otázka 1
Jste zastáncem hlubší politické integrace EU, nebo se přikláníte spíše k modelu společenství suverénních států založenému na volném obchodu, bezcelní zóně a sdílených demokratických hodnotách?
Pokud by Evropská unie byla tak jako dosud byrokratickým molochem prosazujícím zájmy vrcholové bruselské byrokracie, nadnárodních korporací a některých politicky dominantních evropských států, jako je Německo, na úkor ostatních a hlavně menších a slabších národních států a bez zájmu o to, jak skutečně vypadá úroveň demokracie a lidských práv v jednotlivých zemích, považoval bych ji za instituci odsouzenou k zániku.
To by ale zdaleka neznamenalo nějaké automatické nastolení optimálního stavu, ostatně národní politická scéna, jako je tomu například v České republice, dokazuje naprosto jasně, že navrch mohou získat síly okrádající a pohrdající vlastními občany, fér play, spravedlností, důstojností člověka a pochopitelně i lidskými právy - ale zde bych nezapomněl uvést ani „lidské povinnosti“, z nichž za základní považuji povinnost nevnucovat druhému člověku své hodnoty a svůj způsob života, neokrádat ho a nezotročovat ho a existenčně ho neničit čili nezabíjet ho.
Mým programem je využít lidsko-právní a humanitární rozměr Evropské unie a využít tuto instituci k tomu, aby na celoevropské úrovni byl zřízen tribunál, který by vykonal spravedlnost nad všemi českými tuneláři a všemi, byť už se třeba ani na území naší země nenacházejí, kteří v posledních 25 letech druhé lidi a spoluobčany podvodem a nemravnými smlouvami připravili o stamiliony a státu prohospodařily finanční prostředky v řádu bilionů korun.
Není to ale v žádném případě výrazem nějaké podlézavosti k Bruselu, jen výsledkem střízlivé úvahy beroucí v potaz současnou realitu dnešního Česka, kdy právní systém se stovkami profesionálních právníků, soudců a advokátů, ombudsmanem a celou řadou lidsko-právních skupin není schopen a nejspíš ani ochoten a v řadě případů je dokonce přímo strůjcem zákonů, které občany zbavují práva na život bez strachu a ohrožují je natolik existenčně, že je de facto zbavují práva nejen na důstojný život, ale i samotného práva na život, což ostře kontrastuje s tím, jak se politické elity usilovně snaží materiálně zabezpečit samy sebe a své rodiny nadmíru horentně, ba královsky a dalo by se říci, že si pro sebe po roce 1989 zřídili nikoli socialismus, ale přímo komunismus, zatímco široké vrstvy občanů nutí žít ve stálém existenčním strachu a na pokraji bídy a ponížení.
Kde byl zločin, musí být trest, a jestliže to tak není, pak nemůžeme ani pomýšlet na to, že bychom měli se právo nazývat ne snad demokratickou, ale vůbec civilizovanou zemí.
Takový systém a takový režim, který dnes mám v České republice, považuji za zločinný, a na evropské úrovni bych dělal maximum pro to, aby takový zločinný režim, jakým je dnes Česká republika, se ocitl v mezinárodní karanténě a izolaci do doby, než některé nejhorší zákony odstraní a napraví a odškodní oběti zlodějin a podvodů, k níž v naší zemi bohužel tak dlouho dochází.
otázka 2
Pokud by Turecko splňovalo Kodaňská kritéria, souhlasil byste s jeho vstupem do EU?
Jak se obecně stavíte k dalšímu rozšiřování EU?
K dalšímu rozšiřování EU nejen o Turecko se stavím jednoznačně pozitivně, nemám strach z „přívalu islámu“ ani netrpím islamofobií.
Děs ve mně naopak vzbuzují především všichni ti falešní obhájci „evropské“ či „západní identity“, kteří zůstávají po desetiletí slepí a hluší ke kulturní devastaci české národní kultury (amerikanizace a primitivizace kultury, a tedy i lidí, neboť kultura patří k jedněm z vrcholů společenského vědomí a bytí). Ono tažení proti islámu a proti Arabům mi navíc připomíná neslavná staletí ba tisíciletí, kdy v evropské kultuře a politice udávali tón ortodoxní křesťané, kteří ve svém fanatismu neváhali vraždit a upalovat vše cizorodé a koneckonců i sami sebe, jak to dokázaly například i početné křižácké výpravy proti „kacířským“ Čechům.
