Já jsem si na své dnešní vystoupení vzal pár takových názorných pomůcek k tomuto tématu. Dělám to naprosto výjimečně, ale to téma je tak důležité, že si myslím, že je to potřeba. Začal bych asi tím, kdybych si chtěl teď nalít, tak takhle může vypadat situace za 20 - 30 let pro velkou část obyvatel v okolí Uherského Ostrohu. (Sype z džbánu do sklenice štěrk.) Prostě štěrku se nenapijeme. Kdybych, pane ministře, vám to tady klidně i předal... (Předává sklenici ministru životního prostředí.) Pan ministr říká, že to nemám dávat jemu, ale Báňskému úřadu - ten tady není, tak dávám to členovi vlády. Nicméně myslím si, že to je trošku ilustrující symbolika toho, v jaké situaci jsme a že je opravdu nutné, aby i Poslanecká sněmovna v tomto volebním období udělala několik podstatných legislativních změn. Odvolávat se na Báňský úřad v situaci, kdy potřebujeme ochránit vodní zdroj pro 140 tisíc lidí, prostě nestačí. A i proto KDU-ČSL udělala několik konkrétních kroků - a já je tady budu ilustrovat - a potom budu také mluvit o tom, jaké by mělo být ideální řešení.
My jsme v loňském roce zahájili sběr petice mezi lidmi a vlastně jsme tím sbírali i jejich názor na to, jak oni vnímají ochranu vody, ale také půdy. Přes 22 tisíc lidí se podepsalo pod petici, kdy říkali - my chceme větší ústavní ochranu půdy a vody v České republice, protože jsou to naprosto zásadní dvě komodity nutné pro život. Kdybych položil otázku - jaká je největší zásobárna vody v České republice - určitě mnoho lidí by přemýšlelo, jestli je to Želivka nebo jestli jsou to jezera po vytěžených lokalitách v severních Čechách.
(Pan poslanec během svého vystoupení používá jako ilustraci velkoformátové tabule s texty.) Ale největší zásobárnou vody, kterou v České republice máme, je půda, zemědělská a lesní půda, tam zadržujeme nejvíce vody. Proto jsme také navrhli ten velmi minimalistický návrh ústavy, který spočívá ve změně sedmi slov, kde v § 7 říkáme, že půda a voda jsou cenné komodity, které si zasluhují speciální ochranu, větší než je ochrana běžných nerostů, tak jak o tom doposud hovoří ústava, a já chápu, že tvůrci ústavy před 30 lety nemohli tušit, jaký bude vývoj klimatických změn a jaký bude přístup k půdě a také k vodě.
My jsme teď, zrovna o tomto víkendu také byli účastni pochodu v té dané lokalitě Uhersko-Ostrožska a sešlo se tam několik tisíc lidí. A ti lidé mají naprosto jasný názor v přístupu k této lokalitě, ochraně toho cenného vodního zdroje pro 140 tisíc lidí. Já bych byl rád, aby to vláda nebrala na lehkou váhu, aby těm lidem vyslala jasný vzkaz - my budeme chránit tento vodní zdroj, a těžba štěrkopísku prostě nemá v tento okamžik vyšší veřejný zájem, než je ochrana tohoto vodního zdroje. A že vláda také bude připravena ty zákony změnit tak, že se v této lokalitě ta těžba štěrkopísku prostě neodehraje, že máme jasno v tom, co jako společnost považujeme za důležité priority do budoucna. My na této schůzi, která byla svolána i podpisy poslanců KDU-ČSL, nemáme diskutovat, nebo jak pan premiér včera říkal - bude to tady ztracený čas. Je tady konkrétní program s body, které čekají jednotlivá čtení a jsou k nim načteny pozměňující návrhy, a my je můžeme dnes projednat.
