dovolte mi, abych za skupinu poslanců KDU-ČSL uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. My jsme si dovolili představit tento návrh novely tohoto zákona, který bych pracovně pojmenoval jako malou rodinnou důchodovou reformu. Tento návrh se snaží měnit několik parametrů důchodového systému tak, aby se změnily parametry, které dlouhodobě způsobují problémy ve výši důchodu u starobních důchodců, především těch rodičů, kteří řádně vychovali děti, tedy budoucí současné plátce průběžného systému. Zároveň se také snažíme, aby se upravily parametry, které se týkají mladých lidí, studentů tak, aby měli větší motivaci se třeba kvalitněji připravit na své budoucí povolání tak, jak se po tom volá i v rámci různých strategií v rámci průmyslu 4.0, ale také abychom upravili parametry pro současné pracující rodiče tak, aby ta jejich péče o děti byla více oceněna nejenom finančně, ale např. i časově, aby měli více času na to věnovat se svým dětem.
Dovolím si tedy zmínit některé části důvodové zprávy novely tohoto návrhu zákona tak, abyste se mohli blíže s tímto návrhem seznámit a zvážit jeho další podpoření v rámci projednávání Poslanecké sněmovny.
Když se podíváme na vrcholový strategický dokument České republiky, a sice Strategický rámec Česká republika 2030, tak ten upozorňuje na strukturálně nevýhodné postavení rodin s dětmi v naší společnosti a ve svých cílech stanovuje jasné směry nápravy. Společenské klima vůči rodinám by se mělo změnit, aby bylo všestranně příznivé, a bariéry a společenské tlaky vůči rodinám mají být minimalizovány. Rodina, rodičovství a manželství mají požívat zvláštní zákonné ochrany a mají být společensky také vysoce oceňovány. Mají být nastaveny vhodné socioekonomické podmínky podporující dobré fungování rodin a ty se mají zaměřit na finanční zajištění rodiny, slučitelnost práce a rodiny a služby péče o děti a seniory a mají tak umožnit získat dostatek volného času pro zkvalitňování rodinných vztahů. Rodinám se specifickými potřebami má být věnovaná obzvláště dobrá pozornost.
Rovněž platná koncepce rodinné politiky ve svých cílech upozorňuje na potřebu zajistit vhodné socioekonomické podmínky, které mají podporovat dobré fungování rodin a výchovu dětí. Mají se zaměřit na finanční zajištění rodiny, slučitelnost práce a rodiny a služby péče o děti a seniory či jiné závislé osoby a umožnit tak rodinám získat dostatek kvalitního volného času pro zkvalitňování rodinných vztahů.
Zvláštní pozornost má být věnována rodinám se specifickými potřebami, zejména neúplným rodinám, rodinám se členem se zdravotním postižením, rodinám se třemi a více dětmi. Vzhledem k demografickým změnám v české společnosti má být podpořena vyšší porodnost obyvatelstva.
Za účelem podpory, a teď už jdu ke konkrétním parametrickým změnám novely tohoto zákona, tedy za účelem podpory pracujících rodičů a rovněž s ohledem na rodiny se specifickými potřebami s cílem umožnit oběma rodičům pružně řešit s ohledem na jejich skutečné potřeby slaďování rodinného a profesního života, a podle skutečné individuální potřeby se navrhuje možnost pro oba rodiče současně uplatnit vyloučenou dobu až do 10 let věku nejmladšího dítěte, o které rodiče pečují. Za současného stavu si vyloučenou dobu může (uplatnit) jen jeden z rodičů, a to pouze do čtyř věku nejmladšího dítěte. Zároveň se navrhuje prodloužení současné náhradní doby pojištění pro rodiče až do 10 let věku nejmladšího dítěte, pečují-li tito rodiče o tři a více dětí. Dosud tato náhradní doba platila pouze do čtyř let věku nejmladšího dítěte pro všechny děti a rodiče bez ohledu na počet vychovávaných dětí v rodině.
Další návrh, který představím, má za cíl podpořit získání vyšší kvalifikace a lepší přípravy na podmínky dnes tak často zmiňované společnosti 4.0 a následně snazší uplatnění na trhu práce, zároveň s přínosem pro rozvoj znalostí a inovativní ekonomiky s vyššími mzdami a s pozitivním dopadem na budoucí příjmy důchodového systému a veřejných rozpočtů se tedy navrhuje započítání studia na vysoké škole jako náhradní doby pojištění i po 31. prosinci roku 1995, kdy k této změně bohužel parametricky došlo, a to v souladu s původním záměrem zákonodárce, který takto tuto úpravu včlenil do tohoto zákona, která byla platná před 30. červnem roku 1995. To znamená, abychom lidi, kteří nad 18 let věku budou studovat příštích šest let na vysokých školách nebo vyšších odborných školách, tak aby i tito lidé měli tuto dobu studia započítávánu do náhradní doby pojištění.
