Abychom vysvětlili občanům, kteří se dneska možná dívají, myslím, že všichni jste měli v e-mailech mnoho možná řetězových e-mailů od podnikatelů, nebo já nevím od koho, kteří to hodně sledují. Jsou to spíš otázky, na které ani nečekám odpovědi, ale máme tady nějaký určitý časový pres.

Minulý týden se něco řeklo, dneska to musí být schváleno, aby to v pátek bylo podruhé schváleno a potom podepsáno panem prezidentem. Proč ten zákon nebyl vytvořen už před půl rokem? On byl v nějakém návrhu a někde ležel. Já to vnímám tak, že najednou je vyvinutý nějaký tlak, aby se něco vyřešilo. Já bych ho do včerejška chápal, protože s kolegou Canovem a dalšími kolegy jsme opravdu vážně pracovali na možných variantách nějaké nápravy, i když malinko mám obavu, že to dneska nedopadne dobře, ale dobře, pracovali jsme na tom s hodně velkým úsilím. Ale po tom, co dneska bylo ohlášeno, ani nechápu to, že ten zákon musí být v pátek schválen z důvodů, protože bude prodloužen nouzový stav.

A já jsem tomu i tak rozuměl, já jsem vnímal ten zákon právě tak, jak to řekl pan ministr, zákon na to volnější období té menší nákazy. Tak jsem já ho vnímal, pan ministr to potvrdil. Řekl jste sám, že krizový režim je ten nejtvrdší, je potřeba největší omezení, třeba osobní svobody, pak ten pandemický stav a potom už bez něj. To je v relativně nízkých procentech nákazy obyvatel. Tak to jsem si potvrdil, že to platí.

Takže my dneska schvalujeme zákon, který vlastně od pátku není potřeba. Protože máme, jestli to chápu dobře, asi teď za poslední dobu jedno z nejhorších čísel, takže logicky to v pátek být přijato nemusí. A ze strany některých politiků to vnímám jako obezličku, aby to bylo pod nějakým tlakem schváleno. Protože ta obsahová materie je podle mě nekvalitní. Tak jenom aby všichni, kdo nás poslouchají, jak to tady probíhá, ten celý setup.

Já to vnímám tak, že pan premiér po nějakých dohodách toho využil k tomu, aby vyvinul nátlak na přijetí něčeho v krátkém čase. Ale ten účel byl dneska popřen. Pokud tedy nebude prodloužen nouzový stav – já myslím, že asi bude, už jsem zaregistroval nějaké zpětné vazby od některých opozičně koaličních stran, takže to asi dopadne. Ale já to chápu. To je druhá věc, já to nechci zpochybňovat, ten stav je opravdu špatný, já tomu rozumím.

Druhou věc, kterou bych rád řekl. Já jsem si dělal poznámky, sebelepší zákon bude na nic, pokud bude vládou zneužíván anebo ignorován. Víte co? My tady můžeme vylepšit cokoliv, nebo můžeme mít sebelepší zákon, ale pokud vláda udělá to, co dělá poslední rok, tak pak budeme v tom stavu, v kterém jsme. Nebudu se tady vracet k tomu nálezu Ústavního soudu k naší žalobě, ale tak to zkrátka je. Vláda dělá své kroky tak, že jsou protiústavní, občané pak nemají důvěru, a nebudou ji mít, protože vláda už tu důvěru ztratila.

Já myslím, že všichni musíme pomoci tomu, abychom tu důvěru nalezli, ale je to velice těžké. Už tady padlo to, že někdo chodí na večírky, papaláši, různí vládní činitelé si z toho pak dělají legraci ještě drzými vyjádřeními na internetu. Takže já nemám bohužel důvěru v to, co jsem viděl posledních deset měsíců, že to bude lepší, když tento zákon přijmeme. To jenom říkám dopředu. I když se ho tady pokusíme vylepšit, něco se stane, nevěřím tomu, že ten postup bude lepší. Třeba ano, třeba ne, je to bianco šek. Můžeme všichni věřit, ale nevěřím tomu, že v této sestavě to bude lepší.

Pak se vrátím k té struktuře, jak jsem ji pochopil já. Nejhorší stav, aktuálně asi ano, nouzový stav. Pak nějaké mezidobí, kdy čísla jsou relativně dobrá, ale jsou potřeba opatření, která je budou hlídat, aby to nerostlo nahoru. To je ten stav pandemické pohotovosti, jestli to chápu dobře, abych to časoval dobře. A potom máme stav běžného režimu zákona o ochraně zdraví, kde jsou nějaká dílčí opatření na základě opatření hygieny atd. Máme tam mnoho opatřeních, která jdou využívat a jsou opravdu tvrdá, ale i ta se dají používat.