My jsme za KDU-ČSL předložili několik pozměňujících návrhů, jednak zmíněná novela ústavy, pozměňující návrhy k vodnímu zákonu a také pozměňující návrhy, které se týkají ochrany zemědělské půdy. V případě vodního zákona my jasně říkáme už v úvodu toho zákona, že právě voda, vodní zdroje si zaslouží specifický režim ochrany. A v dalších paragrafech doplňujeme několik klíčových oblastí. Už to tady dnes bylo zmíněno, my zhruba jednu třetinu zemědělské půdy, zhruba 1,2 milionu hektarů zemědělské půdy v České republice, soustavně odvodňujeme bez jakéhokoliv řízení. Dokonce jsou absurdní situace, kdy máme lokality, kdy na povrchu té půdy běží závlaha, zavlažuje se, a 80 cm pod ním jsou trubky, které, když by náhodou přišel nějaký větší déšť, tak budou tu vodu (půdu?) odvodňovat.
A proto jsem předložil několik pozměňujících návrhů k tomuto sněmovnímu tisku, abychom za prvé řekli, chceme do roku 2025 mít meliorační soustavu evidovanou, zmapovanou a zanesenou do katastru nemovitostí. Dneska majitelé půdy dost často vůbec nevědí, že na svém pozemku mají meliorační soustavu. Většina z nich se o ní vlastně ani nestará.
Pak tam dáváme druhý důležitý bod a říkáme - ta meliorační soustava musí být řiditelná, to znamená, nesmí zhoršovat podmínky půdní vláhy a půdní úrodnosti. Nesmí zhoršovat prosakování vody do spodních vrstev a doplňování spodních vod. Pokud toto tam nebude, tak ať se ta meliorační soustava uzavře. Je možné při dnešních technologiích toto splnit. Je možné meliorační sestavy v pohodě ovládat, řídit. Je potřeba dát tomu finanční podporu ze strany Ministerstva zemědělství. V tom si myslím, že by nebyl problém. Pak máme i lokality, kde bychom mohli přes meliorační soustavy velmi efektivně podmokem zavlažovat. Je to nejefektivnější závlaha, kterou bychom mohli v České republice mít. Ještě efektivnější, než kapková závlaha. A byl bych rád, abychom toto vložili do zákona, abychom věděli, že opravdu v příštích čtyřech pěti letech ten problém dokážeme reálně v praxi posunout k nějakému smysluplnému řešení. Je to velmi potřeba.
Takže přimlouval bych se za to, abychom tyto pozměňující návrhy mohli projednat, abychom je mohli načíst, posunout tu novelu vodního zákona dál, aby na tomto se začalo pracovat.
Takže to je mimo jiné i odpověď, když tady vidím kolegyni poslankyni, prostřednictvím pana předsedajícího, Marcelu Melkovou, která je také zpěvačka, tak když si vzpomene na Jana Skácela a jeho Modlitbu za vodu, už v minulém století nás varoval, v minulém tisíciletí v té Modlitbě říkal "ubývá míst, kam chodívala pro vodu, kde laně tiší žízeň, kde žila rosnička". Já bych byl rád, abychom opravdu (reagovali?) na tato varování - která dostáváme dlouhodobě, a nedají se stihnout za jedno volební období, já bych tady nebyl ten, kdo by vyčítal jednomu ministrovi v minulosti, že on to neudělal, já jsem tam byl také - kterými bychom se posunuli dál z hlediska erozní ochrany půdy atd., pan ministr se v tom snaží pokračovat, ale nepůjde to bez potřebných změn legislativy, nepůjde to bez větších investic. A když mluvíme o investicích, tak vždycky to potom končí - chceme infrastrukturu, chceme digitalizaci. Ale my nechceme štěrk, my chceme vodu. A to bez těch investic prostě nepůjde. Takže na to také potom pamatujme, když budeme schvalovat státní rozpočet.