Jsem si ale dobře vědom toho, že islám, stejně jako křesťanství, se může a v řadě zemí světa také zvrhává ve vražedný či sebevražedný fanatismus, což ale v žádném případě neznamená, že sama o sobě by islámská víra měla být zcela zprovozena ze světa.
Přistupuji k ní stejně jako ke křesťanskému monoteismu. Také křesťanství přes všechny své (třebaže dlouhodobé) výstřelky a vražedné řádění v sobě obsahuje řadu krásných věcí a může formovat člověka ve směru povznesení k něčemu vyššímu, než je jen zvíře. Bohužel tyto dvě monoteistické formy v sobě vždy mají a nejspíš i budou mít (alespoň pro řadu jedinců neschopných přijmou jiné než primitivně černobílé vidění světa) prvek potenciální agresivity související s úkolem jejich oveček proměnit své náboženství na jedinou možnou pravdu a její odpůrce prostě a jednoduše pozabíjet či alespoň hermeticky izolovat od „zdravého“ zbytku společnosti a zbavit je lidské důstojnosti.
otázka 3
Ve spojení s evropskou politikou jsou často vytýkány přehnané regulace a přemíra byrokracie. Co je možné v těchto oblastech změnit?
Myslím, že změnit je v této oblasti možné a potřebné skoro všechno. Jedná se často o zhola zbytečné věci, které národní státy obtěžuji a na evropské úrovni dávají zbytečnou práci tisícům zcela zbytečných úředníků. Energie vyplýtvaná na hlouposti, jako jsou třeba zákazy názvů jako pomazánkové máslo u některých výrobků, pak chybí na věci mnohem podstatnější a věci naprosto zásadní. Těmi je hájení svobody a důstojnosti lidí, spravedlnosti, práva na život, práva na osobní rozvoj člověka, s čímž pochopitelně souvisí i vynucování některých zásadních povinností, které jsme již zmínil, když je zřejmou, třebaže obvykle nezmiňovanou pravdou, že není práv bez povinností. V této oblasti dosud Evropská unie nedělá zdaleka to, co by měla.
otázka 4
Je podle Vašeho názoru výše platů a rent europoslanců a eurokomisařů přiměřená?
Je naprosto nepřiměřená, výše rent a platů by jak na evropské, tak i národní úrovni měla být MAXIMÁLNĚ na úrovni průměrných příjmů občanů v daných zemí. Přehnaně placení politici se stávají politickými prostitutkami, kteří absolutně nehájí zájmy svých voličů ani nějaké obecné blaho a ve vytváření těchto královských platů a šlechtických privilegií je koneckonců i jedna z hlavních příčin, proč některé krásné principy demokracie i Evropské unie v praxi absolutně nefungují či jsou jen Potěmkinovou vesnicí, ze jejímiž kulisami se skrývá pravý opak toho, co je veřejně hlásáno.
otázka 5
Do Evropského parlamentu po volbách zasedne 751 poslanců. Je podle Vás tento počet optimální?
Evropský parlament a všechny evropské instituce musí projít zásadní změnou a reformou, z nichž samotný počet poslanců je tím nejméně důležitým.
otázka 6
Strukturální fondy a dotace EU bývají v řadě případů spojeny s korupcí, těžkopádnou administrativou a deformací trhu. Jste zastáncem dotační politiky?
