Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, paní ministryně, dva ministři vlády, chci ocenit pana premiéra, že se tady vrátil k té debatě, protože já se budu snažit být stručný a mám tam některé apely i přímo na vás a na vaši vládu. Já se možná vrátím do roku 2014 a trošku i navážu na to, co tady říkal můj předřečník pan předseda Filip. Já jsem tehdy byl - tak jako někteří i současní členové vlády - členem vlády, tehdy ministrem obrany byl pan ministr Stropnický, ministrem vnitra byl pan ministr Chovanec a když se tehdy ta událost ve Vrběticích stala, když došlo k tomu prvnímu útoku, tak si pamatujeme, že na vládě ty informace i potom na Bezpečnostní radě státu byly opakovaně probírány po dobu několik měsíců. Řešila se základní operativa, evaakuce osob ve Vrběticích, Vlachovicích a v dalších obcích v okolí, včetně průmyslové zóny. Řešila se spousta věcí, vynakládaly se velké náklady na zabezpečení toho areálu, převoz té munice a další věci, které souvisely s vyčištěním toho území.
A tady chci reagovat na pana Vojtěcha Filipa. Pane předsedající, tady je potřeba si uvědomit, že už tehdy po tom prvním výbuchu policie to sice tehdy ještě šetřila jako nedbalost, ale po tom druhém výbuchu to bylo překvalifikováno na úmyslný trestný čin a tehdy i veřejně, to tady mohu říci, se pan ministr vnitra Chovanec obrátil na policii s tím, že má alarmující informace v souvislosti s výbuchy ve Vrběticích, že nešlo o nedbalost těch lidí. To zaznělo už tehdy. Tehdy to bylo probíráno, veřejně samozřejmě, interně, takže už tehdy bylo velmi silné podezření, že dva zkušení zbrojaři neudělají takovou chybu, aby došlo k této záležitosti.
Takže já protože pěkně, nespouštět takovou tu klasickou komunistickou doktrínu zpochybňování těch věcí, relativizování těch věcí, protože v ten okamžik zpochybňujete celý systém - státního zastupitelství, práce policie, práce bezpečnostních složek v této republice. Já bych vás chtěl poprosit, aby zástupce vaší strany chodil na jednání bezpečnostního výboru, protože tam včera nebyl. Kdyby tam byl, tak by ty informace slyšel z první ruky, měl možnost se zeptat, ale váš pan kolega tam bohužel nepřišel. Takže tolik k této věci na úvod.
Nicméně k těm událostem, které sledujeme teď aktuálně, já bych velmi ocenil, kdyby vy, pane premiére, ideálně s panem ministrem vnitra, vicepremiérem Janem Hamáčkem, kdybyste ty informace, které jste tady řekl a které, předpokládám, případně můžete drobně doplnit ještě po konzultaci se zástupci vyšetřovatelů a služeb, kdybyste mohli vystoupit v nějakém opravdu hlavním vysílacím čase a s mimořádným projevem udělat shrnutí této události, protože je opravdu velmi nešťastné, když ty informace se tak různě kouskují, něco řeknete vy tady, něco pan vicepremiér Hamáček řekne v pořadu Události, komentáře a podobně, ale kdyby to zaznělo z vašich úst v jedné relaci, bylo by to velmi užitečné pro to vymezit prostor pro dezinformace, protože ten je dneska velmi velký. Aby bylo jasně pojmenováno, jakým způsobem, na základě jakých základních věcí se k tomu došlo, proč to trvalo ten dlouhý časový úsek, protože na to se mnoho lidí odkazuje. Bylo by velmi dobré, kdybyste toto uměli pojmenovat.
Samozřejmě úplně ideálně by bylo, kdyby toto uměl pojmenovat náš pan prezident, který, kdyby vystoupil a jako představitel našich ozbrojených sil tyto věci udělal, bylo by to úplně nejideálnější, ale to asi očekával bohužel nemůžeme.
Já se vrátím k tomu, jak člověk vnímá tu závažnost této situace. Byl to čin, který byl spáchán představiteli jiných služeb jiného státu, který do té doby se tvářil jako stát, který s námi chce mít přátelské vztahy. Bylo to na území České republiky, bylo to v prostoru, který patří Armádě České republiky, zemřeli při tom dva občané, je velkým zázrakem, že těch obětí nebyly desítky, ne-li stovky. V tom perimetru několika set metrů lidi nacházeli úlomky té munice na svých zahradách, na svých střechách. A nevím, jak bychom vysvětlovali našim partnerům na Slovensku, v Maďarsku, v Bulharsku, kdyby ta munice explodovala někde cestou, jak je možné, že takováto zásilka původem z České republiky, udělala takovouto věc.
Já bych tady chtěl poděkovat všem, nejenom zástupcům bezpečnostních složek, ale i policie, Státnímu zastupitelství a všem spolupracujícím orgánům v zahraničí za tu práci, kterou odvedli. Musím smeknout před tím, že - nepočítám poslední dva týdny - ale že vlastně cestou tu dobu toho vyšetřování ty informace neutekly nikam ven na veřejnost. To svědčí o opravdu velmi dobré, koordinované práci našich složek.
Chtěl bych vás, pane premiére, požádat o daleko větší razanci, pokud jde o tu spolupráci na tom mezinárodním poli a komunikace s našimi spojenci. Aby ta razance se rovnala tomu, co dělala tehdejší britská premiérka Theresa May, která jednoznačně, naprosto jasně oslovila své spojence prostřednictvím diplomatických kontaktů, předala závažnost těch informací a požádala o to, aby došlo nejenom k té podpoře rétorické, ale ke konkrétní podpoře z hlediska vyhoštění takzvaných diplomatů z ruských ambasád ve spojeneckých zemích.
