Jakýsi kanadský těžební start up Euro Manganese hodlá takříkajíc do mrtě vydobýt mangan (až 50 tisíc tun ročně) ze starých hald u Chvaletic, na rozhraní východních a středních Čech. Přesněji řečeno, jak uvádí server Ekonomickydenik.cz, přetěžit haldy, které v Polabí vyrostly za socialismu při dobývání pyritu. Vtip je v tom, že manganu zůstal v hlušině, podle odhadu odborníků, přes jeden milión tun. Právě mangan totiž stále častěji poptávají výrobci baterií.

Druhý zádrhel spočívá v nedohledatelnosti informací o akcionářích společnosti Euro Manganese. Možná ne až tak spekulativně vnáší více světla do tohoto "příběhu" fakt, že dotyčné haldy se nachází v sousedství uhelné elektrárny Chvaletice, v majetku známého podnikatele Pavla Tykače.

Uvedený kanadský investor pojal těžbu manganu rafinovaně, a sice skrze rekultivaci daného území, která je podstatnou součástí celého těžebního projektu.

Ve svrchovaném, suverénním státě bývá zvykem, že návštěvy se buď musí ohlásit dopředu nebo alespoň zdvořile zaklepat a chovat se slušně. Není-li stát suverénní, návštěvy se dopředu neohlašují, dokonce ani nemusí klepat (není na co), poněvadž dveře jsou stále dokořán. Otevírací doba v České republice je totiž neomezená.

Není divné, že se neustále divíme, že na nic nejsou peníze, když si necháváme doslova pod rukama krást nerostné bohatství? Mě by ze všeho nejvíce zajímalo, kdo k nám Euro Manganese vůbec pustil, kdo s ní jednal a v kom se bere ta nebetyčná drzost rozdávat něco, co náleží všem občanům této země. Vždyť je to krádež za denního světla. Kolikátá už za posledních 31 let?