povodně

Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.

Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)

Odpověď

V rámci programového financování (Program podpory prevence před povodněmi)byly v I. etapě vynaloženy 4 mld. Kč Příklady realizovaných akcí: ochrana Olomouce – I. etapa (průtah povodně částí města bez vybřežení), poldr Žichlínek (ochrana v povodí Moravské Sázavy), rekonstrukce vodního díla Bystřička, Dřevnice – zajištění průtočnosti koryta pro velké průtoky, ochranná hráz  v Ostravě - Přívozu,  rekonstrukce Novořecké hráze a řada dalších akcí (soustředěno zejména na oblasti zasažené povodní v roce 1997, tj. povodí Moravy, Odry a horního Labe. I. etapa protipovodňových opatření probíhala v letech 2002 až 2007.

II. etapa preventivních opatření byla schválena s rozsahem finančních prostředků 15,2 mld. Kč, z toho na protipovodňová opatření s retenčním účinkem a na vodních tocích 11 mld. (do současnosti bylo vynaloženo 9,1 mld. Kč), na zvýšení kapacity rybníků a zajištění jejich bezpečnosti (další program MZe) 3,2 mld. Kč a pozemkové úpravy ve prospěch protipovodňových efektů – 1 mld. Kč. Příklady   protipovodňových opatření podél vodních toků – ochrana Lovosicka, ochrana Mělníka, Terezína, Ústí nad Labem a Děčína, dále Chocně, Berouna a Zálezlic (u staveb zasažených povodní v letošním červnu se dokončení prodlouží do roku 2014). II. etapa prevence před povodněmi probíhá v letech 2007 až 2014 (původní termín po projednání ve vládě ČR prodloužen o 1 rok).

III. etapa se připravuje – probíhá systémové upřesnění navrhovaných akcí se zaměřením na retenci vody v povodích (např. budování poldrů) – objem finančních prostředků je projednáván podle rozsahu připravenosti staveb. III. etapa bude probíhat v letech 2014 až 2019.

Důležitá je i příprava na sucho, která začíná u práce vodohospodářů, protože platí dvě základní pravidla: „Období po povodni je obdobím před další povodní“ a „Povodeň představuje vodní zdroj, pokud je zachycena a využita k překlenutí sucha“. Z uvedeného důvodu je diskuse o využití a manipulacích na přehradních nádržích tak složitá. V době sucha si všichni přejí mít nádrže naplněné, za přicházející povodně naopak kritizují „malou vyprázdněnost“. Proto u jednotlivých přehradních nádrží existují zpracované manipulační řády (pro regulaci úrovně hladin a tedy objemů vody v nádrži), které jednak respektují rozhodující účely těchto vodních děl (překlenutí sucha u vodárenských nádrží, výrobu okamžitě dostupné elektrické energie, zachování dostatečné vodnosti pod nádrží pro udržení přijatelné jakosti vody ředěním vypouštěných vyčištěných odpadních vod atp.). Po každé extrémní situaci (povodně, sucho) dochází k prověřování, zda tyto manipulační řády odpovídají optimálně potřebám obyvatel a hospodářství ČR.

V rámci předběžné opatrnosti na častější výskyt sucha (a s ohledem na možnost dopadů změny klimatu) byl již před 6ti lety zpracován soubor lokalit pro územní hájení pro výstavbu dalších přehradních nádrží při nedostatku vodních zdrojů (od r. 2050 – 70), který lze při nepříznivém vývoji očekávat. V současné době je připravena také podpora investic do rozvoje závlahových systémů, které se v posledních 20ti letech rozpadly anebo jsou neefektivní. A v záměru je rovněž připravována podpora obnovy zaniklých rybníků a vodních nádrží. Rovněž pozemkové úpravy řízené Státním pozemkovým úřadem obsahují v rozsáhlejší míře opatření na zadržení odtoku vody z krajiny a programu rozvoje venkova jsou podpory orientované na zatravnění s cílem omezit odpar a zároveň retardovat srážkovou vodu v území.

Ministerstvo zemědělství tedy věnuje pozornost oběma hydrologickým extrémům – suchu i povodním – při čemž opatření proti suchu jsou obtížnější a dlouhodobá.