Zastánci odchodu z EU vyhráli a nová premiérka Theresa Mayová aktivovala 29. 3. 2017 článek 50, který odstartoval vyjednávání mezi Velkou Británií a EU o rozluce. Aktivace článku 50, který je mimochodem použit poprvé, takže je jeho aplikace záležitostí neprobádanou, tedy teoreticky znamená, že Velká Británie přestane být členem EU 29. 3. 2019 ve 23.00 greenwichského času, ale zde už máme první háček, jelikož se stále častěji mluví o tom, že termín odchodu se bude muset posunout.
Ptáte se proč? Odpověď je jednoduchá – většina britské Dolní sněmovny nepodporuje dohodu o odchodu z EU, kterou vyjednala Mayová, jelikož obsahuje tzv. irskou pojistku; většina britské Dolní sněmovny nepodporuje odchod bez dohody; většina britské Dolní sněmovny nepodporuje druhé referendum. Jednoduchá odpověď však v tomto případě značí naprostý marasmus, do kterého se britská politická scéna propadla.
Ostrov, který byl hrdý na svou silnou politickou tradici a kulturu, je zcela vnitřně rozhádaný a lídr, který by je dokázal sjednotit, není na obzoru. Poslanci odcházejí jak z Labour Party, tak i od konzervativců a vytvořili The Independent Group (česky Nezávislá skupina) a požadují druhé referendum, které nakonec podpořil i Jeremy Corbyn a vyzval zbytek Labour Party, aby se k němu přidala. Ironií je, že nově vzniklá The Independent Group má již více členů než strana DUP, kterou Mayová potřebuje jakožto koaličního partnera.
Britská scéna tedy sice uznává, že brexit znamená odchod Velké Británie z EU, ale už nepanuje takřka žádná shoda na tom, za jakých podmínek se tak má stát a co to tedy bude pro Velkou Británii reálně znamenat. Do toho všeho zde máme ještě otázku Severního Irska a podmínky mírové dohody z roku 1998. Není tedy divu, že se mnoho politiků a komentátorů domnívá, že současná situace má jen jedno řešení – a tím je více času. To by to ovšem nesmělo souviset s brexitem, aby tu nebylo jedno velké ale.
Při odložení brexitu by britská vláda měla přesvědčit 27 členských států, že existuje dobrý důvod pro toto odložení. Vlády EU vyjádřily různou míru skepse ohledně toho, zda by prodloužení doby odchodu něco podstatně změnilo. Není tedy zaručeno, že by Evropská rada jednomyslně souhlasila s prodlužením. Britská vláda by chtěla krátké odložení, aby bylo možné uzavřít jednání (ohledně irské pojistky), ale někteří poslanci by usilovali o delší odložení, aby umožnili nové referendum o tom, zda opustit nebo neopustit EU. Pokud bude článek 50 prodloužen po 2. červenci, bude britská vláda vázána Smlouvami EU o uspořádání voleb do Evropského parlamentu!
My bychom si však měli položit ještě jinou otázku a tou je: Co znamená brexit pro země střední a východní Evropy? Pro mnoho společností ze střední a východní Evropy obchodujících s Velkou Británií je absolutní nedostatek jistoty při probíhajících jednáních o brexitu ochromující. Mnoho z nich předpokládalo, že odchod bez dohody je nemožný, ale nyní začíná být jejích víra na tenkém ledě. Existují tři hlavní obavy ohledně tzv. odchodu bez dohody. Nejprve je pravděpodobné, že klesne libra a vytvoří se měnové riziko. Zadruhé, dopravní spojení mezi zeměmi ze střední a východní Evropy a Spojeným královstvím bude narušeno, což pro zástupce společnosti ztíží návštěvu britských klientů. A konečně, že Spojené království, které se odkloní od práva EU, vytvoří právní nejistotu a případné dodatečné náklady, jelikož se evropské a britské systémy mezi sebou liší.
Odchod bez dohody bude mít pravděpodobně větší ekonomický dopad i mimo obchodní společnosti, které jsou přímo spojeny s Velkou Británií. Jsou zde odhady, že odchod bez dohody by vedl ke snížení HDP o 1 % jak na Slovensku, tak v České republice, a to kvůli narušení obchodu a zvýšené byrokracii, pravděpodobně s dalšími nepřímými dopady.
Položme si tedy znovu otázku: Co znamená brexit?Jednoduchou a upřímnou odpovědí je: chaos, nejistotu a obavy.