Tak já bych se skutečně ráda vrátila k meritu věci, protože celý život jsem se orientovala na cestovní ruch a musím říci, že tedy podnikatelskému sektoru v oblasti cestovního ruchu to není tedy úplně jedno. Oni se samozřejmě snaží a bojují alespoň za to, aby to zůstalo na dobrovolné bázi.
Já jsem si tedy vytáhla několik faktů, abychom se tady bavili opravdu argumentačně. Tak prvním faktem je, že k roku 2020 fungovalo EET v sedmnácti zemích Evropské unie - na Slovensku, v Rakousku, v Německu, Polsku, Maďarsku, Belgii, Itálii, Slovinsku, Chorvatsku, Řecku, Rumunsku, Bulharsku, Švédsku, Litvě, Lotyšsku, Maltě a Kypru.
Další údaje z účtenek stále počítá v roce 2022 finanční správě ze svých pokladních systémů zhruba 38 % podnikatelů ze skupiny gastro, ubytovacích služeb a obchodů. 31 % podnikatelů v cestovním ruchu nepocítilo se zavedením EET žádné výraznější změny, 23 % těchto podnikatelů se pak po zavedení EET situace v podnikání v oblasti cestovního ruchu výrazně zlepšila. Jako pozitivní opatření vnímají zavedení EET přibližně dvě třetiny Čechů, což si také myslím, že je důležitý argument.
Asociace hotelů a restaurací České republiky podporuje od počátku elektronickou evidenci tržeb jako jeden z nástrojů zavedení spravedlivých podmínek na trhu.
Podle odborníků z poradenské skupiny ..........(?) Czech Republic si stát zrušením EET odřízne potenciální nástroj pro snadnou alokaci dotací v návaznosti na výši evidovaných tržeb a zlikviduje již vybudované důvěryhodné úložiště účtenek, které by mohlo být základem pro standardizaci elektronické účtenky.
Hodně se mluví v oblasti podnikatelů nebo v této sféře podnikatelů v oblasti cestovního ruchu o takzvaném návratu do devadesátek, protože restauratéři budou mít menší ochotu podporovat bezhotovostní platby. Já při této příležitosti bych se chtěla zeptat ctěné Sněmovny, jestli jste byli v nejbližších dnech jako hosté nějaké restaurace či nějaké hospody a jestli jste se setkali s tím, že hned při vstupu vám řeknou "karty nebereme". Já si myslím, že je to skutečně špatný signál. To je špatný signál. My jsme v 21. století, měli bychom se snažit, aby i lidé, kteří jsou zaměstnáni v těchto restauračních zařízeních, se nevraceli do těch nešťastných devadesátých let, kdy byli placeni v podstatě na ruku, tím pádem samozřejmě neměli přístup k hypotékám, neměli přístup k úvěrům a zejména pro začínající mladé rodiny to byl velký problém.
Další fakt. V pohostinství a stravování vzrostly tržby ihned po zavedení EET o 20 %, a to má právě ten pozitivní efekt na výplaty zaměstnanců v tomto sektoru, slábnutí černých výplat na ruku a samozřejmě to má pozitivní vliv na lepší ochranu zaměstnanců.
Díky EET došlo k výraznému zefektivnění a zacílení kontrol. Zatímco v předchozích letech byl počet daňových kontrol okolo 80 tisíc ročně, v roce 2019 se počet kontrol snížil na 67 tisíc, což představuje snížení počtu kontrol zhruba o 15 tisíc kontrol ročně.
Řada odborníků i samotných restauratérů však se zrušením nesouhlasí. Bylo by správné EET zachovat na dobrovolné bázi a tím, že by podnikatelé, kteří by systém využívali, měli nějaké výhody od státu. Stát by jim například nepřímo vzkázal, že jim důvěřuje, říká Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků. V současné době, kdy je systém pozastaven, dál dobrovolně eviduje své tržby přes 200 tisíc podnikatelů. S motivací odměn od státu by se jich k systému mohlo mnoho dalších vrátit. Benefitem by mohlo být například to, že by tito podnikatelé nebyli v hledáčku finanční správy, případně ve chvíli, kdy by se zase musela nějakým způsobem zavádět opatření podobná těm v pandemii, by to byli právě evidující podnikatelé, kteří by dostali přednostně kompenzace od státu za to, že své příjmy transparentně přiznávají, vyjmenovává pan Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Také pan Miloslav Lukeš, který vede českou Fintex asociaci, je přesvědčen, že zrušení EET by bylo promarněnou příležitostí. Je to nástroj, který přijala velká část podnikatelů a který přinesl celou řadu benefitů. Stát by měl spíše hledat možnosti, jak tento systém využít v rámci digitalizace. Dovedl bych si představit využít systém v myšlence digitálního daňového přiznání. To už dnes funguje v různých zemích. Tvrdíme, jak moc digitalizujeme Česko, přitom v plánu máme v podstatě vypnutí jedné části. Podle něj řada provozoven fungovala před EET jen papírem a tužkou. Elektronická evidence tržeb v pokladnách byla jejich první a zjistilo se, o kolik stát obírali, ale také o kolik je obírali číšníci, o kolik příležitostí pro svůj byznys přicházeli, míní pan Lukeš, který vede Fintex asociaci v České republice.
I pan Petr Menclík, ředitel dodavatele pokladen Dotykačka, je přesvědčen, že dobrovolná evidence může skutečně pomoci otevřít další cestu k digitalizaci podnikání. Dovedu si představit, jak pomocí existujícího systému digitalizovat administrativní činnost nebo zavést dobrovolný státem garantovaný a bezpečný digitální registr účtenek a ušetřit tak milióny tun zbytečně vytištěných papírků z pokladen a terminálů, které v drtivé většině případů končí v koši na odpadky. Pokladny již digitální data odesílat umějí, říká pan Menclík.
Na základě všech těchto argumentů, které jsou běžně dostupné samozřejmě i v mediálním prostoru se zamýšlím nad tím, proč vláda jedním dechem říká, že potřebuje získat peníze do státního rozpočtu, dokonce už nám tady ve vzduchu visí i zvyšování daní, což bylo samozřejmě deklarováno ústy místopředsedy vlády, přitom na druhé straně si nechá mezi prsty proplout významný zdroj příjmů do státního rozpočtu. A je jedno, jestli se budeme bavit o čtyřech miliardách nebo třinácti miliardách, já si myslím, že v kontextu státního rozpočtu není možné se bavit miliarda sem, miliarda tam, ale každá miliarda je samozřejmě dobrá, on je i každý milión takto dobrý.
Bylo by opravdu velmi dobré zvážit, abychom nemuseli zvyšovat daně lidem, tak abychom se skutečně nejprve zabývali tím, co všechno můžeme udělat pro zvýšení zdrojů do státního rozpočtu, to znamená zvyšování daní nechat skutečně až na tu nejkrajnější možnost, ale pokud si zametáme takovéto projekty pod koberec, nenecháme to ani na dobrovolné bázi, aby podnikatelé k tomu mohli sami přistoupit, tak je to cesta špatným směrem. Ona ta cesta je buď jedna, zvyšovat daně, nebo druhá, snižovat mandatorní výdaje. A už jenom toto snižování těch kontrol samozřejmě povede k velké úspoře v rámci státního rozpočtu.
Proto bych chtěla moc požádat ctěnou Poslaneckou sněmovnu, aby opravdu tyto kroky zvážila. Nedělejme politiku tak, že musíme za každou cenu zničit to, co tady dělala předchozí vláda. To není cesta správným směrem a rozhodně to nevede k rozvoji České republiky.
Děkuji.
