Asi většina z nás alespoň jednou v životě Staroměstskou radnici navštívila, přinejmenším v rámci povinného školního výletu na střední škole. A ani turisté zpravidla tuto památku neminou, vždyť je nejen jednou z nejznámějších, patří také k nejzajímavějším. Tady se často psaly dějiny.
Historie Staroměstské radnice začala roku 1338, kdy král Jan Lucemburský udělil staroměstským měšťanům privilegium k vytvoření vlastního správního centra. Základem radnice byl prapůvodně gotický dům Wolflina od Kamene, k němuž byla v roce 1364 přistavěna mohutná věž i s arkýřovou kaplí. Možná nevíte, že na stavbě věže pracovala huť známého stavitele Petra Parléře. Postupně rostl význam města a s ním přibývaly také další domy např. kožešníka Mikše, U kohouta, U minuty aj.
Kromě své historické hodnoty má Staroměstská radnice i romantický nebo praktický účel. V prostoru svatební síně se pravidelně, již od roku 1871, konají svatební obřady. V nabitém kalendáři dnes téměř nenaleznete volný termín. Svatební síň se skrývá za trojdílným renesančním oknem s nápisem Praga Caput Regni (Praha hlava království). Toto okno, které vzniklo po roce 1526, je jednou z nejkrásnějších částí Staroměstské radnice. Až si půjdete zamluvit termín Vaší svatby, určitě se na něj nezapomeňte podívat.
Na výzdobě Staroměstské radnice se podílela řada významných českých umělců, malířů a sochařů. Tak například slavné Kalendárium orloje vytvořil Josef Mánes, vstupní vestibul s gotickou klenbou byl vyzdoben malbami podle kartonů Mikoláše Alše. Za vchodem v radnici je umístěna kopie sousoší J.V. Myslbeka Lumír a Píseň.
Staroměstská radnice byla samozřejmě také spojena s nejvýznamnějšími událostmi země. Pamětní deska dodnes připomíná popravu radikálního husitského kněze Jana Želivského, roku 1458 tady byl zvolen českým králem Jiří z Poděbrad. Po bitvě na Bílé hoře byli v radničním vězení přední účastníci protihabsburského odboje, z nichž bylo dvacet sedm před radnicí 21. června 1621 popraveno. Roku 1784, kdy byla sloučena čtyři pražská města, se radnice stala sídlem jednotné úřední správy královského města. Tehdy stavba doznala mnoha úprav. Významným byl také rok 1848, kdy byly zbourány staré gotické domy východního křídla a nahrazeny novým ve stylu novogotiky. O sto let později, na konci II. světové války, byla radnice centrem pražského protinacistického povstání a v jejím podzemí pracovala Česká národní rada. Při ostřelování radnice z tanků a následném požáru byla velká část budov, hlavně východní a severní křídlo proti Týnskému chrámu zcela zničeno, těžce poškozena byla i věž s orlojem a kaple.
Jednou z největších zajímavostí, která není na první pohled vidět, je rozsáhlá síť kanalizačních stok, která se nachází pod Staroměstskou radnicí. Když byla roku 1784 sloučena čtyři pražská města Staré Město, Nové Město, Malá Strana a Hradčany, vznikla i první myšlenka na vybudování kanalizačního systému pod pražskými ulicemi. Roku 1893 vyprojektoval anglický inženýr Sir William Heerlein Lindley, stavitel moderních evropských kanalizačních a vodárenských zařízení, pražský kanalizační systém s využitím zkušeností z novodobých staveb celé Evropy. Projekt zahrnoval nejen návrh na desítky kilometrů stok a kanálů, které většinou fungují dodnes, ale také výstavbu kanalizační čistírny v Bubenči uvedenou do provozu 27. června 1906. Za 20 milionů byly zbudovány čtyři kmenové stoky s kanály v délce 300 km. Nejdůležitějším bodem celého systému je právě shybka pod Staroměstskou radnicí, kde se stékají tři velké sběrače a vedou tunelem pod Vltavou a Letnou do čistírny v Bubenči. Čistírna pracovala nepřetržitě až do roku 1967, poté byla modernizována. V současnosti je kulturní památkou a sídlí zde Ekotechnické muzeum. Poslední novinkou je fakt, že společnost ABL FM Services, které Pražská informační služba svěřila provoz Staroměstské radnice na dobu jednoho roku, se rozhodla tento prostor pod radnicí vyčistit a zrekonstruovat. My se tak můžeme těšit na nový vzhled už tak trochu zanedbaného zákoutí pod Staroměstskou radnicí.
Ještě než Vás jarní sluníčko vytáhne do pražských ulic, zajděte se podívat na Starou radní síň s překrásným kazetovým stropem, či na Brožíkovy obrazy oslavující českou minulost. A vezměte s sebou děti. Jim se obzvlášť budou líbit figurky apoštolů pražského orloje.
