Mě stejně jako paní místopředsedkyni Seitlovou znepokojil už úvod k této smlouvě, kdy je přesně definovaná plavební hloubka úseku Ústí nad Labem – Pardubice, plavební hloubka v Německu, ale není definovaná plavební hloubka mezi Ústím nad Labem a státní hranicí ČR. To ve mně už samozřejmě vzbudilo jakési podezření, co se chystá. Obrátil jsem se na pana náměstka ministra dopravy, pana náměstka Sechtera, s několika otázkami. Víceméně ta moje nejistota jeho odpovědí byla ještě prohloubena, resp. zcela jednoznačně se projevilo to, že jedním z bodů této dohody je vybudování plavebního stupně v Děčíně.
Jenom bych citoval z části jeho odpovědi, kdy v úvodu píše, že žádným způsobem se ve smlouvě nepředjímají konkrétní opatření, která by měla být v příštím období realizovaná, aby v dalším textu napsal větu: Potvrdilo se, že k dosažení potřebných plavebních podmínek je nezbytné postavit plavební stupeň v Děčíne. Plavební stupeň v Děčíně, kolem kterého se 25 let vedou diskuse, jak tady vedou předřečníci, jsou kladné i záporné posudky, těch studií, podle toho, kdo ji zadá samozřejmě. Za 25 let se tento stupeň nepodařilo prolobbovat. Já se obávám, že tato smlouva má přispět k tomu, aby se tak stalo.
Stejně tak další kanalizace Labe směrem k Pardubicím přes ony zde zmíněné Slavíkovy ostrovy, já si úplně nemyslím, že významnost této vodní cesty v tomto úseku si zasluhuje likvidaci tak cenného přírodního území.
Samozřejmě jsem se zajímal i o ekonomiku celé té akce. Vyhledal jsem si komplexní vyhodnocení ekonomické efektivnosti vodních cest v ČR. Ukazuje se, že náklady na splavnění Labe do Pardubic plus odbočka splavnění, dílčí splavnění Vltavy směrem ku Praze, tak ty náklady v cenách roku 2015 se pohybovaly někde kolem 15 miliard. Samozřejmě že v té studii jsou k tomu vyčísleny i přínosy, ovšem samozřejmě přínosy si můžeme nakreslit podle toho, jak potřebujeme, na papíře se velice dobře dá přesunovat doprava, náklady, ze železniční a automobilové nákladní dopravy na loď. Ovšem všichni dobře víme, že v dnešní hektické době skutečně se hraje v mnoha dodávkách o hodiny, takže i ten význam té lodní plavby je mnohem nižší, než byl kdysi. Víceméně pak kolem toho dolního úseku Labe vedou po obou dvou stranách Labe železnice. Ta hromadná doprava již dnes je obsluhovaná dopravou železniční.
Možná poslední připomínka, to je ekologičnost lodní dopravy. Bohužel v současné době lodní doprava je jedním z podstatných tvůrců exhalací, protože paliva, na která fungují lodní motory, jsou té nejhorší kvality, která existuje. Je tam vysoký obsah síry a dalších nežádoucích prvků. Samozřejmě že se zřejmě výhledově počítá s přechodem na nějaká alternativní paliva a podobně.
Z těch důvodů, co jsem uvedl, zejména s tlakem na vybudování plavebního stupně v Děčíne, na průraz přes Slavíkovy ostrovy a další vodní stupně, které se na té vodní cestě do Pardubic musí uměle vytvořit, tak já pro tuto dohodu nebudu hlasovat.
Děkuji za pozornost.
