„Evropský parlament,

1.  vyzývá členské státy, aby ctily právo na poklidné shromažďování a svobodu projevu, včetně práva na poklidný protest;

2.  zdůrazňuje, že otevřená veřejná rozprava má zásadní význam pro fungování demokratických společností; je přesvědčen o tom, že násilí vůči poklidným demonstrantům nesmí být nikdy řešením;

3.  odsuzuje skutečnost, že několik členských států přijalo v uplynulých letech zákony omezující svobodu shromažďování;

4.  odsuzuje násilné a nepřiměřené zásahy státních orgánů během protestů a pokojných demonstrací; nabádá příslušné orgány, aby zajistily transparentní, nestranné a efektivní prošetření v případě podezření či obvinění z použití nepřiměřené síly; připomíná, že donucovací orgány se musí vždy zodpovídat z plnění svých povinností a dodržování příslušných právních a operačních rámců;

5.  naléhavě vyzývá členské státy, aby nepoužívaly nepřiměřenou sílu a svévolné zadržování vůči pokojným demonstrantům; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby donucovací orgány používaly sílu vždy zákonným, přiměřeným a nezbytným způsobem a jako krajní možnost a aby neohrožovaly lidské životy a ctily fyzickou integritu; konstatuje, že nevybíravé použití síly vůči davům je v rozporu se zásadou proporcionality;

6.  bere na vědomí důležitou úlohu novinářů a novinových fotografů při upozorňování na případy nepřiměřeného násilí a odsuzuje případy, kdy se záměrně stali terčem represivních opatření;

7.  bere na vědomí, že policie, v jejíchž řadách je také mnoho obětí, působí v obtížných podmínkách, zejména z důvodu nepřátelství některých protestujících, ale také z důvodu nadměrné pracovní zátěže; odsuzuje všechny projevy násilí namířeného proti jednotlivcům nebo majetku ze strany organizovaných násilných skupin, které narušují legitimitu pokojných protestů;

8.  vyzývá členské státy, aby využívaly alternativní postupy, které se již osvědčily, zejména ty, které umožňují vyhnout se fyzickému kontaktu s demonstranty a využívají vyjednavačů;

9.  připomíná, že politiky v oblasti prosazování práva musí věnovat zvláštní pozornost těm, kdo jsou obzvláště zranitelní, pokud jde o škodlivé důsledky použití síly obecně, jakož i dopady konkrétních zbraní s menším než smrtícím účinkem, například dětem, těhotným ženám, starším občanům, zdravotně postiženým osobám, osobám s duševním onemocněním či osobám pod vlivem drog či alkoholu;

10.  vybízí úředníky donucovacích orgánů členských států k aktivní účasti na školení ohledně udržování veřejného pořádku, které nabízí Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL); vyzývá členské státy, aby si v této oblasti vyměňovaly osvědčené postupy; vyzývá členské státy, aby podporovaly průběžnou odbornou přípravu donucovacích orgánů, pokud jde o vnitrostátní a mezinárodní právní předpisy v oblasti lidských práv;

11.  zdůrazňuje, že donucovací orgány musí upřednostňovat dobrovolné rozpuštění shromáždění bez použití síly; trvá na tom, že střelné zbraně by nikdy neměly být použity k rozehnání shromáždění, avšak pouze tehdy, je-li to nezbytně nutné k vyřešení situace, kdy je bezprostředně ohrožen život či hrozí vážné zranění;

12.  odsuzuje skutečnost, že policejní orgány používají proti pokojným demonstrantům některé typy zbraní s menším než smrtícím účinkem, jako jsou např. gumové projektily a granáty se slzným plynem; rovněž odsuzuje používání slzného plynu, vodních děl, projektilových zbraní vyvolávajících elektrický šok a podobných prostředků k rozehnání poklidných demonstrantů, které mohou způsobit vážná zranění s celoživotními následky; konstatuje, že zákaz určitých typů zbraní s menším než smrtícím účinkem požaduje řada mezinárodních organizací a orgánů;

13.  je znepokojen skutečností, že členské státy mají různé prahové hodnoty pro použití síly a zbraní; vyjadřuje politování nad skutečností, že donucovací orgány zachází s občany EU velmi odlišně a že jejich základní práva nejsou všude chráněna stejně;

14.  vítá rozhodnutí některých členských států a jejich regionů přestat používat nebo zakázat určité typy zbraní s menším než smrtícím účinkem; naléhavě vyzývá k zákazu používání některých typů zbraní a prostředků s menším než smrtícím účinkem, jako jsou např. gumové projektily, airsoftovégranáty s kuličkami (tzv. stingball) a granáty se slzným plynem;

15.  vyzývá členské státy k zajištění toho, aby všechny zbraně byly před uvedením na trh nezávisle hodnoceny a vyzkoušeny a aby byly shromážděny všechny údaje o veškerém použití síly, aby bylo možné shromáždit důkazy týkající se použití, zneužití, neočekávaných následků, zranění, úmrtí a jejich příčin;

16.  vyzývá Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby uspořádal slyšení o použití síly a zbraní s menším než smrtícím účinkem vůči shromážděním a aby ve spolupráci s výborem STOA připravil na toto téma zprávu s cílem vypracovat pokyny pro členské státy k používání síly a zbraní s menším než smrtícím účinkem; nabádá Komisi a Agenturu pro základní práva, aby se do toho procesu rovněž zapojily;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizaci spojených národů.”

Jsem ráda, že se toto téma objevuje na půdě Evropského parlamentu nyní, a to i kvůli spojitosti s hnutím „žlutých vest“. Stále však nejsem schopna zakrývat svoje znechucení z toho, že dokument podobného obsahu nemohl být předložen v době, kdy byli Katalánští demokraté brutálně mláceni v ulicích Barcelony za to, že si dovolili chtít hlasovat v referendu. To stále považuji za obrovskou jizvu na evropské demokracii a doufám, že vlády dalších členských států dokáží zachovat rozvahu a demokratické hodnoty.