Ale než ty argumenty zveřejním, než je povím, tak za prvé rychle navážu na kolegyni Janu Pastuchovou, a to je ten vzkaz, který chceme poslat. A chci připomenout to, co paní poslankyně Pastuchová říkala. Nám ty e-maily, kolegyně, kolegové z vládní koalice, chodí. Víme, že chodí i vám. Jenom vy o nich tady na mikrofonu asi z pochopitelných důvodů nemluvíte a mluvit moc nechcete, ale my o nich mluvit budeme. Já jsem je nepočítal do jednoho, ale jsou to nižší stovky e-mailů teď někdy od soboty, od pátku minulého týdne, kdy nás občané prosí, abychom vyslovili vládě nedůvěru, že jí nevěří a prosí, abychom za ně bojovali. A to je i naše odpověď na ten váš narativ, který tady bohužel opakujete, ať už včera dopoledne ústy premiéra Fialy, tak v zásadě na úvod vystoupení každého z ministrů a v řadě vystoupení i vašich, že je to nějaká kampaň, že pomáháme svému šéfovi, a tak dál, a tak dál. Prosím, není to tak. Je to jedna z reakcí, je to naše velká reakce na to, po čem volají občané České republiky a naši a často i vaši zklamaní voliči.

A tím tzv. krásným oslím můstkem se přesně dostávám do prvního bodu svého vystoupení, který jsem si připravil jako argument, a to je vaše nešťastná a nedostatečná komunikace a vaše veřejná vystoupení. A opět jsme u toho narativu, proč jsme tu a proč to svoláváme. Připomenu včerejší desátou dopolední hodinu, kdy předsedkyně našeho poslaneckého klubu Alena Schillerová tady jasně, stručně a srozumitelně v relativně rozumném časovém limitu představila těch 13 jasných důvodů, proč vládě nemůžeme důvěřovat, 13 přehledných argumentů, perfektně formulovaných: nezvládnutá energetická krize, nulová podpora firem, problémy průmyslu, ovlivňování, potenciální ovlivňování médií s hrozbou cenzury a dezinformací, krytí korupčních skandálů, státní rozpočet - nechci říci přímo v troskách, ale velmi nekvalitně připravený. Tak to jsme všechno řekli a jenom připomenu, my jsme o tom mluvili už minus od této chvíle 10 dnů, to minulé pondělí a úterý minulý týden, kdy z informací, které jsem měl, zástupci opozice slušně požádali na grémiu vás zástupce koalice, aby alespoň některé z těch bodů byly minulý týden projednány, a víte moc dobře, že v to úterý minulý týden počet vámi odsouhlasených nebo zařazených bodů do programu schůze byl nula. A to byla naše reakce, pro kterou jsme se rozhodli minulý týden v úterý v podvečer na poslaneckém klubu, že zkrátka jinak nelze reagovat.

A jaká byla reakce pana premiéra včera dopoledne, kromě těch obrázků, které jste tady vyvěsili? Já jsem ho poslouchal velmi pozorně. Nejdřív jsem se doslechl opět o tom, že je to předvolební kampaň, že pomáháme svému šéfovi v prezidentské kampani. Pak jsem slyšel několik poměrně obecných nejasných proklamací, že jste vše zvládli, že vládě se vše daří, a potom přišli, přátelé, pádné argumenty! Byly v tomto pořadí: Ukrajina - válka, Ukrajina - uprchlíci, válka, Ukrajina, pomoc Ukrajincům, vojenská pomoc, Ukrajinci, ruský plyn a ruská ropa. Stále a stále dokola. Nic nového. Pak tam byl útok, že předchozí vlády neudělaly nic, útok, že v té energetické soběstačnosti jsme na tom špatně kvůli předchozím vládám. Tak tady budu ironický. Já to vnímám tak, že od zástupce vlády, nejvyššího zástupce vlády a také ODS to byla vlastně obdivuhodná sebekritika, protože, pane premiére, prostřednictvím paní předsedající, kdo byl u té divoké privatizace v 90. letech? Kdo organizoval rozprodej ČEZu, plynovodů, ropovodů, zásobníků plynu a další infrastruktury soukromým firmám? Kdo svítil u rozprodání vodárenských infrastruktur do rukou zahraničních soukromníků? Byla to ODS a byla to také tehdejší vláda nebo strana KDU-ČSL, lidovci. Milí přátelé, byly to vaše strany, které se na tomto podílely už v té druhé polovině 90. let a na začátku tohoto tisíciletí.

