Nejen zpravodaj, ale i předkladatel druhého sněmovního tisku. Vzhledem k tomu, že už se nám blíží debata ke konci, já bych uvedl, že zde vlastně zaznělo veto i na projednávání vládního návrhu v § 19, tedy ve zrychleném čtení, které zaznělo od SPD a KSČM, veto na devadesátku. Ještě do konce obecné rozpravy je možno toto veto stáhnout, nechci apelovat, nicméně je zde i ten druhý poslanecký návrh. De facto tyto oba návrhy jsou podobné. Ten poslanecký se liší ještě i v tom, že řeší onen institut ukončení střední školy bez maturity, jak zmiňoval pan poslanec Mašek.
Z debaty bych rád shrnul ty pohledy, které tady zaznívaly. Myslím, že hodně zaznívaly pohledy toho gymnaziálního typu. Když vezmu výsledky maturit z matematiky či cizích jazyků, tak u gymnázií není takový problém. Když vezmu jenom čistě matematiku, jedná se o 2 % (řekl čtyři dvě procenta) absolventů, kteří ji nezvládnou. Problém je u středních odborných škol. Z čísel mohu říci, když začnu třeba s nástavbovým studiem, 50 % neúspěšných, kteří si zvolili dobrovolně, rok předtím 60 %, střední odborné vzdělání s maturitou a s odborným výcvikem 38 % neúspěšných, rok předtím 50 % neúspěšných, střední odborné vzdělání s maturitou, tedy ta největší masa středních odborných škol, 23 % neúspěšných, rok předtím 33 % neúspěšných, tedy těch, co si zvolili matematiku dobrovolně jako svůj maturitní předmět.
U cizího jazyka je to procento menší. Je to asi do 5 %, pokud tedy počítáme anglický jazyk. U němčiny je tam nějakých 40 %, ale to je, myslím, jiná otázka.
Takže problém je u středních odborných škol, problém je v tom, že máme maturitu ve společné části stejnou pro střední odborné školy i pro gymnázia a nastavená zkouška je pro ty více vyhovující gymnáziím.
Absolventi středních odborných škol jsou znevýhodněni oproti gymnáziím, protože jsou více zaměřeni na svůj obor, což je logické, ale testy na závěr musí dělat stejné. Samozřejmě to vyvolává otázku, zdali vůbec mít maturitu v této podobě do budoucna. Pod záštitou školského výboru jsem zde uspořádal seminář o budoucnosti maturit, kde se toto hodně zmiňovalo. Vystoupil zde i zástupce slovenského Ministerstva školství, kdy Slovensko se vydalo francouzským modelem, to znamená oddělilo maturitu střední odborné školy a maturitu gymnázia, oddělilo nároky na ně.
Dále se na tomto semináři zmiňoval i jistý názor Platformy pro školství od pana profesora Drahoše, předsedy školského výboru Senátu, který zmiňoval více ten anglosaský model, tedy přesunutí povinné hranice, která se musí přeskočit, více do studia. Jsou to ty testy GCSE (?), čímž by se zajistilo to, že na to minimum, které každý student musí splnit, by měl více času a nebyla by to pouze závěrečná zkouška, kdy student, který neudělá test úplně na závěr, tak vlastně propadá a končí se základním vzděláním.
Osobně dávám přednost tomu anglickému modelu, i když ten francouzský by byl také řešením. Ale zase opět zde vyvstává otázka - myslím, že nikdo není spokojen se současným modelem, každý zde cítí, že by se něco mělo změnit. To něco není pouze, že si řekneme - další zkouška, povinná u maturity, ale v celém modelu toho, jak je nastavena střední škola a jak je testování úplně na konci, by se něco mělo změnit. Úplně se neshodujeme v tom, co přesně, ale cítíme, že tam něco je. A o tom by se měla rozproudit debata. Hodit teď brzdu na to, že zavádíme další povinný předmět a více se zabývat tím, jaká je vůbec poptávka státu, co má maturita ověřovat. To dosud nevíme. Není taková poptávka. Dosud nevíme, zdali - když se zavedly státní maturity, jediná analýza neexistuje, jestli byly tyto státní maturity, to zavedení, prospěšné, k čemu nám jsou, jestli jsme dosáhli něčeho lepšího tím, že máme státní maturity. No, víme, že jsme za ně utratili už přes miliardu, že je máme, ale nevíme, jestli nám k něčemu jsou, jestli jsou prospěšné.
Tohle a další jsou otázky, které je potřeba řešit, ale je potřeba je řešit v budoucnu. Určitě by nebylo dobré dělat unáhlená rozhodnutí a řešit je nyní.
Nyní navrhuji dát zpátečku, nezavádět teď povinnou zkoušku z cizího jazyka a matematiky. Obecně také vnímám to, že se často mluví o povinné zkoušce z matematiky, ale opomíjí se, že se tím zavádí i povinná zkouška z cizího jazyka. A zejména u těch, kteří bojují za technické vzdělávání, tak toto bude mít negativní vliv vůbec na technické vysoké školy. Zejména technické vysoké školy, tam ta skladba studentů - sám jsem učil na technické fakultě - je tak porovnatelná, že je tam jedna obrovská skupina gymnazistů a jedna obrovská skupina absolventů střední odborné školy, zejména té střední odborné školy, která si daný typ studia už vybrala na své střední škole.
Jsou to studenti, kteří mají zájem o ten obor. Hodně omezíme tuto skupinu absolventů středních odborných škol, a teď řeknu 33 %, 23 % neúspěšných u matematiky, ale jsou to i studenti, kteří jsou technicky nadaní, nemají problém s matematikou, ale my je tam nepustíme, protože třeba neudělali zkoušku z cizího jazyka. Zavádíme povinnou zkoušku z cizího jazyka. Tu zavádíme už od roku 2021 pro střední odborné školy. V roce 2021 si dokonce středoškoláci ze středních odborných škol nemohou vybrat mezi cizím jazykem a matematikou. Oni budou mít povinně cizí jazyk a v roce 2022 budou mít povinně cizí jazyk a matematiku. Vůbec jim nedáváme tu možnost, zatímco gymnazisté budou mít v roce 2021 obojí. Takže můj návrh pusťme do druhého čtení, případně kdyby jeden z nich neprošel, třeba ten poslanecký, určitě budu pro to a bojovat za to, aby prošel ten vládní a samozřejmě, pokud by ten institut ukončení střední školy bez maturity padl pod stůl, rád ho doplním v druhém čtení, pokud na něm bude shoda.
Děkuji.
