Včera jsem se zúčastnila konference za práva žen v Bruselu. Být mezi feministkami není opravdu lehké.

Chtějí mít například mnohem větší zastoupení v armádách.

V reakci na to jsem jim připomněla, jak se chovala současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen jako ministryně obrany v Německu.

Vymýšlela těhotenské kombinézy pro vojačky a vylepšovala interiéry tanků pro těhotné tankistky - a při tom, za jejího působení neměla německá armáda v provozu ani jednu bojeschopnou ponorku!

Dále tyto feministky nutí všechny členské státy EU přijmout Istanbulskou úmluvu i přes to, že napříč Evropou, včetně ČR, dávno platí silné zákony, které ženy dokáží ochránit a spravedlivě trestat násilníky.

Je mnoho států, kteří Istanbulskou úmluvu přijali, ale přesto je v nich pácháno mnohem větší násilí na ženách než dříve. Například v Německu, kde jsou v muslimských komunitách běžné tzv. dětské nevěsty a masové pohlavní zneužívání nezletilých dívek.

Toto vše je spojeno s masovou nelegální migrací z jiných kulturních, civilizačních a náboženských okruhů.

Toto feministky ovšem bagatelizují nebo přímo popírají.  

Tohle všechno jsem ve svém vystoupení na konferenci zmínila

Praxe nucených sňatků, ženských obřízek anebo segregace žen je v muslimských či některých afrických kmenových a klanových komunitách považována za normu.

A to navzdory jasnému porušování základních lidských práv.

Bohužel feministky, které se deklaratorně soustředí na ochranu práv žen, často odmítají kritizovat islám se zvěrstvy, která jsou v něm zakódována.

Namísto toho, aby se postavily proti těmto zvrhlým praktikám v rámci, tak zamlžují (a popírají) skutečnou podstatu problému.

Islámské právo šaría a další islámské zvyklosti, které znevýhodňují ženy ve vzdělání, v právu na dědictví, ohledně svědectví před soudem anebo rozhodování o vlastním těle, je těžko obhajitelné z hlediska moderního chápání rovnosti.

Tyto brutální a restriktivní praktiky jsou i nadále běžné v mnoha muslimských zemích.

Feministky, které by měly chránit práva všech žen bez ohledu na náboženství nebo kulturu, by neměly zavírat oči před těmito problémy, které jsou přímo vázány na islámské zákony a tradice.

Kritika islámu z hlediska práv žen je nejen legitimní, ale naprosto nezbytná pro skutečný pokrok v boji proti násilí na ženách.

Není možné neustále omlouvat nebo ignorovat systémy, které ženy podřizují, a přitom se domnívat, že tento postoj je projevem tolerance.

Feministky v Evropě by měly být ochotny se postavit těmto neakceptovatelným praktikám, pokud skutečně usilují o zajištění rovnosti a bezpečnosti pro všechny ženy.

Bohužel to se včera v Bruselu nestalo.

Z asi 150 přítomných zástupkyň členských států EU jsme byly pouhé dvě, které se dotkly problému nelegální migrace do Evropy a s tím spojené exploze násilí na ženách.

A já jsem byla jediná, která v té souvislosti vyslovila slovo islám.

Abych byla následně upozorněna, že se má vyhnout případným nenávistným komentářům.

To je dnešní Evropská unie v kostce…