Děkuji za slovo. Vážená vládo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, úvodem si dovolím jedno poděkování. Poděkování všem těm, kteří se podíleli na vyšetřování tohoto činu, ať už jsou to bezpečnostní služby, BIS nebo NCOZ, kdokoliv další. Patří jim velké poděkování za to, že přinesli přesvědčivé důkazy, protože bez nich nepředpokládám, že by vláda přistoupila k nějakým krokům. Tudíž poděkování je na místě a měli bychom být pyšní na to, že takovéto služby máme.
Na druhou stranu ale není možné úplně pochválit to, jakým způsobem se vláda k dané situaci dnes staví. V ten první okamžik v sobotu večer velmi roztřeseným hlasem pan premiér oznámil, co se stalo, a pan ministr vnitra, vicepremiér a dočasný ministr zahraničních věcí oznámil vyhoštění 18 agentů a říkal, že se jedná opravdu o velmi razantní krok. Když se ale díváme, jak zareagovala ruská strana, což se dalo očekávat, to všichni tušíme, že z jejich strany nemůže přijít jenom reciprocita, že vždycky nadsadí, zkušenosti s tím mají všechny evropské státy, které už se kdy dostaly do jakéhokoliv podobného, většinou spíše menšího konfliktu s rukou stranou, tak pak už to vnímám jako jakési přešlapování na místě a ta sobotní razance se dost vytratila.
Chtěla bych se věnovat právě tomu, jak máme dle mého názoru, dle názoru TOP 09 reagovat, a zároveň bych chtěla neopomenout i další linku, a totiž právě té dlouhé prodlevy mezi tím, kdy se dozvěděli členové vlády o útoku, teroristickém činu, projevu státního terorismu ve Vrběticích a kdy finálně teprve oznámili kroky veřejnosti. Myslím si, že reakce vlády, a všichni se shodneme na tom, že ruská ambasáda dlouhodobě desítky let v České republice je naddimenzovaná, tak by měly pokračovat a mělo by se pokračovat právě tím, že budeme vyhošťovat další diplomaty, abychom se konečně dostali k rovnocenném zastoupení na ambasádách našich zemí. Jedině tak můžeme fungovat opravdu férově, spravedlivě. Je to velká příležitost právě k tomuto kroku přistoupit, pokud k němu nebyla doposud odvaha i na základě všech těch zásadních informací, které jsme měli už dříve, ať už od našich tajných služeb či dalších, protože i naše partnerské země, naši spojenci už dlouhodobě vnímají ten narůstající ruský vliv, který v České republice můžeme pozorovat. Teď je ten správný okamžik k těmto krokům přistoupit a zcela razantně zeštíhlit ruskou ambasádu v České republice. Česká ambasáda v Moskvě už totiž razantně zeštíhlena byla a je de facto paralyzována. Nenechme si to líbit a pokračujme i my.
Dále je naprosto nezbytně nutné, a mě mrzí, že tady pan ministra a zahraničních věcí v jednom v současné chvíli není, protože tohle je úlohou ministra zahraničních věcí, aby se došlo k efektivnějšímu využití spolupráce v rámci Evropské unie i NATO. Včera Rada ministrů zahraničních věcí Evropské unie už o této věci jednala. Pan ministr Hamáček tvrdí, že požádal dostatečně jasně o podporu, ale evidentně neuspěl. Je to jeho selhání a měl by pokračovat zcela jasně v tom, aby společná reakce proběhla. A připomeňme ten tolik často zmiňovaný jiný útok, který ti stejní dva agenti GRU provedli v Salisbury, kde se jednalo o pokus o vraždu, který byl sice ne dokonán, nebyl úspěšný, tak jako byl v případě Vrbětic nakonec ten účet lidských obětí dvou konkrétních lidí, ale tehdy britská vláda, britská premiérka Theresa May jednoznačně požádala o společný postoj a došlo k němu. Došlo ke konkrétním krokům vyhoštění, a to i z České republiky, tehdy tří zaměstnanců nebo pracovníků ambasády a přesně tohohle my máme docílit. Máme docílit takovéhle reakce, ke které by mělo koordinovaně společně dojít.