Když se podívám na rozdíly těch tří stupňů, v tom druhém a třetím je možné omezovat podnikání. To v tom prvním vlastně není. Nicméně v tom prvním, nejlehčím stupni je možné omezovat stravovací služby např. a mnoho dalších věcí. Takže co se tady dnes schválí, bude utvrzení v tom, že pokud ten zákon bude platit, tak podnikatelé budou nějakou formou omezeni nebo zakázáni. K tomu se pak vrátím.

Ještě jednou zopakuji, zrekapituluji – dneska to pod tlakem schvalovat, my to asi uděláme, protože jsme zodpovědností. Myslím, že kolega Canov, kolega Goláň a mnoho dalších právníků nám pomáhali, od pátku jsme čekali. My jsme vlastně čekali do večera, než nám pošlou text paragrafového znění ze sněmovny, pak jsme ho vzali a od té doby jsme se moc nevyspali, abychom se ho někam pokusili posunout. To říkám na rovinu.

To, že to je naše práce, nebudu zpochybňovat, naopak myslím, že to je dobře. Na druhou stranu, takhle se zákony nedělají. A je to špatně v té konsekvenci toho, že pan ministr, který byl ministrem od září, nebo od října, proč to tady nebylo už před Vánocemi? Nechci vám to vyčítat, stalo se, jdeme dál, ale to, co je dneska schvalováno, to nebude kvalitní. Říkám to všem tady, na stenozáznam, ten zákon bude opravdu špatný, nebudu používat expresivní výrazy, a my ho nedokážeme moc vylepšit. To se bohužel stane.

Pak zareaguji na to, co tady řekl pan místopředseda Růžička. Je to pravda, co tady dneska padlo – a mě to velice znepokojilo – na jednání zdravotního výboru. Pan náměstek ministra tam prohlásil, ať to schválíme, že je politická shoda, takže to projde. A projde to tou minimalistickou variantou. Na tom je včerejší shoda někde ve sněmovně. Já jsem si to ověřoval. Minimálně já nemám zpětnou vazbu něčeho, že bych já měl dneska na základě pokynu nějakého politika hlasovat nějak. Já to nemám. Jestli to někdo máte, je to váš proces, já ho takhle nemám postavený. Někdo nám něco doporučoval, ale to neznamená, že my nemáme svoji odpovědnost, protože jsme přísahali na ústavu. Tedy aspoň já jsem ten slib tady složil.

Takže o to bych tady také rád, možná do příště, požádal, aby se pak váš pan náměstek příště choval korektně a neříkal nepravdivé informace. Nebo minimálně v mém případě to pravda není a nejsem posel nějakých politických dohod někde jinde. To jsme tady někde před rokem 1989, a já bych se k tomu nerad vracel.

Co dál? Teď k tomu samotnému zákonu. Dneska mě velice znepokojilo – a já to zopakuji na jednání ústavně-právního výboru – my tady pořád máme pochybnosti o celém to konceptu, v nějaké konsekvenci k ústavnosti. Já nejsem právník, ale já jsem na tom jednání byl, bylo tam několik právníků, a neshodli se. Ale ty pochybnosti tam byly. My je dneska nevyřešíme. To znamená, že my dneska v dobré víře, aby vláda měla v pátek zákon, který nepoužije možná ještě měsíc, což je opravdu nesmysl, ale tak to je, protože ho pan ministr potřebuje, ale nepotřebuje... My to vlastně ještě nevíme, jestli ho potřebuje, to uvidíme až zítra. Moc se na to těším, že se to dozvím.

Nicméně v tomhle konceptu tady něco schvalujeme, možná i špatně postavená – já to zkusím zjednodušit za mě, právníci to pak možná doplní. Postup je takový, že ústava vymezuje nějaká základní lidská práva, Listina. Zároveň říká, že některá lidská práva mohou být omezena, ale zákonem. Protože v zákonu musí být napsáno, co se případně v té oblasti omezuje. Ale my tady máme jiný režim. Ten režim říká, že tento konkrétní zákon říká, že se pak mohou vydat nějaká opatření obecné povahy, která to omezení zrealizují. To znamená, je to ještě o úroveň níže. A ty jsou v kompetenci vlády po nějakém schvalovacím mechanismu, o kterém na rovinu víme, že je směšný, protože vláda si udělá, co chce. Dělá si to rok. Nebude to úplně jinak.