Ale bohužel v tom vystoupení pana premiéra přišly i lži. Slyšeli jsme: my jsme spustili tendr na jádro, my jsme ho odstartovali. Není to pravda. Byla to vláda za hnutí ANO s ministrem průmyslu a dopravy Karlem Havlíčkem, která odstartovala tu nultou úvodní fázi teď běžícího tendru na rozšíření jaderné energetiky v České republice. Slyšeli jsme, že jádro v taxonomii prosadilo vaše vámi vedené české předsednictví. Není to pravda. Jádro do taxonomie a definice jádra jako bezemisního zdroje, byť s výjimkou, prosadila předchozí vláda a byl to Andrej Babiš a byl to Karel Havlíček, kteří na tomhle pracovali při jednáních na půdě Evropské unie. Zkrátka opravdu tohle bylo neslušné, neslušné přivlastňování zásluh vašich předchůdců.

Pak pan premiér včera mluvil o opatřeních a pomoci. Ano, o těch opatřeních, pane premiére, která jsme vám my jako opozice navrhovali už před rokem, dokonce v některých případech před začátkem toho válečného konfliktu. A vy jste se nám smáli, že jsme populisté a že to nejde a že to není možné, abyste je nakonec - jedno, druhé, třetí, čtvrté opatření z těch balíčků, které jsme tady trpělivě opakovali a nabízeli - přijali.

Ale bohužel kvůli tomu časovému zpoždění velmi, velmi často neúčinně a neefektivně. Taková je realita pomoci této vlády obyčejným lidem. A to je důvod, proč nám obyčejní lidé píšou a prosí o to, abychom o těchto věcech mluvili veřejně tady na plénu Poslanecké sněmovny a abychom se zasadili a zkusili to, zkusili vyslovit nedůvěru vaší vládě.

Než přejdu k hlavnímu pilíři svého vystoupení, to je debata o rezortu dopravy, budu mluvit o dvou důvodech, proč nemohu mít důvěru a proč jsem kritický k vašemu řekněme pracovnímu postupu a k tomu, jak se k vládní odpovědnosti stavíte, tak se ještě zastavím u dalšího vystoupení ministerského. A bylo to vystoupení pana ministra dopravy Martina Kupky včera večer plus minus před 24 hodinami. Tak ono to bylo zase přes kopírák, který asi použil a vyrobil někdo na Úřadu vlády nebo v sekretariátu ODS. Martin Kupka opět hovořil, že zde jde o něco jiného, že to je podpořit kampaň svého šéfa, že opozice svolává schůzi na podporu Andreje Babiše. Ne, ne a tisíckrát ne, pane ministře Martine Kupko. A znovu opakuji. Alena Schillerová definovala ta témata těsně po Novém roce, o kterých chceme mluvit a která bychom rádi otevřeli, slušně o ně požádala minulé pondělí a minulé úterý na grémiu. Potom v úterý 10. ledna odpoledne jsme o ně slušně žádali tady při návrzích na úpravu programu. Hlasování o programu schůze - nula, nic, ani jeden. A my jsme museli reagovat a náš klub se rozhodl tímto podáním žádostí na podpisy o svolání této schůze. Takže to byla první lež Martina Kupky, která tady na tento mikrofon zazněla. A nebyla jediná.

