Děkuji. Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, kolegové, paní ministryně. Dovolte mi, abych k tomuto návrhu ve druhém čtení řekl také pár svých pohledů. My, když se podíváme do okolních států, například do Rakouska nebo do Německa, tak vidíme především v Německu, že německá vláda je schopna velmi rychle dělat opravdu masivní podporu svých podniků, podporu, která výrazným způsobem dává šanci, že německá ekonomika z této krize vyjde možná ještě více posílena. Dokáží podržet svá pracovní místa, dokáží své firmy ochránit před tím, aby šly do úpadků, insolvencí, aby byl třeba prostor, že některé tyto firmy budou skupovat zahraniční investoři z Číny, z Ruska a podobně.
Je to samozřejmě za cenu toho, že německá vláda byť měla v posledních letech i rekordní přebytky, ale stále má poměrně vysoké zadlužení, které před touto krizí bylo na úrovni jejích dluhů 60 procentům k jejich HDP, tak toto zadlužení se po těchto masivních opatřeních v Německu bude zvyšovat až na úroveň někde k 75 proc. HDP. Takže i tyto státy, ke kterým často shlížíme, jdou v této situaci cestou masivních investic samozřejmě i za cenu masivního zadlužování. To všechno je možné za předpokladu, když víme, že investice opravdu jsou perfektně cílené, promyšlené a mají velký multiplikační efekt pro záchranu firem, podpora jejich restrukturalizace, podpora nových odvětví, vytváření nových pracovních míst. A to si myslím, že německá vláda opakovaně předvedla, že umí velmi dobře, ve své historii tyto konkrétní kroky dobře dělat. To si myslím, že mi trošku chybí u strategie naší vlády i u toho materiálu, který mám vláda předkládá. Takže bych byl rád, abychom tady neopakovali chyby z let 2008 až 2012, kdy vláda tehdy zvolila strategii nešťastných až tupých škrtů na hranici nebo i za hranicí asociálních kroků, které velké množství lidí uvrhlo ještě do větší chudoby, do dluhových pastí apod. Ano, je potřeba tady rozumně investovat v této mimořádné situaci, ale opravdu rozumně, a to podtrhuji několikrát. Aby to nebylo rozhazování peněz z vrtulníku. Rozhazování peněz za situace, kdy nevíme stoprocentně, jestli třeba ještě v průběhu letošního roku ty peníze, které budeme alokovat do některých rozpočtových kapitol, jestli je bude vůbec reálně schopné dané ministerstvo či daná organizace smysluplně proinvestovat tak, aby ty peníze byly multiplikátorem naší ekonomiky, který podpoří i zachování či tvorbu pracovních míst.
Chtěl bych tady zmínit lednu důležitou věc, na kterou se možná ve světle projednávání tohoto návrhu zapomíná, ale která v posledních dnech je velmi varovným signálem. My se tady vypořádáváme částkou, která bude zhruba někde kolem půl bilionu korun, s dopady toho, že jsme na zhruba dva měsíce museli vypnout ekonomiku a společnost. Ale já se ptám: Jak jsme připraveni? Jak je vláda připravena zvládnout případnou druhou vlnu? Máme za poslední čtyři dny výrazné signály v některých oblastech, že dochází k nárůstu počtu infikovaných. A máme dobrá promyšlená opatření, jak budeme toto řešit, pokud by se tento trend projevoval i v příštích dnech či týdnech?
Chytrá karanténa. Je opravdu chytrá? Je to karanténa? Podívejme se na to, kolik týdnů se o ní mluví a pojďme se podívat na oblast Karvinska. Jestliže chytrá karanténa má fungovat, tak musí umět opravdu velmi efektivně zastavit takovéto šíření, které už tady řešíme více než dva týdny. Já mám obavu, že slovo a pojem chytrá karanténa zatím příliš nefunguje. A ilustruje to možná i to včerejší prohlášení pana hejtmana Moravskoslezského kraje, který říká: No nám ti lidé stejně chodí na pivo, nebo se vyhýbají testování a podobně. Jestliže toto budeme konstatovat, tak reálně hrozí, že v příštích týdnech nebo měsících možná budeme tu druhou vlnu opakovat. A my víme, že tu ekonomiku a společnost už nemůžeme vypnout. Že to neunesou veřejné rozpočty. Tak v této souvislosti opravdu velmi apeluji na vládu, aby představila, jakým způsobem dokáže zajistit daleko lepší efektivnější fungování opatření nejenom jako je chytrá karanténa, ale i opatření na případné fungování naší ekonomiky v různých oblastech - gastrosektoru, potravinářství, energetiky - na případný nástup druhé vlny.
I třeba otázka školství. Teď jsme skončili dnešním dnem školní rok oficiálně. A děkuji, využiji tuto příležitost, všem učitelům, kteří zvládli posledních deset měsíců, především poslední tři měsíce. Byly extrémně náročné. Ale já se ptám: Jak jsme připraveni na případnou situaci, která by se opakovala v září, říjnu letošního roku? Zase i to školství na několik měsíců také zastavíme? S obrovskými dopady na vyloučené lokality, kde se zjišťuje, že poslední tři měsíce vůbec nebyl žádný kontakt mezi žáky a učiteli. Že děti ztratily reálně cenné tři měsíce vzdělávání v jejich životech. A já bych byl rád, abychom toto neopakovali, aby opravdu vláda představila, jakým způsobem se z dané koronavirové krize posledních tří a půl měsíců nejenom v oblasti zajištění a nákupu ochranných zdravotních pomůcek, jak se poučila.
Takže to je opravdu velký apel a v této době máme výrazné signály pro to, abychom se nad tím zamysleli, a aby vláda poučení a konkrétní kroky, co bude dělat jinak, dokázala představit. Není to, prosím pěkně, laciná kritika. Je to spíš silný apel a podnět k tomu, aby se ty věci daly do pohybu.