Takže to, jak jsou tady komentované výhody toho zákona, že bude například odůvodňováno. Já se na to moc těším. Až Ústavní soud vám musel říct, pane ministře, vy jste tady několikrát byl se mnou, i vaši předchůdci, já jsem vám pořád říkal, že ty maloobchody máte špatně zdůvodněné, že to není logické, aby jeden byl zavřený, druhý otevřený. Vy jste pořád říkal, že to je standardní omezení mobility, že tak to zkrátka být musí. No nemusí. Jednoduše Ústavní soud zrušil jedno z těch opatření, teď slyším od vašeho pana náměstka a dalších politiků, že se vlastně nic nestalo, protože to opatření už neplatí.

A co se děje? To nové opatření je úplně stejné, jsou tam možná dvě slova jinak. Takže je to výsměch. A opět se vrátím ke slovům vašeho pana náměstka dneska na jednání zdravotnického výboru. Úplně úžasné. On řekl, že se nic neděje, protože ten nález Ústavního soudu vyjde ve sbírce až 22. To už bude pandemický zákon, tím pádem bude nové opatření a vlastně nic se nestalo. Takže vy víte, že od 9. tohoto měsíce, kdy rozhodl Ústavní soud, že ta opatření, která byla dneska obdobně aplikovaná, jsou protiústavní. Vám je to vlastně jedno, počkáte, až to bude ve sbírce, pak už to bude jinak.

Já myslím, že odpovědný ministr by okamžitě zareagoval a okamžitě by to napravil. Chápu, že máte hodně práce, ale myslím, že máte i velký resort, dost úředníků, aby vám s tím pomohli. Takže ten přístup mi připadá, že právě v té konsekvenci potom čekat, že ta opatření budou lépe odůvodněná, moc se na to těším, pokud nějaká budou vydaná. Ale ona asi vydaná nebudou, takže vlastně uvidíme, kdy to až přijde.

Teď bych zareagoval na ten komentář k té minimalistické variantě, která je kvalitní a shoda a je to výborné a je to skvělé. Já bych na to řekl určitě ano, přišlo nás na to víc. Pan Canov určitě mi to volal, my jsme měli pět právníků, kteří na to přišli ve stejné chvíli, pan Goláň. Ano, je to systémový problém na hraně ústavnosti, abyste si nemohli na konci toho stavu pandemické pohotovosti, na konci týden předtím vyhlásit opatření na další tři měsíce a běželo to dál. Ale to není teď ta věc, která je pro mě aktuální.

My tím řešíme něco, co bude problém možná až za rok. A myslím si, že všechny, kteří tím budou omezeni, zajímá něco úplně jiného, než co bude za rok. Takže jen za mě říkám, že je dobré, že jsme tu úpravu udělali, ale zásadní změna to není ve vztahu k obyvatelům, kteří se na nás dneska dívají. Říkám podnikatelům, pokud by odsud dneska odešla minimalistická varianta, tak je mnoho jiných zásadnějších problémů ve vztahu k jejich životu v tuto chvíli, jak ho žijí.

Jenom za mě – a to avizuji – budu načítat nějaké pozměňovací návrhy, které jste už viděli, ale materiálně jsou pro mě mnohem důležitější. Chápu, že ústavní znamenají něco jiného, ale materiálně mnohem podstatnější – a pokud neprojdou dneska, může se to stát, každý hlasuje podle svého svědomí, tak přijde stav, který nebude lepší než ten současný, který je v nouzovém režimu, ale horší. A řeknu proč a v čem.

Ještě možná krátkou reakci na pana ministra, že je to dlouhé – někdo to řekl, ale že je to všude. Ano, například v Belgii jsou otevřené maloobchody. Ve Francii v určitých departmentech fungují školy atd. Dlouhé to je, ale u nás, pane ministře. Bohužel.

My všichni ta opatření respektujeme, nosíme tady respirátory. Ať si to kdokoliv zkusí. Od zítřka prodavačky myslím budou mít 8 nebo 10 hodin denně na ústech respirátory. Všichni to budeme respektovat, budeme se o to snažit. Bude těžké, aby to všichni respektovali. Řekl to tady už myslím kolega Drahoš, že v továrnách vám to nevadí, nebo tam to neřešíte, když sami víte, že továrny jsou největším střediskem nákazy. Takže na úkor továren, které běží v tuto chvíli bez omezení, opět budu komentovat, že některé továrny jsou zodpovědné, dělají to z vlastního podnětu, a to je optimální motivace. Nikdo nechce, aby se to zavřelo. Takže to nejdůležitější neřešíte, to vám je úplně jedno, a omezujete to, co je pro vás nejjednodušší, a dlouhodobě. Já to zopakuji. Je to cílená likvidace podnikatelů a samozřejmě i školství, vzdělávání a dětí. To děláte opakovaně, a vůbec vám to nevadí.