A když už srovnávám ten čin, který byl zde ve Vrběticích před těmi sedmi lety a který byl v Salisbury, tak si myslím, že snad je úplně evidentní, že v případě státního terorismu, činu, který tady měl na svědomí dva lidské životy a ohrožení tisíců dalších, protože jinak by ti lidé nebyli evakuováni ze svých domovů opakovaně, tak je velmi jasně v uvozovkách v neprospěch toho, co se stalo u nás ve Zlínském kraji. Stejně tak materiální škody. A stejně tak představme si a řekněme si zcela otevřeně, byť pan premiér včera říkal, jednalo se o zpackanou akci, nejsou to úplně asi schopní agenti, jak to vyznívá, tak si vezměme, co se mohlo stát dalšího.
Mohlo jít opravdu o to, že ve chvíli, kdy by ta munice, kdy by ten výbuch nenastal ještě ve Vrběticích ve skladu, ale kdyby ta munice, která byla určena tedy do jiných zemí, putovala dál, a měla putovat cestou pozemní, cestou po železnici, tak kdyby k tomu výbuchu došlo až třeba v tom transportu. To je myslím si jako velmi dneska i děsivé si představit, že ten dopad mohl být ještě horší, ve vší úctě k těm dvěma životům, které padly na oběť.
Miliony, stovky milionů, dokonce až k miliardě následků, co se týče škod a také odškodnění těch obětí, které padli a jejich rodin, bychom měli přistoupit také. Žádejme po ruské straně, byť může se jednat o pokus marný, tak je nutný, je zcela nutný tento pokus, aby došlo k jednoznačnému odškodnění jak pozůstalých, tak těch, kteří mají materiální škody včetně českého státu.
Na úrovni Evropské unie bychom také měli otevřít jednání o dalším zesilování sankcí vůči Ruské federaci, protože ty současné evidentně postačují. Rusko je schopno dalších agresivních kroků. Nejsme toho svědky jenom v České republice. Jsou toho svědci i jiní naši spojenci v rámci Evropské unie. Proto k těm sankcím přistupme zcela jednoznačně. Parita v našich diplomatických vztazích, která může být díky tomuto dosažena, tak je jednoznačně zeslabením vlivu, který tady Ruská federace má. Zřejmě se jedná jenom o špičku ledovce, špičku ledovce, kterou jsme díky tomu, že máme teď tyto informace, mohli odhalit. Ale co dalšího tady ruští agenti páchají? Na to se teď určitě ptá nejeden český občan, protože si uvědomuje, že Vrbětice mohly být, respektive ty sklady mohly být v blízkosti jeho domova. Mohlo se jednat o ohrožení jeho rodiny, jeho konkrétního života.
Ukončení oslovování Rosatomu bezpečnostním dotazníkem a podobnými dalšími triky bychom snad už ani nemuseli jmenovat. Naše strana stejně jako celá řada dalších opozičních stran dlouhodobě naslouchá na rozdíl od představitelů vlády našim bezpečnostním složkám a nebere je na lehkou váhu, a proto jsme jednoznačně chtěli po vládě, aby došlo k vyloučení Rosatomu už dávno. Pokud k tomu dochází, tak ať k tomu dojde zcela prokazatelně a zcela nezpochybnitelně, protože jedině tak si můžeme být jisti toho, že se nám nedostane skrze různé triky zadními vrátky do zakázky, ať už jako člen konsorcia, předáním licence či podobnými možnostmi.
Stejně tak bychom podle mého názoru měli ukončit diskusi o Sputniku V. Tak podívejme se na Slovensko, jak to tam probíhá. Jedná se o další způsob, jakým si Rusko značkuje svůj vliv a nemyslím si, že je na místě, abychom mu napomáhali v tomto ohledu a máme dostatek možností jiných, ověřených, bezpečných, schválených, zdraví neškodlivých vakcín, které můžeme využívat. Takže nehrajme tuhletu geopolitickou hru, kterou Rusko hraje.
Neberme na lehkou váhu ani dezinformační válku, kterou tady Rusko vede. Vy víte, že v TOP 09 jsou odborníci, kteří se tomu dlouhodobě věnují a je to narůstající problém a my na tuto velmi mocnou zbraň jdeme s takovou pistolkou vodní jako děti někde na hřišti. Prostě nevnímejme to jako věc, která je bagatelní. To, co se teď rojí, všechno za různé účty, trollí farmy, které jsou v pohotovosti, jedou na plné obrátky 24/7, tak to je součástí hybridní války. Jsme před tím varováni dlouhodobě a teď sklízíme opět plody, kdy se tady zpochybňuje práce našich bezpečnostních služeb, kdy se tady poukazuje na celou řadu různých rádoby věrohodných faktorů, které jakože nemají hrát nějak do karet. Takže tohleto všechno je jenom dlouhodobý, letitý cíl, ke kterému tady dochází, destabilizovat nás, destabilizovat nejenom stát, ale i naše spojence, spojenectví v rámci Evropské unie, NATO. Jsou to zbraně, které jsou využívány zcela evidentně a my na to musíme být schopni reagovat. Nikoliv tomu pasivně přihlížet. A myslím si, že ty pokusy, které byly učiněny na Ministerstvu vnitra, byly zcela nedostatečné a mělo by se jasně, ale zcela rozhodně postupovat dál.