Další parametrický návrh je umožnit lidem před důchodem přijmout zkrácené úvazky, protože je to dnes problém, kdy mnoho lidí v předdůchodové době 5, 7, 8, 10 let už s ohledem třeba na svůj fyzický stav by docela rádo přijalo zkrácený úvazek, ale mají obavu do toho jít především proto, že mají strach ze snížení vyměřovacího základu pro důchod. A my tedy navrhujeme, aby bylo možné si uplatnit dobu vyloučenou na příjem za posledních 10 let před odchodem do důchodu tak, aby nedošlo ke snížení vyměřovacího základu pro výpočet důchodů. Myslím si, že spoustě lidem na trhu práce, takzvané pracovně označované skupině 55+, by toto opatření pomohlo, tito lidé by to přivítali, mnoho z nich by ekonomicky v pohodě mohlo fungovat s úvazkem 0,7, 0,8, ale nejdou do tohoto opatření, protože by si tím snížili svůj výpočtový základ pro výši důchodu.
Dále navrhujeme pomoci získat nárok na důchod lidem, kteří při dosažení důchodového věku nemají odpracovánu potřebnou dobu pojištění, a navrhujeme tedy snížení povinné doby pojištění na 10 let pro získání nároku na důchod po dosažení důchodového věku. To se může týkat například matek s více dětmi, kterým chybí náhradní doba pojištění, nebo lidi, kterým chybí část odpracované doby. To se dále mimo jiné týká i mnoha cizinců, kteří u nás pracují a nepocházejí z EU, nebo ze zemí, se kterými má ČR bilaterální smlouvu. Samozřejmě ten důchod se stanoví potom na základě výše základní výměry a dále procentní výměry podle počtu odpracovaných let. Takže samozřejmě ten důchod tito lidé budou mít nižší, ale budou mít alespoň nějaký nárok na důchod.
Dále navrhujeme umožnit matkám a samozřejmě v obdobných případech také otcům, kteří o děti pečovali místo matky, dřívější odchod do důchodu před dosažením důchodového věku, a to za každé vychované dítě o jeden rok a zároveň bez nějaké sankce, která by ovlivnila výši jejich vyměřeného důchodu. Je to opatření, které tady v minulosti bylo. Já jsem přesvědčen o tom, že to je svým způsobem férové opatření, které řekněme částečně pomáhá nejenom motivovat, ale kompenzovat rodiče, kteří v okamžiku, kdy se starají o tři čtyři pět dětí, řádně je vychovají, tak jsou za svůj život více opotřebeni fyzicky, psychicky a umožnit jim podle počtu dětí odejít dříve do důchodu, tak jak to bylo v minulosti, si myslím, že je férové opatření. A chci tady podotknout, že toto opatření není v rozporu s postupným sbližováním věku odchodu do důchodu mužů a žen, ke kterému v našem důchodovém systému postupně dochází. Sjednocením věku odchodu do důchodu mužů a žen v plánovaném termínu bude naplněn soulad s požadavky evropské legislativy, a navržené opatření pro to využívá již zavedený mechanismus předčasného odchodu do důchodu, přičemž ohled na specifické podmínky výchovy dětí a ocenění a ochranu mateřství je důvodem pro osvobození od jinak stanovených sankcí. Myslím si, že to je jasné vysvětlení pro případné oponentní názory, že tady zavádíme určitou nerovnost mužů a žen s ohledem na věkovou hranici odchodu do důchodu.
Dále bych se chtěl dotknout opatření, která se týkají vdov a vdovců. Tady bych chtěl zdůraznit to, že situace vdov a vdovců v českém systému je opravdu velice obtížná, protože vdovy a vdovci mají měsíčně zhruba o 2,5 tis. korun nižší důchodový příjem oproti průměrnému důchodu v ČR. Je to nejvíce ohrožená skupina lidí, důchodců, které v českém systému máme. Bavíme se zhruba o 600 tis. lidech, kteří v České republice žijí. Takže my si dovolujeme navrhnout parametrické úpravy - zmírnění požadavku doby pojištění zesnulého manžela/manželky o 5 let pro nárok na starobní důchod jako podmínky pro získání nároku na vdovský a vdovecký důchod. Dále navrhujeme prodloužení minimální délky pobírání vdovských a vdoveckých důchodů z jednoho roku na pět let, protože si myslím, že situace, kdy vdova, vdovec má nárok na pobírání toho důchodu po dobu jednoho roku v situaci, kdy ti lidé se dostávají do opravdu obtížných životních situací, není úplně adekvátní.