A dostávám se k té možná poslední oblasti, ale u které to všechno začíná a potom také končí. A to je ochrana zemědělského půdního fondu. Když jsme tady v roce 2015 dělali novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, tak já jsem si tehdy myslel, že jsme dostatečně v § 4 nastavili princip toho, že prostě zemědělská půda je chráněna, pokud nepřevýší ochranu nějaký jiný veřejný zájem. Přiznám se, byl jsem hodně zklamán, když vidím to, že i v situaci loňského roku, kdy byla nejnižší nezaměstnanost, se u nás pořád povolují průmyslové zóny. V lokalitách České republiky, kde je dost brownfieldových ploch, kdy jsou dokonce nevyužité schválené investiční průmyslové zóny, které byly podpořeny z CzechInvestu. Já si kladu otázku, proč to děláme.
Takže já jsem si dovolil také předložit novelu, anebo i ve formě pozměňujících návrhů, mám to ve dvou variantách, abychom v zákoně o ochraně zemědělského půdního fondu jednoznačně řekli, že kvalitní zemědělská půda se nebude využívat pro další realizaci průmyslových zón, nákupních center a podobně. To, co vidíme v Polabí, to, co mi lidí píší a říkají - my jedeme na Hradec Králové, my jedeme na Mladou Boleslav a nechápeme, proč se pořád staví další a další haly na této nejlepší půdě v republice. U nás na Hané je to lokalita Hněvotín u Olomouce. Lidé si klepou na čelo a říkají - co jako politici pro to děláte, aby se to nestalo? Proto jednoznačně do § 4 už vkládám část věty, která říká: nebude možné na zemědělské půdě třídy ochrany I a II stavět průmyslové zóny a nákupní centra. Je to možné jenom opravdu ve veřejném zájmu, který musí být odůvodněn, v případě lidského obydlí, zemědělských objektů a podobně.
Takže prosím pěkně, věnujte těmto návrhům pozornost. Máme už velmi málo času. To nemyslím obecně a pateticky, myslím to naprosto pragmaticky a politicky z hlediska funkčního období této Sněmovny. Pokud nedokážeme tyto klíčové zákony projednat teď, nebo nejpozději v průběhu září a října, tak ze zkušeností už bude velmi malá šance, že se to podaří stihnout do konce tohoto volebního období. A pak se nás budou ptát naše děti, naše vnoučata - co děláte, a co jste dělali v roce 2020, když jste viděli, že průměrná roční teplota za posledních pět let byla každý rok vyšší o minimálně +1,6 až 2 stupně Celsia. Když se podíváte na loňský rok v Klementinu, kde se měří nejdéle na území České republiky, tak v Klementinu průměrná roční teplota v loňském roce byla vyšší o 3,5 stupně Celsia. Dostáváme velké množství velmi varovných signálů, které když budeme podceňovat, tak za 10, za 15 let to nebude problém několika desítek obcí, kde na měsíc dva tři se vozí v cisternách pitná voda. Nebude to problém několika desítek katastrů, kde zemědělci jsou v situaci, kdy nemají co sklízet. Nebude to problém těch nejvíce postižených míst, kde odcházejí nejenom smrky, ale kde usychají borovice, kde usychají buky, ale bude to problém víc jak poloviny našeho území.
Někdo může namítnout - ti poslanci tady schůzují dneska, ve čtvrtek, máme tady za sebou tři týdny nadprůměrných srážek. Máme tady lokality bleskových povodní. Ale prosím pěkně, podívejte se na portál intersucha, informaci z tohoto pondělí, dokonce v lokalitách, kde byly bleskové povodně, se v půdní vrstvě 40 cm a více opět objevuje půdní sucho. To jsou opravdu velmi vážné varovné signály, a proto se prosím přimlouvám za to, schvalme program dnešní mimořádné schůze. Jsou tam konkrétní legislativní návrhy, které si zasluhují projednání. Novelu vodního zákona potřebujeme jako vodu, ne jako sůl. Tak ji prosím pěkně projednejme a pošleme ji potom do třetího čtení.
Děkuji za podporu - za pochopení a za podporu.