Takže shrnu-li to, tak razantnější reakce ze strany vlády, přestat bagatelizovat a myslím si, že může člověku čas od času něco ulétnout, zvlášť ve stresu na tiskové konferenci nebo takto v nějakém rozhovoru, ale aby pan premiér, když přišla zpráva OLAFu, měl jasno, že tam se jedná o útok na Českou republiku, ale ve chvíli, kdy tady jsme svědky státního terorismu, máme to potvrzené, takto bagatelizoval, tak to by se skutečně odpovědnému politikovi stát nemělo. A až po té debatě, která na to nastala, až po té vlně nevole, kterou to vyvolalo, vzal svá slova zpátky. Ještěže aspoň tak, ale myslím si, že si to mohl odpustit už na samém začátku.
No a teď tu máme tu druhou linku celé té záležitosti, a totiž tu podivuhodnou shodu různých událostí, které se staly od 7. dubna, kdy se měli pan premiér a další ministři seznámit s touto skutečností. To, že následně probíhal sjezd sociálních demokratů, kde víme, jaký byl jeho výsledek, kde neuspěl Tomáš Petříček, a že hned poté byl z funkce ministra zahraničních věcí odstraněn, aby pan Hamáček měl velký prostor pro to být tím zastupujícím a tedy tím, který bude zcela dá se říci věrohodně moci říct: já jako ministr zahraničních věcí pojedu do Moskvy něco vyjednávat. Já se domnívám, že tady jsme stále neslyšeli věrohodné vysvětlení toho, proč bylo nutné oznámit celou tuto skutečnost sobotní večer a proč do té doby probíhaly veškeré přípravy cesty pana Hamáčka, doprovázeného třeba panem Dankem ze Slovenska, do Moskvy. A ještě navíc pod zástěrkou toho, že jede řešit Sputnik. Považuji to za velmi dlouhou dobu, těch 11 dní. Určitě se dá pochopit, že je potřeba připravit třeba přesun některých klíčových lidí z ambasády k nám zpět. Ale aby to trvalo takhle dlouhou dobu, než je možné oznámit veřejnosti, co se tady dělo? To mi přijde skutečně velmi podivné. A zajímalo by mě, jestli jsou pravdivé ty spekulace, které se objevují, že k tomu došlo právě proto, že si oba pánové byli vědomi, že by brzy mohly vyplout informace na povrch skrze média, že už existovaly redakce, které měly ty informace a které by je ještě o tom víkendu dotyčném tedy pustily ven.
Myslím si, že tady v tomto případě je těžko omluvitelné ve chvíli, kdy máme jasná varování od bezpečnostních složek, dlouhodobá, že Rusko nás vnímá jako svého nepřítele, koná tady celou řadu těch nepřátelských kroků včetně kybernetických útoků, třeba i na naše nemocnice, což rozhodně není jednoduché, je to hazard s lidskými životy. A když se k tomu ještě navíc dozví, že je Rusko schopno činit takovýto akt, při kterém umírají lidé, jsou ohroženy životy dalších a kdy opravdu jsme napadeni zcela bezprecedentně, tak v takovém okamžiku plánovat něco, jako je cesta do Moskvy. To mně přijde naprosto, ale naprosto nutné jasně říci, a i od pana premiéra, jak je možné, že ve světle všech těch věcí, které znal, tu cestu "nezatrhl" už v samém počátku, mnohem dřív a než až poté, co z toho byla docela velká mediální mela. Tyto věci, pokud nebudou jasně, věrohodně, nezpochybnitelně vysvětlené, tak vzbuzují mnohem víc pochybností než nějaké jistoty a odpovědi.
A pokud skutečně nebude pan ministr vnitra a zahraničních věcí v jednom schopen tuto věc vysvětlit, tak si myslím, že by měl z toho vyvodit jasné důsledky. A těmi jasnými důsledky mám na mysli jeho rezignaci. Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)