„Lidem postiženým pandemií, kteří přišli o živobytí tak zůstává měsíčně jen zhruba deset tisíc korun a zkuste si z toho zaplatit nájem, energie a nakoupit i dostatek potravin na celý měsíc například pro čtyřčlennou rodinu,“ připomíná nelehkou situaci živnostníků Marian Jurečka, předseda KDU-ČSL, který si spočítal, že v takovém případě může každý z nich za jídlo utratit zhruba 80 Kč denně a pokud si chce koupit i jen pastu na zuby, musí si na ní z této částky ušetřit.
„Zároveň to znamená, že tito lidé v řadě případů momentálně už neplatí nájem, hypotéky nebo leasing, nemají na úhradu elektriky, plynu, vody nebo poplatků za telefon a internet, který je nezbytný pro zachování distanční výuky dětí,“ vypočítává Jurečka a konstatuje, že z lidí, kteří byli samostatní, po státní správě nikdy nic nechtěli, teď nově vzniká skupina živořících občanů, kterým stát zakázal pracovat, ale není s to jim tento zákaz adekvátně kompenzovat. Ve srovnání s Rakouskem, které v loňském roce vydalo na pomoc podnikatelům 75 % prostředků ze svého deficitu, tvořila tato pomoc v České republice jen 37 %.
Opravdu je pro nás důležitější kanál Dunaj – Odra – Labe než vzdělání našich dětí?
Živnostníci až do teď tvořili páteř naší ekonomiky a stát se jim nyní odvděčil dost mizerným způsobem. Nechal je na holičkách ve chvíli, kdy potřebují alespoň trochu důstojně přežít. „Uznávám, že úplně hlady asi neumřou, ale uvědomme si, že jsou už nyní ekonomicky vyčerpaní z jarní vlny epidemie a v současnosti je vláda postavila do situace, kdy se rychlým tempem zadlužují, aniž by tuto situaci sami zavinili. Opravdu je pro nás důležitější teď financovat kanál Dunaj – Odra – Labe, než kvalitu života a vzdělání našich dětí?“ pokládá si otázku Jurečka. Podle něj by si měla vládní koalice v této mimořádné době stanovit jasné priority, mezi které patří zajištění základních potřeb těch, kteří to v této mimořádné době potřebují.
Návrh na zvýšení denní částky kompenzačního bonusu
Marian Jurečka připravil pozměňovací návrh, kterým by se zvýšil kompenzační bonus na 667 Kč denně. Měsíčně by tak epidemií postižený živnostník dostal 20 010 Kč a po úhradě sociálního a zdravotního pojištění by mu zůstalo na živobytí v peněžence alespoň 15 tisíc, tedy zhruba stejně, jako tomu bylo na jaře.
