Výroba surové oceli vloni klesla téměř o třetinu. Obrat nastal až na konci roku, kdy v posledním čtvrtletí objem vyrobené oceli meziročně stoupl o 11 procent. „Růst produkce surové oceli pokračoval také v průběhu 2. čtvrtletí 2010,“ říká Tomáš Hüner, náměstek ministra průmyslu a obchodu a dodává: „Spolu s Odvětvovým svazem hutnictví železa jsme proto dnes pořádali seminář, který by měl odpovědět na otázku jak se vyrovnat s důsledky hospodářské a finanční krize.“
Podle Jiřího Ciencialy, prezidenta Odvětvového svazu hutnictví železa, vede hlavní cesta k intenzivnějšímu oživení českého ocelářství přes investice do výzkumu a vývoje, do nových technologií a do ekologie. „Do nejbližších let už má celé odvětví připravené ekologické projekty za víc než osm miliard korun,“ konstatuje Jiří Cienciala. Evropské ocelářství, včetně toho českého, přitom podle něj už teď patří k těm nejekologičtějším. Na globální výrobě oceli se evropské ocelářství podílí 16 procenty. S dvanáctiprocentním podílem na emisích skleníkových plynů se spolu s japonským ocelářstvím jedná o nejčistší produkci oceli na světě.
„Technologická zařízení podniků v tomto odvětví prošla v uplynulých 15 letech výraznou modernizací a ekologizací,“ říká Cienciala „Současně s tím se velká pozornost věnovala také výstavbě nových a modernizaci stávajících zařízení pro zachytávání a zpracování emisí a odpadů.“
Klíčovou oblastí, ve které má české ocelářství konkurenční výhody oproti výrobcům z levnějších zemí, jsou moderní technologie a výzkum a vývoj. „Jen v rámci programů řízených Ministerstvem průmyslu a obchodu uplatňuje ocelářství projekty v rozsahu 80 až 100 mil. Kč ročně,“ konstatoval na dnešním semináři náměstek Tomáš Hüner.
Tomáš Hüner také dodal, že velmi důležitou roli pro zlepšení konkurenceschopnosti českých výrobců na globálním trhu má možnost kofinancování investic z evropských fondů, například ze strukturálních fondů Evropské unie a jednotlivých operačních programů nebo z Výzkumného fondu pro uhlí a ocel EU.
Plánované projekty odstraňující nepříznivé vlivy na živnostní prostředí budou vyžadovat vedle vlastních zdrojů průmyslových podniků také využívání zdrojů ze Státního fondu živnostního prostředí, z obchodování s povolenkami, z Operačního programu Životní prostředí a z evropských strukturálních fondů.
„Usilujeme o udržení jednoduché legislativy, zredukování počtu nových nařízení, o zrušení duplicit nebo protichůdných opatření a o odstranění nadměrných požadavků na hlášení. Nechceme také, aby regulace v rámci Evropské unie snižovala konkurenceschopnost průmyslu vůči ostatnímu světu nebo aby domácí předpisy šly nad rámec evropské legislativy,“ dodává k diskusi na semináři ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Podle něj je klíčové také sladění představ s ministerstvem životního prostředí.
Vlastní poznatky ocelářských podniků i údaje z Evropské unie ukazují na pozitivní vývoj zejména v některých sortimentech a na oživení signalizované výsledky za duben až červenec letošního roku.