A teď bych se posunul k tomu, co já vidím za problematické. Tady bych chtěl poděkovat našim kolegům z legislativy, protože my jsme se rozmáchli, udělali jsme komplexní pozměňovací návrh, což byla v rámci dvou dnů možná nerealistická věc. Ten koncept je špatný. Kolegům moc děkuji, musím naši legislativu opravdu za to moc pochválit, je to opravdu velice kvalitní. Když jsme to dokončili, stejně řekli, že je to celé špatně. Já tomu rozumím. Špatně to je, protože ten nosič samotný je špatně.

Nicméně, abychom se aspoň trochu pokusili v té oblasti pomoci těm lidem, kteří čekají na to, co se bude dít, až tento zákon bude aplikovaný, tak jsme se pokusili o sedm oblastí, které bych rád dneska načetl. Dvě z nich už prošly výbory a jsou ve výborových pozměňovacích návrzích. Takže tím pádem jen krátce okomentuji, co vnímám jako špatné.

Vnímám jako špatné, že je možné si koupit hračku pro psa, ale ne hračku pro dítě. Vnímám jako špatné, když si nemohu koupit knihu, když musím být zavřený doma třeba dva měsíce. Někdo ty knihy opravdu čte a je to pro něj jediná psychická podpora v tom světě. Nekouká na televizi, čte knihy. Ale tu si koupit nemohu, ale zbraň ano. Já vím, že tady byla nějaká prasečí chřipka, nebo co, ale myslím, že to mohlo být třeba na týden, aby si všichni nakoupili náboje a třeba by to stihli.

Já bych tahle mohl pokračovat dál a dál. Včera jsem jel do Prahy s kamarádkou, měli jsme respirátory. Na benzínce jsme si sedli, dali jsme si kafe a ona mi řekla, co nechápe. Ona, já říkám, co nechápou ty lidi. Proč jsou zakázané provozy restaurací, když jedu vlakem do Ostravy – jela v pátek – a v tom vlaku si sedla do kupé. Měla tam místenku, byli tam tři. A v tom kupé, byla to nějaká lepší třída, se nosilo občerstvení. A tam ti kolegové spolucestující, tak tam zkrátka konzumovali půlku té cesty. Ona měla respirátor, bála se, nechtěla být nezodpovědná. Ale ona nemohla odejít, musela by stát na chodbě.

Takže proč vám třeba toto nevadí? Ale restaurace, kde by byli hosté třeba dva tři metry od sebe, to vám vadí. A tohle všechno nikdo nemůže chápat. Já chápu, že je komplikované to popsat, ale byl na to skoro rok. A myslím, že po skoro roce by bylo dobré, abyste se konečně vzchopili a udělali to pořádně a srozumitelně.

A pokud říkáte to respektování – nerespektování. Kdo by to potom měl chtít respektovat? Já se omlouvám, já jsem dostal i takové ty negativní věci, protože Češi jsou někdy takoví zkušení a schopní to obcházet. Ale na rovinu, já to zopakuji, je možné chtít po české ženě, aby půl roku nešla k holiči? Třeba to možné chtít je, ale já si myslím, že to fungovat zkrátka nebude.

Takže pokud dáváte opatření, která jsou nerealisticky naplnitelná, tak k čemu to lidi žene? Že je zkrátka budou porušovat. A to chcete. A to je špatně. Opět těch příkladů mohu zopakovat mnoho dalších a dalších. Proč může jít kadeřnice domů k tomu člověku a tam ho naondulovat nebo nabarvit, já tomu nerozumím, protože já ten problém nemusím řešit, ale nemůže být v provozovně, kde by měla hygienické prostředky, mohla to tam opláchnout, dezinfikovat po každém jednom zákazníkovi. Pokud je ona – a to nechci říkat jako negativní příklad, ale kdyby byla nakažená, tak obejde těch deset domácností a deset domácností nakazí. A pak to pojede dál a jedeme. Opět nesrozumitelné opatření, a fungovat nebude.

Takže přicházím k těm navrhovaným pozměňovacím návrhům. Já je okomentuji ve všeobecné rozpravě, protože pak bude asi nějaké dohadování se, jak to budeme hlasovat, a myslím, že to nedopadne podle mě úplně dobře. První tři pozměňovací návrhy se týkají jedné věci. A to je diskriminace přes to vaše neodůvodňování. Já tento stav vnímám jako ten nejhorší. To je ten stav, až bude lépe, až ta čísla klesnou. Ale ne ještě úplně optimálně.