Nejsem zastáncem současné dotační politiky, protože dotační politika je naprosto jednoznačně v té současné podobě nejen zdrojem korupce a de fato podvodů a vyhazování peněz občanů, ale přímo důležitou formou samotné korupce. To ale neznamená, že bych byl nějakým stoupence „volné ruky trhu“, která v praxi pochopitelně vůbec nefunguje a když se podíváme na to, kde „trh“ často generuje ohromné zisky, vidíme jednoznačně, že je to tam, kde se může přisát na státní rozpočet či něco ukrást z veřejného majetku či veřejnou službu proměnit v byznys přinášející prospěch hrstce čachrářů. V České republice byli v uplynulých 25 letech největšími parazity přisátými na státní rozpočet často nejhorlivější hlasatelé liberalismus a volné ruky trhu.
otázka 7
Měla by Česká republika v horizontu 5-10 let přistoupit k eurozóně? Byl byste po případném přijetí eura pro připojení ČR k Evropskému stabilizačnímu mechanismu?
Nejsem v žádném případě pro přijetí eura, to by pro Českou republiku byla jen další ekonomická katastrofa. Zkušenosti z řady zemí, a nejotřesnější je z Řecka, dokázaly s děsivou názorností, jak morbidní důsledky pro občany mohou mít hrátky politiků s abstraktními principy, které ale nefungují v praxi. Evropská unie není na jednotnou měnu v žádném případě připravena a v řadě i prosperujících zemích (Německo, Rakousko) se ozývají stále hlasitější hlasy, že země by se měly navrátit ke svým starým dobrým národním měnám.
otázka 8
Situace v arabských zemích je po tzv. Arabském jaru politicky i ekonomicky nestabilní. Panují obavy z masové migrace do EU. Jak se stavíte k ochraně vnějších hranic EU?
Nejsem stoupencem masové migrace do Evropy, tudíž k ochraně vnějších hranic Evropské unie se stavím příznivě. Evropská unie i Česká republika by neměly být lhostejné k utrpení či chaosu dopadajícího na lidi, ať už se děje kdekoliv ve světě a ať už se děje v zemích s jakýmkoliv politickým, náboženským či ekonomickým systémem, i když se nám třeba nelíbí. Měla by to být ale pomoc k nim, a nikoliv vývoz jejich lidí k nám. To by se také brzy mohla sama Evropa utopit v chaosu a máme na našem kontinentu dostatek zkušeností s tím, že to umíme velmi dobře. Historie minimálně posledních dvou světových válek, které byly nejstrašnějšími válkami v lidských dějinám víc než zřetelně ukázaly, že my Evropané zdaleka nejsme imunní před chaosem a katastrofami a fanatismem a zběsilostmi. Relativní klid v Evropě si musíme ochraňovat a ne s ním hazardovat.
otázka 9
Nedávno byla Evropským parlamentem zrušena vízová povinnost pro občany Spojených arabských emirátů, 523 z 577 europoslanců hlasovalo pro návrh. Jak byste hlasoval Vy?
Dále se řeší zrušení vízové povinnosti pro občany Turecka. Hlasoval byste pro návrh, nebo proti?
Hlasoval bych pro zrušení vízové povinnosti pro občany Turecka, nikoliv však pro občany Spojených arabských emirátů.
otázka 10
Politické strany, které otevřeně kritizují islám, získávají v posledních letech stále větší podporu občanů. Jste seznámen s islámskou ideologií? Vidíte v nárůstu a radikalizaci islámu v Evropě hrozbu?
Jsem seznámen s monoteistickým islámem, nevím přesně, co je míněno slovem „islámská ideologie“. V nárůstu a radikalizaci islámu v Evropě nevidím zatím hrozbu, nyní vlastně největší hrozba ze zvyšujících se počtů vyznavačů islámu plyne z toho, že se v Evropě oživují a radikalizují skupiny bojovných obhájců „západních“ či „křesťanských“hodnot, které jsou pro civilizovanou Evropu tisíceronásobně větším rizikem než islám.
Na druhou stranu hlasy vyjadřující obavy z islámu v zemích, jako je Francie či Británie, kde je vyznavačů islámu řádově více než v ČR, chápu. Národy Evropy by měly mít právo na vlastní národní a kulturní identitu a svébytnost.