Druhá lež Martina Kupky: české předsednictví přineslo revizi transevropských sítí tzv. TEN-T sítí. - No, pane ministře, nepřineslo ji české předsednictví. Tu revizi těchto sítí, novou definici transevropských dopravních koridorů, tak abychom si lépe sáhli, abychom dosáhli na evropské peníze při budování například důležitých vysokorychlostních tratí a propojení naší země jak se západní Evropou, tak třeba nově s Polskem a s pobaltskými zeměmi, což je správná věc, no to všechno odpracovali 2 - 2,5 - 3 roky zpátky jak úředníci Ministerstva dopravy, tak naši zástupci v Evropské unii, tak pracovníci Správy železnic a také politicky my a naši kolegové, Karel Havlíček, jeho tým, já osobně jako tehdejší místopředseda správní rady, s našimi europoslanci jsme o tom jednali a tohle jsme připravovali, vyjednávali a lobbovali, abychom na evropské půdě získali podporu pro námi podaný návrh změny toho trasování transevropských sítí. A je to v dobrém slova smyslu lobbing jako každý jiný, museli jsme přesvědčovat zástupce ostatních zemí, Poláky, Maďary, Němce, aby nám na to kývli. To, co české předsednictví loni na podzim v prosinci odsouhlasilo na Evropské radě, byl formální krok, který byl připraven rok dopředu. To znamená, není pravdou, že to přineslo české předsednictví, to je ad jedna. A ad dva si prosím nebo dovolím doplnit, je to návrh, který teprve půjde do Evropského parlamentu, a v Evropském parlamentu stejně jako v tom českém ještě může být podroben velkému množství změn a jiných tzv. pozměňovacích návrhů, takže ta věc ještě navíc není dopracovaná. Druhá lež, kterou jsme tu zaslechli při té včerejší obhajobě.

No a třetí lež, obnovitelné zdroje, poplatky za obnovitelné zdroje. Tak Martin Kupka ve své obhajobě řekl: my jsme to dotáhli, předchozí vláda to navíc slíbila, ale nezajistila dopravcům peníze na ty obnovitelné zdroje. Jaká je realita, přátelé? Ten příslušný pozměňovací návrh do energetického zákona byl z mé dílny. Já jsem byl jeho autorem a vláda ho přijala, tedy Sněmovna, předchozí Sněmovna v té tehdejší konstelaci na podzim 2021. Už tehdy při přijetí, bylo to tuším v říjnu, v druhé půlce října, jsme věděli, že tuhle věc bude muset - bylo to ještě před volbami tedy, tak upřesňuji, bylo to možná v září, nepamatuji si přesně to datum - že tuhle věc následně bude muset schválit, jestli to není nedovolená podpora určitému segmentu dopravy, Evropská komise, tu tzv. notifikaci. A co se stalo za nové vlády naší pětikoalice? Vy jste se tomu, přátelé, začali věnovat, a to je prokazatelné, dohledatelné ve veřejných zdrojích, v březnu 2022, tedy čtyři měsíce poté, co jste byli ve funkci. Oficiálně usnesením vlády dostalo Ministerstvo dopravy gebír, pověření, že má v tomto dál jednat a pokusit se to povolení, tu notifikaci získat. Získali jste ji na podzim, bylo to někdy v listopadu, v prosinci, a opět jsme slyšeli veřejná prohlášení ústy Martina Kupky, bylo to například na sněmu Dopravních podniků ve Strašnicích, kde bylo slíbeno, že do konce roku 2022 bude vše vyplaceno i zpětně. Opět se ptám, jaká je realita? Je druhá půlka ledna, není vyplaceno nic. Žadatelé, ti oprávnění žadatelé, jak dopravci, tak dopravní podniky, teprve rozesílají, odesílají operátorovi trhu s energiemi, s elektřinou, žádosti a čekají na to, až jim to proplaceno bude. Ono se to stane, je to dobře, ale prosím, buďme fér, nelžeme a prosím, přátelé, pane ministře Kupko, nepřivlastňujte si zásluhy, které jste buď neudělali, anebo které před vámi udělala ta předchozí vláda.