A myslím si, že v této fázi pak už bude dobré nastavit férové podmínky pro podnikatele. Aby se neprodávaly psí hračky, ale i dětské hračky. Aby si koupili v zimě, když je dvacet pod nulou, dvacet pod nulou bylo před čtrnácti dny, abych si mohl koupit kabát nebo boty. Ty já jsem si koupit nemohl, protože to nedokážu kupovat na internetu, kupovat si to padesátkrát atd.

Ten první, máte je označený jedničkou, ten dává na vědomí to, že v zákonu, jak ho má pan ministr navržený, je možné v § 2 omezovat třemi možnými způsoby: zákazem, omezením, anebo stanovením podmínek. Tak ten první je asi jasný. Zakážeme, zakážeme, nebudete zkrátka něco dělat. Ale už pojem omezení, co to znamená v reálu? To nikdo zatím nevíme. To se dozvíme, až uvidíme to vaše první skvěle odůvodněné opatření. A jestli bude v pátek nebo v sobotu, nebo jestli bude za měsíc, uvidíme.

Ale když řeknu omezení, můžu být omezen různým způsobem. Omezeným počtem zákazníků na metr čtvereční. To děláte. Ale mohou také třeba omezovat tím, že budou prodávat pouze přes výdejní okénko a de facto zamezím převážnou možnost té samotné podnikatelské činnosti na maloobchodu. Proto v tom prvním pozměňovacím návrhu to upravuji tak, že pouze bude možné stanovit podmínky činnosti, a nebude možné znemožnit to samotné provozování.

Já si myslím, že tenhle pozměňovací návrh je z těch tří asi nejméně pro nás neodborníky, nezdravotnicky vzdělané lidi, asi nejsrozumitelnější a nejjednodušší se o něm bavit. Každá provozovna za stejných a jasných zdravotnických podmínek – a všichni to naplní úplně stejně, když to naplní Hypermarket, který má vláda moc ráda, pomáhala mu tady minimálně čtvrt roku, tak to dokáže malá provozovna.

Ten druhý je koncepčně stejný, ale týká se provozoven typu holičství, kadeřnictví. Tam už samozřejmě můžeme debatovat o tom, jestli jít ke kadeřnici je z toho pandemického pohledu velké riziko. I když si opět myslím, že pokud tady budeme zase půl roku zavírat kadeřnice, nebo měsíc, nebo já nevím, jak dlouho, to ještě uvidíme, my to vždycky víme dva dny předem nebo půlnoc před tím, tak potom OK, když nám to vysvětlíte. Ale já si myslím, že nám to nevysvětlíte, že to je nesmysl. A je to bezpečnější na provozovnách, aby tam fungovali, jak fungují, protože dneska to je tak, že buď zatáhnou závěsy a je to tam stejně, nebo to obejdou a stejně, pokud je někdo nemocný, tak se nakazí.

Ten druhý se týká služeb, které máte vyjmenovány. Maséři. Já nevím, mluvil jste někdo s maséry? Já jsem mluvil s několika. Oni nedokáží pochopit, proč musí chodit k těm lidem domů, když mají zdravotnické lehátko a to další vybavení, které je potřeba. Proč ho nemůžou vydezinfikovat po každém zákazníkovi, ale musí chodit domů s ručníkem, tam někde na gauči někoho namasírovat a jít domů. Je to nesmysl.

Takhle bych mohl pokračovat v těch jednotlivých aktivitách. Chápu třeba tetování, ale já nedokážu říct, jestli je lepší tetovat někde doma nebo v nějakém tetovacím salonu, kde máte opět lavor, kde se to dá všechno vydezinfikovat, umýt, nevím. Takže opětovně tady v tomto vyhazujeme ven slovo omezení, abychom měli jistotu, že to nebudete zavírat. Aby to bylo pouze stanovení jasných hygienických podmínek.

Opět zopakuji, podle mě je nesmysl nechat to lidi dělat doma a nenechat to na provozovně, kde to můžete lépe kontrolovat, kdybyste to kontrolovat chtěli.