Navrhujeme přiblížení hranice před starobním důchodem pro trvalé pobírání vdovských a vdoveckých důchodů ze čtyř na osm let před dosažením důchodového věku. Dále navrhujeme prodloužení období po skončení nároku, po které je možné vdovský důchod opět přiznat, pokud znovu nastanou podmínky pro nárok, a to ze dvou na pět let. A asi to nejpodstatnější v této oblasti, navrhujeme zvýšení procentní výměry u vdovských a vdoveckých důchodů, a to ze současných 50 % na 80 % výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel/manželka v době smrti. Takže my se snažíme opravdu situaci vdov, vdovců těmito parametrickými úpravami výrazným způsobem zlepšit, protože kolikrát ta doba jednoho roku nároku na pobírání tohoto důchodu a 50 % toho nároku, na kolik by původně měl ten zesnulý manžel/manželka nárok, tak nám přijde to, co je dnes v tom systému, řekněme hodně nesociální. Dovolíme si ještě navrhnout, že pokud jsou splněny podmínky nároku na výplatu invalidního a vdovského nebo vdoveckého důchodu, vyplácí se procentní výměra obou - obou důchodů v plné výši a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry, není-li částka podle odst. 1 vyšší.
A už se budu blížit do konce a chtěl bych tady zmínit ještě klíčový návrh, který se týká řekněme řešení důsledků, nikoliv příčin, protože ty předchozí návrhy se snažily odstraňovat příčiny toho neférového nerovnoměrného stavu, který dneska máme, a teď tento návrh, který se snažíme navrhnout pro již maminky, které jsou dneska starobními důchodci, tak se snaží vlastně řešit ty důsledky, kdy tím, že tyto maminky často pracovaly na zkrácené úvazky, neměly tak vysoké příjmy, tak mají dnes důchody, které jsou zase, opět výrazně nižší. Tato skupina starobních důchodců-maminek, které vychovaly děti, má v průměru měsíčně důchod nižší o 1800 korun oproti průměru. Zase je to nespravedlnost, diskriminace vůči těmto maminkám. Mohu říci, já jsem sám z pěti dětí, máme pět dětí a mojí mamince před zhruba osmi lety byl vypočten základní důchod na úrovni necelých čtyř tisíc korun. Vychovala pět dětí, které plně ekonomicky pracují a živí tento průběžný systém. Uvádím to jako konkrétní příklad, jak ta nespravedlnost v absolutních číslech dokáže být potom drsná.
A teď k tomu návrhu. Snažíme se v tom návrhu jasně říci, aby za každé vychované dítě se takovéto mamince nebo otci, který měl dítě ve výlučné péči a vychovával takovéto dítě minimálně 10 a více let, aby se takto za toto vychované dítě zvýšil měsíční důchod o 500 korun měsíčně.
Tolik asi to nejpodstatnější z tohoto návrhu novely zákona. Já bych chtěl poprosit ctěnou Sněmovnu, kdyby zvážila propuštění novely tohoto zákona do druhého čtení. Jsme za polovinou funkčního období této Poslanecké sněmovny. A pokud - i z mé zkušenosti si troufnu říci, pokud se nepodaří podstatné věci stihnout ve třetím volebním roce, v tom čtvrtém předvolebním roce se tyto věci dohánějí velice obtížně.
A jsme připraveni jako KDU-ČSL vést diskuzi o těch parametrech. Jsme si vědomi toho, že z hlediska rozpočtových dopadů ta opatření, která jsme navrhli, jsou nemalá. Ale jsme připraveni vést diskuzi o tom, která alespoň minimalistická opatření např. z pohledu úpravy některých parametrů u vdov, vdovců. Aby se doba studia na vysokých školách započítávala do té náhradní doby. A případně, abychom zvážili tu kompenzaci vůči těm maminkám o těch pět set korun - to nám přijdou jako alespoň základní věci k diskusi, které by případně Sněmovna mohla přijmout. Ale zároveň je tento návrh zákona možno použít jako nosič pro některé výstupy z té, řekněme široké Komise pro spravedlivé důchody, která pracuje na některých návrzích. Otázkou je, jestli vůbec této komisi se podaří stihnout tyto návrhy přetavit do návrhu nějaké velké důchodové reformy, a to prosadit do konce tohoto volebního období.
Proto, jak jsem říkal na úvod, já toto beru jako malou rodinnou důchodovou novelu, která by v mnoha ohledech odstranila některé příčiny toho, proč především maminky mají tak mrzky nízké důchody, odstranila by nespravedlnost vůči vdovám a vdovcům a ocenila by ty, kteří přispěli k výchově dětí do průběžného pilíře.
Děkuji za pozornost a těším se na debatu.
