Já bych rád chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Kalouska. Začal bych s dovolením tím, jaká je politika Ministerstva zemědělství za posledních dva a čtvrt roku v této koaliční vládě a navázat na to, když tady pan poslanec Kalousek hovořil o masivní podpoře velkých podniků. Uvedu několik faktů a poprosím, aby pan poslanec tomu věnoval pozornost.
V rámci významného investičního a dotačního nástroje, jakým je společná zemědělská politika, kde proudí do zemědělství zhruba 33 miliard korun, tak je takzvaný první pilíř. Ten první pilíř - z něho se vyplácejí takzvané platby na plochu. U tohoto prvního pilíře jsou podniky, které mají vyšší výměru než 1 150 hektarů, kráceny na těchto přímých platbách a tyto finanční prostředky se překlápějí do takzvaného druhého pilíře, který se nazývá Program rozvoje venkova, kdy jsou určeny všem žadatelům v tomto dotačním opatření. S tím, že tyto prostředky jsou ročně zhruba na úrovni 100 až 120 milionů korun.
Druhé zásadní opatření je právě ten zmíněný Program rozvoje venkova, kde se zase vyplácejí takzvané platby na plochu v oblastech LFA, to jsou oblasti, které jsou přírodně znevýhodněné, lidově bych řekl, že jsou to horské a podhorské oblasti. A tady zase funguje princip degresivity, kde už od výměry 500 hektarů se ta platba zkracuje. Dojdeme na hodnotu 1 800 hektarů, kde se tyto platby krátí až úrovní 30 procent. Tedy jasně další opatření, kde zase od velikosti středních podniků jsou tyto platby snižovány.
Dále bych uvedl konkrétní příklad Programu rozvoje venkova za období let 2007 až 2013. Zde bylo na projekty zemědělcům do jednoho milionu korun vyplaceno za celých sedm let 245 milionů. Za fungování této vlády a za mého působení ministerstvu jsme jen v prvním kole nového programovacího období v obálce do projektu do jednoho milionu korun, která je určena zemědělcům do 150 hektarů, vyčlenili částku 385 milionů korun. Tato částka nebyla podanými žádostmi vyčerpána a všechny žadatele jsme uspokojili částkou 185 milionů korun během jednoho roku. Tady jsou jasná dvě čísla. 245 milionů korun za sedm let, 185 milionů korun za jeden jediný rok.
Další opatření, které se týká malých a středních podniků, jsou administrována přes Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, kde jsme otevřeli nové možnosti žádostí o provozní a investiční úvěry, které je možno kombinovat s podporou v režimu de minimis, kde částka de minimis je okamžitě odečitatelná z jistiny, to znamená, zhruba 405 tis. Kč za období tří let je okamžitě žadateli odpuštěno. Zde za 2,5 měsíce běhu tohoto programu máme v administraci žádosti o 600 mil. Kč zase z 80 % od farmářů, kteří žádají částky do 1 mil. korun.
Takže si troufnu říct, že v oblasti politiky Ministerstva zemědělství se opravdu snažíme měřit spravedlivě, nastavovat naši politiku, která směřuje na podporu citlivých sektorů, to znamená ovoce, zeleniny, brambor, chmele, cukrové řepy a sektoru živočišné výroby, to znamená oblasti, kde nejsme soběstační a kde je vysoký potenciál zachování anebo tvorby nových pracovních míst na venkově. To je reálná, skutečná politika Ministerstva zemědělství, kterou jsem schopen deklarovat na konkrétních číslech, nikoliv žádné politické domněnky a zkreslování této záležitosti, tak jak jste o tom hovořil vy.
Když se posuneme do další oblasti, zdali živočišná výroba, jak vy jste přímo řekl, zvyšuje emise. Já bych chtěl říct, že stavy živočišné výroby od roku 1990 máme prakticky nejnižší za posledních zhruba 10 let, a bylo to i dáno politikou mých předchůdců, kteří tento sektor neuměli dostatečně podporovat investičně tak, aby byl přirozeně konkurenceschopný se svými konkurenty v zahraničí. Takže rozhodně živočišná výroba - je potřeba umět správně číst ta čísla. Ta čísla nehovoří o tom, že zvyšují emise o 15 %, ale je to současný výčet současných emisí, které máme. A pak si musíme položit také filozofickou otázku: Jestliže se podíváme na změny globálního klimatu a ČR a region střední Evropy je v horizontu příštích 50 let uváděn jako region vhodný i s ohledem na klimatické změny pro zemědělskou výrobu, tak logicky bude spousta regionů, kde nebude takto ideální klima, budou mít velké problémy, máme do toho tady nárůst obyvatel o 2,5 mld. obyvatel do roku 2050, dneska miliarda lidí trpí hladem a musíme si zodpovědět otázku, ve kterých regionech a které státy budou schopny zabezpečit vlastní potravinovou soběstačnost, a také na základě exportních možností zabezpečit obživu lidí v regionech, kde rostlinná a živočišná výroba nebude v takové míře možná. Takže i to je potřeba brát v potaz, když mluvíme o věcech, které se týkají emisí skleníkových plynů a jak k tomu budeme v budoucnu přistupovat.