Jenom připomenu, ty počty byly velmi velké. Spojené státy americké jich vyhostili šedesát, Ukrajina třináct a Česká republika, tady patří poděkování vaší vládě, že jste ten krok tenkrát udělali. Takže prosím pěkně, buďte v tomto daleko aktivnější. Přiznám se, že já vůbec nechápu, když jste tyto informace jako vláda měli a vy jako premiér, proč jste v této situaci měnili ministra zahraničních věcí. V takové situaci! (zvýšeným hlasem) Zodpovědná vláda, když ví, co se může stát, co bude potřebovat na tom diplomatickém kolbišti, bych očekával, že tady bude kvalifikovaný ministr, který tu práci dělá naplno, ministr zahraničních věcí, který má už vybudované kontakty a díky jeho kontaktům budeme schopni mít plnou diplomatickou podporu našich spojenců.
Je evidentní, že vláda to věděla, tu závažnost té situace, přesto jste ten krok, to odvolání, udělali. Tomu nerozumím. Prosil bych toto vysvětlit, jak jste jako premiér s tím mohl souhlasit. Pochopil bych, kdybyste předsedovi strany koaličního partnera řekl - respektuji to, ale máme před sebou těžkou situaci, počkejme třeba měsíc a pak konejme - pokud je to tedy nezbytně nutné. A tento krok je v neprospěch České republiky, teď se to ukazuje naprosto v plné nahotě. Já bych totiž očekával, že včera, když už je tedy ministrem zahraničí v tento okamžik Jan Hamáček, že sedne do letadla večer a navštíví minimálně své partnery v Berlíně, v Paříži a v Londýně. To by podle mě měl udělat zodpovědný ministr zahraničních věcí, aby těm nejklíčovějším partnerům tady v Evropě byl schopen říct tyto věci mezi čtyřma očima a požádat je o plnou podporu. To mně tady obrovským způsobem teď chybí.
Já bych chtěl, pane premiére, požádat a tady říct, že máte jednoznačnou podporu - předpokládám, i zástupců opozičních demokratických stran - srovnejte poměry sil na našich ambasádách, je to tomu teď výjimečná příležitost, i když z ní nikdo nemáme radost, a vyčistěte tu ambasádu ruskou v Praze.
Opravdu je potřeba po těch letech, kdy jsme se k tomu bohužel, byť jsme tady byli upozorňováni všichni bezpečnostními složkami, tak k tomu nedošlo. Teď je velká šance to udělat. Ty vztahy jsou dneska na bodu mrazu, ale my máme dnes šanci si říct ano, bude to bolet, bude to bolet obě strany, ale je šance to restrukturalizovat. Nastavit to do budoucna nově. Tady tu podporu máte, konejte opravdu s plnou hrdostí, s razancí a s rychlostí, aby bylo evidentní, že hájíte české zájmy. Nikdo tady nechce vyvolávat nějaký válečný konflikt. Toho jsme daleci. Ale není možné strpět na našem území osoby, které tady provádějí diverzní zpravodajskou činnost, jsou podporovány personálním zázemím té ambasády. To prostě není možné.
Byl bych také rád, kdyby se vláda byla schopna plně postavit za šéfa Bezpečnostní informační služby, protože dokázal touto operací, že naše Bezpečnostní informační služba i ty ostatní služby fungují velmi dobře. Já si troufnu říct, že Poslanecká sněmovna by měla udělat i ten krok a navrhnout v mých očích generála, byť ho pan prezident ještě nejmenoval, na státní vyznamenání. Myslím, že tento člověk si to zaslouží. Zaslouží si to samozřejmě i lidé, kteří pracují pod ním.
Byl bych také velmi rád, aby ze strany vlády s podporou prezidenta republiky šla jasná žádost na ruského prezidenta s žádostí o vysvětlení, omluvu, odškodnění, odškodnění pozůstalým a odškodnění materiálních újem, které se staly. A staly se vůči státu, staly se vůči obcím, staly se vůči občanům a jejich majetkům, které někteří z nich do dnešních dnů nemohou plně využívat. To by také mělo jednoznačně následovat a žádat o náhradu této škody.
A poslední, a tím budu končit, vážený pane premiére, byl bych rád, kdybyste představil vy případně vaši kolegové - mně tady dneska velmi chybí i ministr obrany pan Metnar, aby také se vyjádřil k tomu, jaké kroky on dělá na půdě NATO - tak kdybyste se vyjádřili, prosím pěkně, jaké budou další kroky zabezpečení naší bezpečnosti, České republiky. Nejenom v té oblasti, teď se tady mluví o diplomatických vztazích, ale i v oblasti např. energetické bezpečnosti a soběstačnosti, v oblasti kybernetických hrozeb, hybridních hrozeb atd., protože se to týká třeba i praktických věcí jako jsou rizika napadení kyberútoky do našich nemocnic. Může to ohrožovat konkrétní životy běžných občanů na operačních sálech apod. Tady bych byl velmi rád, kdyby byla představena - nemusí to zaznít dnes, ale jasná vize, koncepce, jak se dokážeme poučit z toho, co se stalo v roce 2014 a čím procházíme i tady v těchto posledních týdnech.
Takže tolik několik mých poznámek k těmto záležitostem a budu velmi rád, pane premiére, když budete i potom dál třeba v závěru diskuse na to reagovat. Děkuji za pozornost.