Třetí pozměňovací návrh, ten se týká pro mě asi nejvíce... Kdyby se o něm rozhodovalo, tak pro něj budu hlasovat, ale navrhl jsem si ho, protože to potřeba je. Je to omezení přírodního nebo umělého koupaliště nebo veřejné sauny. Co jsme se na to s kolegou Canovem koukali, on to tady už komunikoval, já to jen zopakuji, my jsme tam přidali slovíčko "veřejné", protože vy tím vaším textem zakazujete veškeré sauny. Už několik lidí mi volalo a smálo se tomu. Smějou se vám, na rovinu. Vy chcete zakazovat ad absurdum možnost, zakázat i soukromé sauny. Někdo ji má dneska doma. Oni se tomu smáli. Takže oni to vlastně mohou udělat, že zavřou soukromou saunu. Já se omlouvám, opět to asi bylo psáno horkou jehlou nebo pak nám budete říkat, že to v tom opatření neuděláte. Ale jak jsem říkal, důvěra ve vaše opatření a jejich zdůvodnění u mě je velice nízká.

Nicméně je to samozřejmě nejcitlivější bod, který když neprojde, uvidíme. A on asi neprojde ani jeden z nich, ale myslím si, že je to ve velké debatě. Kdybyste nám to doložil, budu to chápat. Ale myslím si, že i pokud bude jedna sauna, kde bude v jednu hodinu pouze jedna rodina, nepotká se s jinou, tak to fungovat třeba může. Já nevím. Jedná se nám o to, abyste to zdůvodnil. To jste zatím neudělal a asi to ani neuděláte.

Čtvrtý pozměňovací návrh, a ten je pro mě nejdůležitější. Víte, pane ministře, kdybyste nedělali to, co děláte, tak by to lidé i chápali a respektovali vaše opatření. A třeba i rok. Kdybyste je nenechali krachovat, já to řeknu jednoduše. Vaše vláda to dělá. Chápu, že to není kompetence vašeho resortu, ale vy jste v té vládě, vy pro to hlasujete, takže vaše odpovědnost to je. My máme odpovědnost, byli jsme voleni našimi zástupci, já jsem Praha 8, 18 a okolí, mí voliči mi dali důvěru, takže já tady zastupuji opravdu voliče. Vy zastupujete sebe jako odborníka, to já kvituji. Na druhou stranu to lidem nevysvětlujete dostatečně. Takže nicméně já to zopakuji. Těch sedm návrhů, jak jsou postavené, ony jsou de facto, je to bonboniéra, je možnost vybrat si jednu, druhou nebo třetí variantu. Za mě i kdyby tato varianta byla vybrána, je to asi pro vás komfortní, můžete zavírat, koho chcete, na jak dlouho chcete, ale ti lidé budou v bezpečí, že budou fungovat.

Ten čtvrtý pozměňovací návrh se tedy týká povinnosti stanovit náhrady kompenzací formou analogie poklesu tržeb. Jinými slovy, jako to v Rakousku fungovalo minulý rok na podzim, vykážete tržby, které vykázané máte, pokud jste restaurace, dostanete 80 % tržeb, protože zkrátka u vás je přidaná hodnota největší. Pokud jste elektroprodejna, máte 20 % tržeb a dostanete peníze rovnou. Není tady definován ten detail, ten je na vás, je to pouze na samotném principu pravidla. My jsme tu k tomu měli už předtím předchozí bod, který jsme tu diskutovali s panem kolegou Goláněm, je to nejspravedlivější systém, který je nejjasnější, nejsrozumitelnější. Pokud byste se zavázali k tomu, že budete kompenzovat podnikatele, a tady bych se možná ještě vymezoval proti komentářům, které padly na nějakém jednání s nejmenovaným panem premiérem, že cokoli tady dnes schválíme a bude mít dopad na státní rozpočet, tak to neprojde. Já nevím, jestli je to pravda. Doufám, že ne. Pokud by to byla pravda, tak pan premiér se opravdu chová šíleně, což doufám, že nedělá, ale můžu mít pochybnosti. Na druhou stranu dopad na státní rozpočet to samozřejmě má. Ale pokud vám továrny bez omezení nevadí a neřešíte je, jsou vám úplně volné, ty továrny generují příjmy, tak bohužel z příjmů, z kterých se daně platí, by se mohlo aspoň solidárně v tuto chvíli pomáhat těm, kteří bohužel jsou zavření a trpí vaše omezení.

