Téměř 80 procent respondentů výzkumu agentury Ipsos, který si zadalo Ministerstvo pro místní rozvoj, se domnívá, že by úředníci stavebních úřadů měli být nezávislí na politickém vedení měst a obcí.
Právě zajištění profesionální státní stavební správy je jedním z principů nového stavebního zákona, který budou tento týden projednávat poslanci ve druhém čtení. To, že stavební úřady přejdou z obcí a krajů pod stát, zajistí, že politické vedení obce nebude mít na rozhodování stavebních úřadů vliv a odstraní se letitý problém tzv. systémové podjatosti.
Lidé se podle výsledků průzkumu se také domnívají, že nový stavební zákon je potřeba proto, abychom obstáli v rámci Evropské unie a dokázali efektivně vyčerpat dotace. V příštích šesti letech bude mít Česká republika k dispozici 960 miliard korun. Průzkum probíhal na konci března a zúčastnilo se ho 1 050 občanů ve věku 23–65 let.
Brána do Evropy
„Je evidentní, že si občané uvědomují, že bez nového progresivního stavebního zákona, který konečně umožní rychlé povolování staveb, přestane být naše země v Evropské unii konkurenceschopná. To opravdu nemůžeme dopustit. Potřebujeme stavět dálnice, nemocnice a rozpohybovat bytovou výstavbu. Věřím, že to poslanci uvidí stejně, a společně se nám nový zákon podaří prosadit,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Dvě třetiny respondentů průzkumu se shodly na tom, že zastaralý a nekvalitní stavební zákon může za to, že se u nás pomalu staví dálnice a že máme v přepočtu na platy nejdražší bydlení ve Střední Evropě. Vždyť například byt v Praze stojí o pět ročních platů více než ve Vídni. Na průměrný 70metrový byt musí obyvatel Prahy vydělávat 13,9 roku, zatímco Vídeňan jen 8,7 roku. Lidé také odsuzují současný hon na razítka, kdy si investor musí obstarat závazná stanoviska nebo vyjádření až od desítek úřadů, než může jít s projektem na stavební úřad.
Do povolování staveb nemá politické vedení mluvit
Komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru, který budou 1. dubna projednávat poslanci, počítá s modelem tzv. čistě státní stavební správy, tedy převodem všech stavebních úřadů pod stát. To by mělo podle předkladatelů návrhu zamezit systémové podjatosti, jejíž podstata je v tom, že úředník placený obcí není dostatečně nezávislý na politickém vedení.
Závažný problém to naposledy způsobilo u dostavby Pražského okruhu, kdy o odvolání proti územnímu rozhodnutí bude muset kvůli systémové podjatosti Prahy rozhodovat Jihočeský kraj.
„Námitky systémové podjatosti, které celé řízení zdrží o měsíce, jsou časté nejen u velkých infrastrukturních staveb, ale důvěrně ji znají třeba i stavitelé běžných bytových domů. Systémová podjatost je neoddiskutovatelný problém a často slouží ze strany odpůrců staveb jako nástroj k obstrukcím,“ dodala ministryně Dostálová. Po odpolitizování stavebních úřadů volá i veřejnost. Téměř 80 procent oslovených respondentů chce, aby byli úředníci stavebních úřadů na politickém vedení nezávislí.
Nový zákon pomůže čerpat dotace
Kvalita stavební legislativy je ale důležitá i pro obnovu hospodářství po koronaviru a čerpání evropských dotací. V příštích šesti letech bude mít Česká republika k dispozici zhruba 960 miliard korun z Evropské unie, některé bude třeba vyčerpat rychle. Až dvě třetiny respondentů se obávají, že současný zastaralý stavební zákon může ohrozit jejich využití, protože se nestihnou projekty kvůli pomalému stavebnímu řízení včas povolit.
V průzkumu jsme se dále ptali, zda by měl stát masivními veřejnými investicemi podpořit ekonomiku po koronaviru, ale také, jaké mají lidé zkušenosti se stavebními úřady a jak dlouho jim trvalo vyřízení stavebního povolení.
Kompletní výsledky průzkumu veřejného mínění jsou k dispozici zde:
http://bit.ly/pruzkum-mmr-ipsos
