Děkuji za slovo.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, málokterá témata ve Sněmovně se dotýkají skutečně úplně všech občanů a s takovou naléhavostí, jako je právě stav českých lesů. Přes dvacet let upozorňuje odborná veřejnost na koncepčně špatné zacházení s lesy. Stejnověké lesy, které jsou doposud lesním zákonem upřednostněny, pomalu umírají, monokultury jehličnanů padají za oběť kůrovci a v rozsáhlých holosečích najdeme jen vyčerpanou půdu bez vody a života. Ostatně každé tři minuty u nás zmizí les velikosti fotbalového hřiště, a to je skutečně alarmující.
Novela lesního zákona tak, jak byla připravena, bohužel neřeší tento stav dostatečně. Naše pozměňovací návrhy komplexně přistupují k jednotlivým neduhům českých lesů způsobených špatným hospodařením. Návrhy vychází z roky vedených odborných diskuzí, z Národního lesnického programu z roku 2008, Zásad státní lesnické politiky z roku 2012, z loňského Akčního plánu adaptace na změnu klimatu i z letošního doporučení Evropského lesnického institutu. Stojí za nimi stovky vědců a odborných pracovníků a přes 60 tisíc petentů z řad veřejnosti. Ve vzácné shodě jej tak podporuje nejen odborná a laická veřejnost, ale i lesníci spolu s ekology. Apely od občanů na podporu komplexní obnovy českých lesů jistě mezi svou korespondencí našel úplně každý z nás.
Ve stručnosti se zde pokusím shrnout význam a důležitost každého z jednotlivých pozměňovacích návrhů, které předkládám spolu s dalšími kolegy.
První návrh G1 se týká rizikových dřevin a umožňuje ustoupit od doposud praktikovaného většinového sázení smrků i tam, kde se jim nedaří. Zavádí naopak maximální podíl ekologicky a klimaticky rizikových dřevin, například právě smrků, který nesmí být při obnově porostu překročen.
Druhý pozměňovací návrh G2 zabraňuje rozsáhlým holosečím, v jejichž důsledku není půda chráněna před sluncem a nedokáže zadržet vodu, eroduje a je odplavována deštěm. Návrh určuje, že při plánované těžbě nesmí velikost holoseče překročit půl hektaru. Výjimkou je těžba kalamitní a lesy s převážně ekologicky či klimaticky rizikovými stromy.
Návrh G3 prodlužuje lhůtu pro zalesnění tak, aby mýtiny dostaly dostal delší čas na přirozenou obnovu a zalesnění až deset let.
Lesy tak budou moci růst z přirozeného zmlazení a směřovat k různověkosti a druhové pestrosti, protože jen takové lesy jsou odolné, a to nejen vůči klimatické změně. Návrh nebrání vlastníkovi lesa, aby provedl výsadbu dříve, protože mu umožňuje tedy se zachovat podle svého přístupu, ale umožňuje nechat přirozenému porostu delší čas.
Návrh G4 má narovnat zákonem povinná ochranná opatření tak, aby byla úměrná možnostem vlastníků. V lesích chybí při těžbě technika i lidi, přesto vlastníkům lesů hrozí pokuty za nedodržení povinné těžby, ačkoliv ji objektivně nejsou schopni splnit.
Pátý návrh, tedy G5, narovnává vztah mezi lesním zákonem a zákonem o ochraně přírody tak, aby nebyly v konfliktu. Stávající úprav ukládá absolutní povinnost zasahovat proti škůdcům, což je vhodné v hospodářských lesích, ne už však v chráněných územích. V některých totiž plán péče stanovuje ponechání samovolnému vývoji, což však není definováno v zákoně na ochranu přírody, a tím se dostává do konfliktu. Pozměňovací návrh tam definici doplňuje.
Návrh G6 k ochraně půdy a biodiverzity zamezuje ztrátě živin z lesní půdy. Nadměrné odnímání živin z lesních ekosystémů, včetně odvozu větví, kůry, špiček stromů i veškerých kmenů je jednou z podstatných příčin špatného zdravotního stavu lesů. Tento návrh umožňuje zejména ekonomicky nezhodnotitelné části vytěžených stromů ponechat v lese k přirozenému rozkladu a vyživení půdy.
A konečně pozměňovací návrh G7 se dotýká současné kritické nerovnováhy mezi stavem a kondicí lesních ekosystémů a vysokými počty spárkaté zvěře, které lesy v řadě oblastí nedokážou uživit. Škody způsobené na nové výsadbě zvěří čítají ročně až sedm miliard korun a ve čtvrtině případů zvěř zničí nový porost ze sta procent. Stavy spárkaté zvěře přitom od 2. světové války neustále rostou a v loňském roce byl dosažen absolutní rekord v jejich odlovech, dle kterých lze reálné počty odvozovat. Bez efektivního řešení těchto neúnosných škod působených býložravou zvěří v lesních ekosystémech není možné obnovit druhově pestré a stabilní lesy. Cílem návrhu je, aby myslivci lovili zvěř v takových počtech a tam, kde to odpovídá stavu lesního ekosystému a kde les tuto často zmiňovanou náhradu velkých šelem potřebuje. V praxi se tedy tam, kde je zvěř s lesem v rovnováze, či je jí méně, bude možná střílet dokonce méně než doposud.
Vzhledem k tomu, že tento pozměňovací návrh ve výboru pro zemědělství prošel jenom v některých svých částech, chci velice apelovat na to, abychom hlasovali o tomto návrhu jako celku. Byl připraven tak, aby dával opravdový význam a smysl a pomohl řešit tento problém právě ve své komplexní podobě, a pokud jej budeme schvalovat jenom po určitých částech, může dojít k tomu, že paradoxně v praxi se neprojeví jako přínosný a že naopak bude způsobovat vlastníkům lesů problémy. Proto na vás chci apelovat, abychom v rámci procedury následně, já to budu navrhovat ještě v podrobné rozpravě, tento pozměňovací návrh hlasovali jako celek a nikoliv po jednotlivých částech.
Vzhledem k naléhavosti situace jsem ráda, že jsme se na nezbytnosti komplexních pozměňovacích návrhů k lesnímu zákonu shodli i s kolegy jak z pirátské strany, tak i z hnutí ANO, s některými z vás. Věřím, že pro tyto pozměňovacími návrhy, za nimiž ve shodě stojí jak lesníci, ekologové, tak tedy samozřejmě veřejnost ve velkém počtu, najdeme i u vás a že tím tedy návrh novely ještě vylepšíme, aby mohl skutečně pomoci českým lesům. Nechceme spoléhat na to, že ministerstvo přijde s vlastní novelou, protože to je opravdu v nedohlednu, a je opravdu otázkou, zda bychom k ní dospěli vůbec ještě v tomto volebním období. Celý ten problém bychom jenom odkládali do budoucna. Proto vás chci požádat, abychom tyto odborně připravené pozměňovacími návrhy podpořili a zároveň tedy abychom v některých případech neřešili jejich jednotlivosti, každé zvlášť, ale jako celek protože tak dávají smysl a tak mohou pomoci. Děkuji za pozornost.