Tím se dalším oslím můstkem dostávám asi k tomu hlavnímu ve svém vystoupení, proč tato vláda nemůže mít moji důvěru a proč ve svém vystoupení, které přijde, věřím, že v dohledné době, já jako poslanec Parlamentu nemohu vyslovit důvěru této vládě. U dopravy je to rozpočet, financování rozpočtu. A já krásně opět mohu navázat jak na vystoupení pana premiéra Fialy, tak na vystoupení ministra dopravy Martina Kupky a na všechny ty možné tiskové zprávy a sociální sítě.

150 miliard, rekordní částka navýšení, dostatek investice na železnice, na silnice a na další dopravní módy. Ale není to pravda. Ta částka prostě je virtuální a do dnešního dne, do druhé půlky ledna, vám chybí skoro 31 miliard, tedy pětina toho rozpočtu, která prostě je virtuální. A připomínám tady na mikrofon, že jsme se na to společně s Karlem Havlíčkem a s Alenou Schillerovou ptali při prvním čtení rozpočtu, při druhém čtení rozpočtu, při třetím čtení státního rozpočtu, kde, pánové Kupko a Stanjuro, vezmete těch 30,7 miliard, které říkáte, že si půjčíte z Evropské investiční banky? Pod čarou dodávám - může to být dobrý nápad, ale taky nemusí, může to být dobrý sluha, nebo zlý pán. Stále a stále jsme byli ujišťováni, že se brzy parametry půjčky dozvíme, že logicky si stát půjčí, ať už to bude doprava nebo finance, pouze pokud to bude výhodné, že si přece nepůjčí za vyšší úrok, než by mohli. Ale opakuji, investoři dostali pokyn utrácejte peníze - asi to není vhodné slovo - plánujte opravy, plánujte investice, uzavírejte smlouvy. Abych byl konkrétní, abych nebyl obecný, tak pro ŘSD je to částka 65,5 miliardy, pro Správu železnic 70,4 miliardy, ale stále, přátelé, z té celkové alokace 30,7 prostě nemáme - nemáte, nejsou. Ať to není jen názor opozičního poslance, tak budu citovat Mojmíra Hampla, předsedu Národní rozpočtové rady - cituji doslova: "Kdyby skutečné výdaje na dopravní infrastruktury byly tak, jak my si myslíme, správně součástí státního rozpočtu, tak by ten schodek byl o 30 miliard vyšší." Konstatuje předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Jinými slovy, já už se zbytečně opakuji, je to účetní marketingový trik, aby ty veřejné informace o celkové výši státního dluhu byly pod určitou mírou, ale zkrátka 30,7 miliardy není a v druhé půlce ledna stále není nijak zdůvodněno. My jsme na to velmi zvědavi, s čím přijdete a jak to bude zdůvodňováno, jak budou ty peníze do Státního fondu dopravní infrastruktury zajišťovány. Nehledě na to, že v těch informacích, které jsme od vás dostali, pan ministr Kupka také pracoval s možností vlastního vydávání dluhopisů, mluvil o nějakých pěti, možná sedmi miliardách, které si SFDI zajistí řekněme sám po své ose. A tady podotýkám, opět máme druhou půlku ledna a potřebná změna zákona o SFDI, která by definovala - a za nás bychom ji podpořili, to podotýkám, která by řekla, že si SFDI může půjčovat a mít jako garanci stát, mít za sebou sílu státu, tak ta novela zatím nebyla projednána ani na vládě a není připravena tady v Poslanecké sněmovně.

Tak taková je realita toho, jak tato vláda pracuje, jak rozpočtuje. A jak je ohromný rozdíl mezi tím marketingem, mezi tím, co říkáte, a mezi tím, co se skutečně děje. Tím odpovídám i občanům, kteří nám píší ty e-maily. Vidíte, že o tom víme, a mohu vás ubezpečit, že budeme hlasovat pro nedůvěru a že budeme na tyto problémy a nedostatky dál a dál upozorňovat.