Fašizoidní reakce, které na narůstající islám někdy pozorujeme, jsou mi ale odporné a věřím, že budoucnost Evropy není ani v křesťanském ani v islámském fanatismu, to by znamenalo popření a potření víc jak dvouset let historického vývoje a tedy i definitivní pohřbení všeho, co souvisí s lidskými právy a s okřídleným heslem francouzské revoluce „svoboda, rovnost, bratrství“.
otázka 11
V řadě měst západní a severní Evropy vznikají čtvrti osídlené výhradně imigranty z Blízkého východu a severní Afriky. Tyto čtvrti se vyznačují zvýšenou kriminalitou neochotou jejích obyvatel se integrovat. Jaké navrhujete řešení tohoto problému?
Pokud je dotyčné země přijaly, měly by respektovat, že nebudou myslet ani žít a už vůbec ne vypadat jako Švédové, Norové či Angličani. Západní společnost bude muset riskovat, že její experiment s respektováním různosti neskončí kulturními ani rasovými válkami a z tohoto hlediska je třeba vést ostrou dělící linii mezi tím, co je respektování různosti, a tím, co už je agresivním chováním vůči přijímajícím národům. Z toho, že západní společnosti to dosud neumí, vyplývá frustrace jak i imigrantů, tak i původních evropských národů. Jedním ze zdrojů frustrace může být i tzv. ideologie multikulturalismu, která ničí povědomí a úctu k vlastní kultuře a hlásá ideologickou propagandu, která ničí vlastní kořeny.
otázka 12
Je přípustné, aby kulturní, národnostní nebo náboženské menšiny používaly ve vymezených oblastech právní systém, který je odlišný od právního systému dané země?
Myslím, že to možné je tam a v těch případech, kdy to nebude v rozporu se základními lidskými právy (a povinnostmi) či státní a národní integritou a svébytností. Jak jsem už v jedné ze svých odpovědí vysvětlil, za jednu ze základních povinností člověka pokládám respektování odlišné cesty druhého člověka či skupiny a z tohoto důvodu jsem pro otevření mnohem většího prostoru v této oblasti.
Islám ani jiné náboženské formy či ideologie přicházející do Evropy z kulturně odlišných oblastí nebudou hrozbou, pokud budou tvořit jen určitý podkritický podíl na populaci.
Je třeba si uvědomit, že ona v Evropě tak skloňovaná slova jako „svoboda svědomí“, „lidská práva“, „důstojnost člověka“, „osvobození člověka“ atd. jsou produktem našeho kulturně-duchovního vývoje, vybojovaného našimi evropskými předky často v krutých a krvavých válkách a u nově příchozích do Evropy, které navazují na sled generací, který něčím takovým neprošel, nebudou mít příliš mnoho pochopení. V žádném případě to neznamená, že „my jsme lepší než oni“ (možná, že my jsme horší), ale jestliže chceme trvat na právu na vlastní cestu rozvoje, musíme být ochotni si tuto svébytnost také tam a tehdy, bude-li to nutné, ochránit.
otázka 13
Které oblasti evropské politiky následujících let vnímáte jako klíčové? Co byste si přál změnit?
Lidská práva, svoboda, odpovědnost, spravedlnost, právo na různost, to všechno jsou oblasti, ve kterých ani zdaleka není hotovo. Máme mnoho zákonů, norem a vyhlášek, ale v praxi to vypadá jak? Často jsou to otrokářské systémy glajchšaltování člověka a honosná slova utíkají do dáli. Nejsem nějaký sociální inženýr a absolutně nehodlám Francouzům, Řekům či Švédům radit, jak mají vypadat věci v jejich zemích. Na úrovni Evropské unie bych se vší silou zasazoval o to, abych pozvedl současný právní, politický a ekonomický stav České republiky, to znamená na prvním místě napravit dnešní právní stav v České republice, který je ze všeho nejvíc bezprávím a útiskem a zbavením svobody pro široké vrstvy občanů. Ekonomicko-politický systém v současné ČR je systém absolutního parazitismu, kdy ekonomické zdroje slouží pouze ve prospěch miniaturní skupiny lidí a lidská práva a demokracie jsou jen fazonou, za kterou se v lepším případě neskrývá vůbec nic a v horším případě pravý opak toho, co hlásají.