Za mě, omlouvám se, bude to asi velká debata, bude hlasování, asi to neprojde, ale tento pozměňovací návrh, kdyby prošel, tak všechno ostatní, si myslím, že už je na úplně jiné úrovni života, fungování. Je to důležitá věc. A i v konsekvenci toho, co jsme měli debatu v předchozím bodu se zástupci podnikatelských asociací, panem Prouzou, hospodářskou komorou atd., tohle, kdyby fungovalo, tak budeme úplně někde jinde, protože podnikatelé budou mít jistotu, že má cenu ještě podnikat. Pokud se toto schválí a uvidíme, jestli v pátek, v sobotu nebo za měsíc nebo za půl roku vyhlásíme tento stav pandemické nouze, nebo jak se to jmenuje, a oni se dozví, že můžete dělat cokoli, o čemž tady ještě budu mluvit, bez jistoty náhrady, tak proč by měli dál podnikat? Už je to na zvážení, úplně se na to vykašlat, prodat to tady nějakému fondu, svěřenskému nebo nějakému, který to koupí a pak si to bude provozovat. A jít do fabriky, jak říkal jeden nejmenovaný odborář. U pásu je místa dost. Dobře, ať je to fér, ať to vědí. To je ten čtvrtý, říkám, pro mě osobně, a já vás velice prosím, kolegové, zvažte to, protože tento pozměňovací návrh je nejdůležitější. Řeší celý problém podle mě z pohledu aspoň nějaké stability a života lidí.

Pátý pozměňovací návrh se týká náhrady škod. Padá to tady všude v médiích, myslím, že i vy jste to řekl, váš náměstek, že tento zákon zavádí kvalitní náhrady škody a je to posun. Já řeknu svůj názor – to je nesmysl. Těm, kdo se na to dneska koukají, ať to pochopí. Vy zavádíte tzv. možné vymožené skutečné škody. To je koncept, který se týká pouze snížení hodnoty majetku, ale ne ušlého zisku. Byla také debata s vaším panem náměstkem, který mi vysvětloval, že má nějaký rozsudek. Já jsem tady koukal na 15 jiných rozsudků, na definice na odborných právnických portálech. Myslím, že i kolegové z ÚPV, diskutovali jsme to, mi na to kývli. Ty vaše náhrady škody jsou úplně výsměchem, nemáte de facto možnost se potom domoci ničeho.

Pokud pan Havlíček řekne, že od května nebudou žádné náhrady a budou pouze zaručené úvěry, což už řekl, řekl podnikatelům, že od května si mohou půjčit a čekat, co bude třeba rok. Pokud to tak bude a chtěli-li by si uplatnit svůj nárok případně potom u vás, na ministerstvu financí nebo potom u soudu, tak dostanou, jak jsem pochopil já v reálu, vylité pivo, pokud se jim zkazí. Zkažené maso, pokud se jim zkazí v hospodě, když jim řeknete, že hospody otevřete zítra a pak je neotevřete. A to je tak všechno. Nedostanou od vás ani náhradu zdravotnických prostředků, které platí, ale myslím, že to by jim asi vadit nemuselo. My jsme použili koncept újmy. Byly tady debaty kolegů, že je to moc široký pojem, že je tam finanční a nefinanční kompenzace nebo náhrada. Opět, kdybych měl důvěru v tuto vládu, jak jsem říkal na začátku, že zákony, které jsou, nebude ignorovat nebo zneužívat, mohli bychom se bavit o nějakém jiném režimu. Bohužel tu jistotu nemám.

A ještě použiji další věc vašeho pana náměstka, který nám na zdravotnickém výboru vítězoslavně řekl, když jsem mu komunikoval, že máte tento režim, režim náhrady škody nebo újmy v krizovém zákoně, tam to je, ta slova tam jsou, vy to tady v tomto úplně obracíte na horší stránku, že to je v pohodě, že nikdo u ministerstva vnitra s tím nepochodil a že je to úplně v pohodě. Byl spokojen. Nikdo zatím od nás nic nedostal a u soudu nic nevyhrál. Strašný přístup.

Ještě v tomto pozměňovacím návrhu ke škodám, újmám, které by měly být souzeny, ale kdo z nás chce, aby se musel podnikatel soudit? Já to nechci. Já nevím, jestli to chcete vy. Je tam ještě věc, a ta se týká potom důkazního břemene. U krizového zákona důkazní břemeno není na podnikateli, ale na úřadu. Vy to tady otáčíte. Vy jim nedáte skoro nic a ještě jim dáte důkazní břemeno, že co nárokují, je správné nebo špatné, že jsou pochybnosti. To opět nějakou formou napravujeme.

