My ji děláme a pomáháme domácnostem, jak jen můžeme. Jsem moc rád, že právě pomoc 5000 korun pro rodiče s dětmi se mi povedla prosadit. Každý to známe, že se začátkem školního roku máme s dětmi nejvyšší výdaje, a tak věřím, že zvláště v této době tyto peníze rodiny opravdu ocení. Ostatně rozhodli jsme o pomoci právě jim nejen díky tomu, že jako lidovci rodiny vždy dáváme na první místo, ale krize na rodiče s dětmi skutečně velmi tvrdě dopadá a jsou mezi těmi nejohroženějšími.
Mnoho lidí se také ptá, jestli nemůžeme pomáhat ještě více, a já to chápu. Naše generace měla prozatím to štěstí, že válka pro ni bylo jen slovo pro něco, co se děje možná někde ve světe, ale nás se to vlastně tolik nedotýká v každodenním životě. Útok Rusů na Ukrajinu je ale jiný. Nejen tím, jaká zvěrstva se dějí blízko nás, ale i zdražením energií po celém světě.
Bohužel pro nás se to děje ve chvíli, kdy minulá vláda nasekala za dva roky takový dluh, jako všichni její předchůdci skoro za patnáct let. Přitom sotva deset procent z tohoto neskutečného dluhu šlo na pomoc lidem v covidové krizi a nemáme z toho tak dnes nic, protože se ani neinvestovalo. Pardon, něco z toho vlastně máme. Dluhy a úroky z dluhů, které musíme všichni platit. Pro představu, na každého z nás dnes připadá dluh skoro 250 000 korun.
Tak přesně v této době jsme převzali správu naší země a děláme všechno, co je jen trochu možné, abychom naši zemi krizí provedli. Někteří nám vyčítají, že je to málo a měli bychom dělat populistická gesta jako v Polsku či Maďarsku. Týdny jsme trpělivě vysvětlovali, že to není správná cesta a už se ukazuje, že jsme měli celou dobu pravdu.
Maďaři zaplatili benzín ze svých peněz sousedům. Dnes jim padá měna a vláda hledá, kde by zvýšila daně, což firmy povede k jedinému – propuštění. Přitom lidé tuto „slevu“ jako každou jinou stejně zaplatí na svých daních, protože stropování cen znamená doplacení rozdílu státem a stát žádné své peníze nemá. Má jen ty, které od lidí vybere, a tak je vybere i na tohle. Stejně tak dopadli Poláci s potravinami, kteří zjistili to samé. Nelze doplácet donekonečna a co chvíli kompenzovali, musí jejich vláda stejně od lidí zase vybrat jinde. To je prostě fakt před kterým nikdo neuteče.
Proto naše vláda pomáhá odpovědně. Pomáhá těm, kteří to bez pomoci skutečně nezvládnou a nemyslím tím to, že si musí něco odpustit a nemají se tak jako když ekonomika šlapala. Myslím tím ty a není jich mezi námi málo, kteří si bez této pomoci třeba ani nedají každý den něco k jídlu. Tyto lidi nesmíme a nenecháváme ve štychu. Jen od začátku roku jsme proto dali na pomoc lidem a domácnostem již více než sto miliard a stále představujeme další opatření. Jsou ale vždy cílená, tak abychom těmto lidem pomohli, jak to jen jde a zároveň nezhoršovali inflaci. V tom děláme maximum, jak nejlépe umíme.