A úplně poslední věc na závěr mého vystoupení je tempo, je rychlost Ministerstva dopravy. Já často a rád pracuji s termínem "buďme vysokorychlostní", "pracujme vysokorychlostně". A když budu rekapitulovat, když nám tady ti ministři včera rekapitulovali a obhajovali se, každý říkal hodiny, jak je skvělý a šikovný, tak i já budu, přátelé, rekapitulovat. V březnu 2017, tedy ještě předchozí Poslanecká sněmovna, omlouvám se, ne předchozí, ale předpředchozí tři čtvrtě roku před volbami tady přijala poměrně zásadní usnesení, kde vyzývá vládu k tomu, aby odstartovala projekt výstavby rychlých spojení vysokorychlostních tratí. Za rok se to stalo. Správa železnic je dneska velmi daleko, má uzavřené smlouvy na převzetí technických norem s francouzským SNCF. V loňském roce navázala na to, co jsme my připravovali. Má ve svém týmu novou organizační jednotku stavební správa VRT, ten tým má přes 50 lidí a vše běží, vše se chystá. Ale více než rok, rok a půl odborníci z dopravy říkají, vidíme před sebou problémy, potřebujeme upravit zákony, ať už to bude liniový zákon, který řada z vás moc dobře zná, anebo ať už to bude speciální zákon, v uvozovkách lex VRT, tedy zákon o vysokorychlostních tratích.

Kolegové říkají, potřebujeme jasné, transparentní kompenzace pro obce, tak jak je to třeba u jádra, u úložišť jaderného odpadu. Potřebujeme výrazně zjednodušit EIA, procesy EIA, už proto, že vysokorychlostní železnice je ze svého principu ekologická. Potřebujeme aktualizovat možnosti modernizací nebo možnosti aktualizací zásad územního rozvoje, umisťovat ty tratě do území. A potřebujeme financování. Víme, že pokud tato vláda chce dodržet sliby, které dala, a pokud chce udržet to tempo nastavené vládou předchozí, vládou hnutí ANO, že od roku 2026 bude potřeba v rozpočtu až 20 miliard každý rok na výstavbu, na rychlé tempo výstavby vysokorychlostních tratí.

Opět se ptám, jaká je realita? Ministerstvo dopravy má, přátelé, ve svém plánu legislativních prací na letošní rok jeden jediný zákon. Jeden zákon na celý rok. A je to, pěkně prosím, malá novela zákona č. 13/1997, tedy toho silničního, který definuje dálnice, silnice první třídy, který popisuje infrastrukturu. A pokud jsem se dobře díval, je to drobná malá implementace evropského práva ve věci vybírání mýtného, poplatků a interoperability mýtných systémů v rámci Evropy. Nic víc, nic jiného. Žádná novela liniového zákona, žádná příprava speciálního zákona k vysokorychlostním tratím. A to už vůbec nemluvím o stavebním zákoně, který jste demontovali, který jste rozebrali, a místo toho, aby dneska finišovaly přípravy na to, že měl od 1. července startovat, tak jsme v bodě nula, respektive jsme za neúspěšným prvním čtením a jsme v takovém momentě, že i gesční Ministerstvo pro místní rozvoj a pan ministr Bartoš museli uznat, že to, co připravili, je špatné, chybné, a jsou připraveni diskutovat a společně s námi - díky za to - připravit komplexní pozměňovací návrh. A toho času je extrémně málo. Takže pomalé dopravní zákony a prakticky nulové, velmi nízké tempo rezortu Ministerstva dopravy, žádný tah na branku. Taková je realita v lednu 2023.

A to je pro mě důvod, proč se nemohu vyslovit pro důvěru, ale naopak se vyslovím pro nedůvěru této vládě. A to je vše za mě jako stínového ministra dopravy a poslance Parlamentu České republiky, přátelé. Bohužel vnímám, jak špatně komunikujete v obecné rovině, jak mlžíte, lžete o svých úspěších, jak si přivlastňujete úspěchy předchozí vlády, jak v rezortu dopravy ukazujete hezké tiskové zprávy, ale bohužel v zásadních rozvojových otázkách přešlapujete na místě a nemáte tah na branku. Tato vláda moji důvěru nemá a nikdy mít nebude. Děkuji za pozornost.