Pak velice krátce dva poslední pozměňovací návrhy, které nemusím načítat, jsou ve výborovém ze zdravotnictví, tak to jsou pokuty. Asi jsem pochopil, že bude žádost jednoho pana senátora o hlasování po částech. Je tam několik věcí. Pokuty po debatě s panem senátorem Canovem jsme vyhodnotili, že jsou vysoké. Koukali jsme ještě na nějaké srovnání, volal jsem několika kolegům, dokonce to pak bylo i prezentováno mediálně podle rakouského modelu, který se mi líbí víc než německý, vám se líbí ten německý, tam jsou pokuty nižší. Nebudu to srovnávat. I tak jsou pokuty v Rakousku stále nižší, když to snížíme na polovinu.

Odstranili jsme další věc, kterou vláda chce. Vláda chce mít rok možnost tady uzavírat kohokoli. Uvidíme výkladem, jak to udělá. A pokud někdo udělá přestupek a bude ho opakovat tzv. recidivou, tak dostane pokutu ještě vyšší. Kdyby to byl zákon na dobu neurčitou, já to budu chápat. Ale žít rok ve stresu, že udělám nějakou chybu, ať je to rouška pod nosem, ať to bude pod psychickým tlakem otevření provozovny, když víte, že nedostanete vůbec nic, že zkrachujete, a ten člověk to udělá zkrátka z principu, nikoho tam třeba ani nepustí, to se také může stát, tak má tady nějaké recidivy a může být potom sankcionován mnohem více. To je podle mě také špatně. A s tím souvisí, jak tomu říkám já, já to slovo nepoužívám, ale zavádění přestupků do registru státu. Tady chtěl pan ministr Hamáček, už to komunikoval, my jsme se s ním o tom bavili, takže toto je z toho také vypuštěno.

A poslední je to číslo 7, já jsem to tam očísloval, to se týká jedné věci, a to je možnost zřídit aplikaci ministerstvem. To je taková ta e-rouška, v minulosti byla zřízena, myslím, že ano. Nevím, jestli to funguje. Já jsem to měl poctivě. Včera jsem ji smazal poté, co jsem tady četl. Říkám to na rovinu, už ji v mobilu nemám, mám ji smazanou. Do včerejška jsem ji měl, potom jsem četl váš návrh, teď už ji nemám, protože bych velice nerad, aby byl váš návrh textu, jak je napsaný, vykládán dvojznačně. A je možný. Je tak, že pokud by to bylo tak, jak to máte napsáno vy, mohli byste zpracovat osobní údaje lidí, kteří to jednou zapnou, bez jejich vědomí. Pro mě je to v tuto chvíli asi ta nejméně akutní věc z těch, které jsem tady zmínil. Ale je také důležitá. Ochrana osobních údajů.

To jsme upřesnili, může být nějaká debata o tom, jestli je to dobře, nebo špatně, ale já mám radši nějakou právní jistotu, když to pak třeba uděláte, stejně to pak uděláte, může se to stát, aby bylo zřejmé, že člověk to bude muset potvrdit, že chce nakládání s osobními daty on a že se to týká dat v aplikaci samotné.

To je k obsahu samotnému. Asi jsem vás nepotěšil, pane ministře, jako asi většinou, ale neberte to osobně. Já chápu, že vy zastupujete vládu, je tady nějaký tlak, tak to zkrátka je. Nicméně ještě k tomu procesu, co tady dneska bude, já to zopakuji. Pokud by měla projít ta minimalistická varianta, pro mě je to špatně. Ale ne systémově, je to dobrá náprava, ale tak malá, tak marginální ve vztahu k tomu, co se řítí na lidi. Takže opravdu vás prosím, zvažte jednotlivé pozměňovací návrhy, pojďme se o nich bavit. Pokud neprojdou, je to odpovědnost každého, já budu hlasovat podle svého svědomí, je to na nás.

Ale v tom set-upu samotném, když to ještě uzavřu, tento pandemický stav vlastně nebude o mnoho lepší než stav nouzový, ale nebudou žádné možné nároky na náhrady škody, budou tam vysoké pokuty, takže vlastně pokud přejdeme z nouzového stavu do tohoto pandemického stavu, když to zjednoduším, tak rizika pro podnikatele budou ještě větší. A na rok.

Ještě možná poslední věc, která je jen systémová. Vy tam máte pojistky možného ukončení pandemického stavu tím, že to sněmovna nějakou formou zvedne a udělá. Právně se mi to líbí, jak to je popsané, ale poté, co vidím, jak funguje sněmovna, ne ve zlém, vládní koalice, jak si to dělala do poslední chvíle, jak chtěla, mám pochybnosti, že se taková věc de facto stane v reálu. Máte to pořád pod kontrolou.

Děkuji za pozornost a už nebudu zdržovat, díky.