Teď k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Já jsem načetl pozměňovací návrh, který se týká úpravy kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti mimořádné podpory jedné specifické skupiny seniorů, kteří pobírají starobní důchod. Jedná se především o maminky, nebo i otce, kteří vychovávali své děti ve výlučné péči, investovali do nich obrovský kus svého života a tito lidé jsou dnes oceněni tím, že mají statisticky prokázán zhruba o pětinu nižší důchod, než je průměrný důchod v České republice. Především tyto maminky jsou opravdu postiženy za to, že vychovaly tuto generaci, která tady dnes je, díky kterým tady funguje společnost, díky kterým jsou dnešní odvody do celého státního rozpočtu.
Už se o tom tady mluví několik let. Dokonce i důchodová komise pro spravedlivé důchody i paní ministryně Maláčová začala mluvit o tom, co tady jako KDU-ČSL prosazujeme poslední tři, čtyři roky, a to je mimořádný příspěvek 500 korun měsíčně k důchodu mamince za každé vychované dítě. Takže byl bych rád, abychom pro toto opatření vytvořili v rozpočtu ještě v letošním roce rezervu tak, abychom mohli legislativně tuto mimořádnou kompenzaci těmto rodičům, těmto maminkám přiznat. A když to vztáhnu ke druhému pololetí t. r., tak by to byla částka ve výši osm miliard korun. My tady mluvíme o tom, že je potřeba podpořit v řádu desítek miliard korun některé oblasti průmyslu. Mluvíme o tom a vláda o tom mluví, že je připravena podpořit např. i pobyty v lázních, což je samozřejmě na místě, lázeňský sektor to potřebuje. Ale je tady obrovská skupina lidí, kteří v těchto měsících mají problém, že se propadají pod hranici chudoby, mají problém zaplatit své účty. Dramaticky zrovna u skupiny seniorů se projevuje dopad extrémně rychle rostoucí inflace a je potřeba těmto lidem systematicky nabídnout pomocnou ruku. Toto je jeden z nástrojů, který k tomu vede. Takže prosím pěkně byl bych velmi rád, kdyby tento pozměňovací návrh, který navyšuje tuto alokaci Ministerstva práce a sociálních věcí o osm miliard korun, byl Sněmovnou podpořen.
Dále si dovoluji navrhnout také doprovodná usnesení. Jsou čtyři, která jsem také načetl do pozměňovacího návrhu. A je to první usnesení, kterým žádá Sněmovna vládu, aby předložila podrobné plnění státního rozpočtu za první pololetí roku 2020, a to do konce června roku 2020. Myslím si, že je namístě, aby poslanci, kteří hlasovali o zvýšení schodku o 200 a o 300 mld. korun následně, dostali podrobné vyúčtování, jaké bylo plnění prvního poletí, jak tyto peníze v rámci tohoto schodku byly čerpány a využity.
Pak je druhé usnesení, kterým žádám vládu, aby předložila a předkládala přehledné plnění rozpočtu ve druhé polovině tohoto roku, abychom po každém uzavřeném měsíci do pěti dnů následujícího měsíce my i veřejnost dostali zase podrobné plnění státního rozpočtu. Pak také žádám, abychom dostali jako poslanci střednědobý výhled, jak vláda uvažuje ve světle této krize. Já chápu, že je to velmi těžké. Je velmi těžké predikovat ta data, ale jiné vlády okolo nás se o to snaží. A myslím si, že je důležité, abychom znali uvažování vlády právě s ohledem na případné schodky v příštích třech letech. Takže žádám, aby vláda předložila střednědobý výhled aktualizovaný na roky 2021 až 2023, a to do konce září roku 2020. A poslední, čtvrté usnesení, které si myslím, že je naprosto namístě, kdy v situaci, když procházíme nějakou krizí, ať už na úrovni rodiny, nebo na úrovni firmy, nebo malého živnostníka, tak kromě hledání toho, jak můžeme posílit své příjmy, jak můžeme získat nějaké zakázky, jak můžeme lépe fungovat, tak také každý logicky hledá to, jakým způsobem můžeme někde uspořit, jak být více efektivní. Jak snížit svoji spotřebu apod. tam, kde to je nezbytně nutné a neohrozí nás to.
Tak já žádám v tom čtvrtém usnesení, aby vláda předložila Sněmovně návrh efektivních úspor v rozpočtu jednotlivých kapitol v roce 2020. A to do konce července roku 2020. Nechci žádné tupé škrty, žádné asociální škrty, ale chci, aby tady byla jasně prokázaná vůle, že třeba v oblasti outsourcingu, IT služeb, právních služeb apod, dokázaly jednotlivé resorty a jednotlivé úřady pod těmi resorty najít efektivní úspory.
Nechci úspory tam, kde jsou to investiční peníze na podporu naší ekonomiky, na podporu věcí, které musíme v tomto státu udělat - ať je to výstavba rychlostních komunikací, dálnic a podobně, ať je to podpora malých firem, ať je to třeba dofinancování měst a obcí, které jsme schválili, ať už je to podpora právě i dohodářů, o kterých jsme tady usilovali poslední tři měsíce - ale tam, kde ty peníze nejsou nezbytně nutně potřeba, kde to neohrozí, nesníží výkon státní správy, a kde to naopak povede k vyšší efektivitě, například tím, že (zaštítíme?) organizační strukturu, že snížíme počty vedoucích pracovníků. To jsou nejjednodušší opatření, která přinášejí úspory tak, aby takovéto úspory a plán těchto úspor vláda předložila ještě na letošní rok. Děkuji za pozornost.
