Nepřehání to EU?

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

Ne, EU za současné právní úpravy nemá právo vázat naplnění eventuálních kvót migrantů na poskytnutí či neposkytnutí dotací z tzv. evropských fondů. Ani není možné podmiňovat zisk dotací hlasováním pro konkrétní návrh. Čili nejenom, že by EU takto postupovat neměla, ona ani podle Evropského práva takto postupovat nemůže. Dotace z evropských fondů nám samozřejmě být pozastaveny či dokonce zastaveny mohou. Koneckonců je to zcela běžnou praxí, kterou jsme již mnohokrát pocítili na vlastní kůži. Každý si určitě ještě vzpomene na kauzu okolo Regionálního operačního programu Severozápad. Aby něco takového vůbec bylo možné, musela by projít v rámci legislativního procesu v EU směrnice či nařízení ve které by bylo výslovně uvedeno, že čerpání konkrétních dotací je vázáno na naplňování kvót. Ze strany Německa a některých dalších západních států EU se tak jedná pouze o planou výhružku, kterou se v současnosti snaží vyvinout psychický tlak na tu chudší, tedy východní část EU, která jejich dosavadní postup i navržené řešení neschvaluje. Tato snaha se navíc evidentně míjí zcela účinkem, neboť dnes deník Financial Times odkryl, že v novém návrhu, který bude prezentován v úterý, se již systém povinných kvót nevyskytuje.

K druhé části otázky lze říci, že ne, systém Schengenského prostoru neumožňuje efektivní držení azylantů v rámci hranic jedné země či snad konkrétní oblasti a to i kdybychom snad přistoupili na zcela nepřípustnou myšlenku toho, že bychom daného azylanta na našem území drželi násilím. Jakmile by dostal člověk azyl v ČR, nikdo by mu již nemohl jakkoliv bránit v tom aby se druhý den nepřemístil do Německa či snad Švédska. Díky tomuto faktu však samotné kvóty zcela ztrácí svůj smysl, neboť nemohou plnit ani svoji základní funkci, myšlenku, která stojí za jejich konstrukci a to ulevit zemím, jako je třeba Německo, které jsou pod největším migračním tlakem. Aby mohl být tento deklarovaný účel kvót naplněn, muselo by nevyhnutelně dojít k zásadní reformě či rovnou ke konci Schengenského prostoru. Tedy k uzavření vnitřních hranic a ke znovuzavedení hraničních kontrol. Jen tak by mohlo být zajištěno, aby daný konkrétní azylant opravdu setrval na místě, kam byl přidělen. Dosud jsme neslyšeli z oficiálních míst žádné řešení, jak tuto zásadní nelogičnost, která narušuje celou myšlenkovou konstrukci kvót, vyřešit. Proto jsem osobně zastánce zcela jiných řešení součné jrize. EU by měla urychleně reagovat navržením systému efektivní kontroly vnější hranice, vytvořit pro migranty na této hranici, dostatečný počet check pointů a v zemích sousedících s EU vytvořit tzv. hot spoty, kde by byl nárok případných azylantů přezkoumáván ještě před jejich vstupem na půdu EU. Vzhledem ke složitosti vnější hranice EU, kterou z velké části tvoří moře, ostrovy a velmi členitá a dlouhá pevninská část, nelze zatím očekávat zajištění její plné nepropustnosti. Proto by dalším krokem EU, mělo být také výrazné navýšení prostředků, které plynou přímo do uprchlických táborů, které se nacházejí v blízkosti ohnisek konfliktů a nepokojů, ze kterých migranti pochází, jako jsou tábory v Turecku, Jordánsku Libanonu atd. Prostředky, které dnes EU vynakládá v těchto místech, jsou až směšně nízké. Jen pokud se rapidně zlepší život lidí v těchto táborech, docílíme toho, že proud lidí z těchto oblastí trochu poleví a sníží se tlak na vnější hranici. Tedy investujme do těchto oblastí, aby z nich lidé nebyli nuceni utíkat. Osobně podporuji a velice vítám návrh české vlády, jež chce přednést Visegradské 4, že by toto seskupení mohlo vytvořit a zorganizovat vlastní utečenecký tábor.