já jsem se přihlásil k návrhu programu dvou bodů, a ten první bych rád zařadil jako první bod dnešní schůze, a je to, název toho bodu je: Šmírování občanů. Já bych se rád totiž ohradil proti návrhu, který se včera objevil v médiích, že stát by měl nebývalé pravomoci sledovat internetovou aktivitu občanů. 

Tento návrh vydávaný za opatření v rámci boje proti kyberkriminalitě ve skutečnosti znamená nebezpečný zásah do našich občanských práv a svobod. Je třeba si přiznat realitu, jakmile jednou otevřeme dveře masovému sledování, bude těžké je znovu zavřít. Historie nás učí, že podobná opatření se nezřídka zneužívají a jejich původně deklarovaný účel se snadno rozšiřuje. Návrh počítá s plošným sledováním internetové aktivity občanů. Ukládá poskytovatelům internetu povinnost shromažďovat údaje o veškeré komunikaci a zpřístupnit je státu. To je v rozporu nejen s principy svobody a soukromí, ale také s rozhodnutím Ústavního soudu z roku 2019, které zrušilo obdobnou praxi plošného uchovávání provozních a lokalizačních údajů o telekomunikačních aktivitách občanů. 

Tento rozsudek jasně konstatoval, že taková opatření jsou neúměrně invazivní a neslučitelná s ochranou soukromí. Podobné snahy o sledování občanů se objevily i v zahraničí, například ve Spojených státech byl odhalen "Program Prison", v jehož rámci tajné služby plošně monitorovaly internetovou komunikaci milionů uživatelů. Po odhalení tohoto programu Edwardem Snowdenem se ukázalo, že takové sledování nejenže nevedlo k útlumu kyberkriminality, ale naopak oslabilo důvěru občanů ve vládu a její instituce.

Pojďme si položit zásadní otázku - komu tento návrh skutečně prospěje? Zatímco běžný občan bude pod drobnohledem, skuteční kyberzločinci si snadno najdou způsoby, jak se sledování vyhnout. Opatření tohoto typu v minulosti selhala právě v tom, že postihovala nevinné a nechávala zločince beze změny. Namísto plošného sledování potřebujeme posílit cílené vyšetřování a efektivní spolupráci mezi bezpečnostními složkami, potřebujeme lepší ochranu kritické infrastruktury, více odborníků na kyberbezpečnost a moderní technologie, které zajistí bezpečnost, aniž by likvidovaly naše svobody. Naší povinností jako zástupců občanů není usnadňovat státu kontrolu nad jejich životy, ale chránit jejich práva. Proto tedy ještě jednou opakuji návrh toho bodu - Šmírování občanů.

Druhý bod, který si dovoluji navrhnout, se jmenuje: Migrace, smlouva s Německem. Opět jde o zprávu tohoto týdne. Česká republika se chystá uzavřít s Německem smlouvu o odmítání migrantů na hranicích. Tato dohoda je nejen problematická z hlediska naší svrchovanosti, ale také z hlediska evropské solidarity a funkčnosti Schengenského prostoru.

Německo už od roku 2015 zavádí kontroly na svých hranicích, ačkoliv je součástí Schengenu, kde by takové kontroly měly být minimem. Nyní přichází s plánem ještě tvrdšího přístupu, kdy by byli migranti odmítání přímo na hranicích. Co to však znamená pro Českou republiku? Znamená to to, že migranti, kteří by byli v Německu odmítnuti, mohou skončit právě u nás. Jaké budou následky pro náš azylový systém? Jaké budou důsledky pro naši vnitřní bezpečnost? 

Dohoda, kterou Ministerstvo vnitra považuje za možnou, je ve skutečnosti nebezpečný precedens. Kdo nám zaručí, že se v budoucnu nestane pravidlem, že se Česká republika bude stávat odkladištěm migrantů, kteří neuspějí v jiných zemích? Jde o jednostranný tlak Berlína na naši zemi bez reálné kompenzace nebo záruk. Podobné situace už jsme v Evropě viděli, když Itálie a Řecko čelily masivním migračním vlnám, ostatní země se zdráhaly pomoci. Když Maďarsko postavilo plot na svých hranicích, bylo kritizováno.

A nyní Německo přichází s tvrdým opatřením, které může negativně dopadnout právě na naši zemi! Náš stát se musí chovat suverénně. Pokud bude docházet k jakémukoliv přebírání migrantů odmítnutých Německem, musí být jasně stanovené podmínky a záruky, že nás to nepoloží. Musí být jasně definováno, jak bude situace řešena na evropské úrovni a jak bude chráněna naše bezpečnost a stabilita. 

Proto se musíme ptát, co nám tato dohoda přinese? Budeme chráněni, nebo jen budeme přebírat problémy jiných? To jsou otázky, které bychom měli klást dříve, než na tuto dohodu přistoupíme. Proto bych vás rád poprosil, abyste i tento bod zařadili jako druhý bod dnešního dne. 

Děkuji za pozornost.