Vy jste tady zmiňoval ztráty v živočišné výrobě. Odhadované ztráty, chtěl bych to uvést na pravou míru, v letošním roce za sektor mléka a vepřového masa jsou někde na úrovni 8 mld. korun, pokud budou průměrné ceny za první pololetí pokračovat i v druhém pololetí. My v rámci společné zemědělské politiky a nastavených podpor na citlivé sektory, bílkovinné plodiny a welfarová opatření jsme schopni tu ztrátu snížit zhruba na hodnotu 3,5 mld. A těch 3,5 mld., které letos zemědělci zatím nemají úplně pokryto, jsme schopni právě prostřednictvím doplněných národních dotačních titulů a v kombinaci právě i s tímto opatřením zelené nafty tuto ztrátu prakticky dostat alespoň na černou nulu.
Musíme si uvědomit, že v zemědělství dneska pracuje 100 tis. lidí, z toho více než 50 % pracuje v živočišné výrobě. Položme si otázku, pokud připustíme devastaci živočišné výroby a zánik pracovních míst, jakým způsobem tato pracovní místa budeme nahrazovat. Pak se posouváme do další roviny a ta souvisí s tím, umíme zodpovědět otázku, když nebude živočišná výroba, nebudou na živočišnou výrobu navazovat osevní postupy, především trav, jetelovin, plodin, které mají obecně zlepšující charakter ve vztahu k půdě, plodin, které jsou protierozní, plodin, které zvyšují absorpční kapacitu půdy, nebude dostatek organické hmoty, kterou bychom do půdy vraceli, jakým způsobem tyto věci finančně oceníme a jaká ta ztráta bude, protože tyto věci, které mají dopad na životní prostředí, nikdo finančně v ČR nevyčísluje. Takže prosím pěkně, to je další argument, který je potřeba, pokud nahlížíme na živočišnou výrobu, si dát do souvislostí a umět s tímto pracovat.
Vy jste tady konstatoval, že za vašeho působení zelená nafta, která byla administrována, měla daňové úniky ve výši 70-80 %. Nevím, z jakých dat vycházíte, jestli to je váš odhad, nebo jestli vám tato data lidé z jednotlivých celních okresních správ dodali, jestli jste je někdy konfrontoval se zemědělskou odbornou veřejností. Já jsem nikdy takovýto proces nezaznamenal. Chci jenom říci, že z pohledu člověka, který dříve proces zelené nafty administroval, že za vašeho působení zde ještě byly tvrdé normativy. Ty normativy byly propočítány na jednotlivé typy zemědělských kultur a na jednotlivé typy zemědělských výrobních oblastí a ty normativy nebylo možné překročit. Jako zemědělec vím, že ty normativy odpovídaly praxi. Takže nevím, z čeho vycházíte, když mluvíte o tom, že tady bylo 70-80% zneužití. Jestliže jsem měl já jako zemědělec v intenzivní výrobní oblasti možnost čerpat zhruba 130 litrů na hektar, tak si troufnu tvrdit, že byly roky, kdy jsme tuto hodnotu výrazně překročili a vratku jsme si na ni nemohli uplatnit. Takže tolik pro argument, který jste tady zmiňoval.
Pak je potřeba si uvědomit, že víceméně všechny okolní státy kromě Slovenska mají pro své zemědělce podporu v podobě zelené nafty pro rostlinnou i živočišnou výrobu. A je to prostě rozdíl, který nedoženete v jiných národních dotačních titulech. Je potřeba si uvědomit, že každý národní dotační titul stojí lidskou administrativu, finanční náročnost, kontrolování na místě apod., takže žádný dotační titul se neobejde bez těchto nákladů, které jste vyčíslil u zelené nafty, jak jste citoval z té zprávy, na zhruba 9 mil. korun. Takže je potřeba na ty věci pohlížet opravdu objektivně a ne jenom jednostranně. To stejné, když jste mluvil o buzeracích a o kontrolách. Znovu říkám, každý dotační titul má svoji část, která se týká kontrol, ať se nám to líbí, nebo nelíbí.
Takže tolik asi můj komentář na váš projev, ve kterém jste tady velice kriticky hovořil k zelené naftě. Znovu opakuji, i v případě zelené nafty pro živočišnou výrobu jsou celním úřadům předány informace o normativech na dobytčí jednotky všech kategorií hospodářských zvířat, kterých se to bude týkat, a zemědělci si neuplatní vyšší nárok, než kolik je normativ, a pokud by chtěli, tak to musí jasně celní správě zdeklarovat a celní správa to má vlastně jako vodítko, aby se podívala, pokud ji zemědělci chtějí žádat o vyšší hodnoty litrů, na které chtějí vratku spotřební daně, tak musí jasně tyto věci deklarovat, na jakých činnostech ta nafta byla spotřebována, musí k tomu vést podrobné výkaznictví.
Troufnu si tvrdit, že zelená nafta je dneska opatření, které výrazně pomůže sektoru živočišné výroby, pomůže zrovnoprávnit to postavení s ostatními státy, jako je Polsko, Rakousko, Německo a všechny státy staré evropské patnáctky. Takže prosím pěkně Poslaneckou sněmovnu, aby tento návrh v prvním čtení podpořila a abychom jej v září ve druhém a třetím čtení doprojednali. Děkuji za pozornost.
