Od svého vstupu do politiky tvrdím jedno – politika se nemá dělat „někde od stolu v Praze“. Naopak, je potřeba jezdit do regionů a mluvit s občany a starosty jednotlivých obcí. Jenom tak může člověk zjistit, co občany skutečně trápí a jak jim my, politici, můžeme pomoci. Koneckonců pro tuto činnost máme poslanecká pondělí, která jsou vyhrazená pro práci v regionech.
Minulý týden jsem se proto vydal po našem kraji a postupně navštívil Litomyšl, Vysoké Mýto, Jaroslav a Holice. Chtěl jsem totiž mluvit se starosty a s paní starostkou o dalších úsecích budoucí dálnice D35. Zda z pohledu měst probíhá vše tak, jak má a jak si všichni motoristé a obyvatelé našeho kraje přejí.
Bez ohledu na barvu politického dresu musím poděkovat starostovi Litomyšle panu Daniel Brydl, který odvádí z pohledu D35 dobrou práci. Některé obce totiž nesouhlasí s tím, jak by měla budoucí dálnice v úseku Litomyšl - Janov vést a snaží se trasu změnit. Je to problém, protože tento úsek je v pokročilé fázi přípravy a v březnu bychom se konečně měli dočkat územního rozhodnutí.
Stejně jako náš Spolek pro výstavbu D35 a D43 i pan starosta se snaží informovat veřejnost, že změna trasy už není reálná. Pokud bychom se skutečně rozhodli trasu změnit, znamenalo by to obrovské zdržení v řádu několika let. Navíc je zde další problém. Rozhodně se už nebavíme o dálnici, která jednou „v budoucnu“ povede naším krajem. Naopak, první dva úseky se začínají stavět už letos a ostatní na sebe nenechají dlouze čekat. Hrozí tak, že pokud bychom zasahovali do trasy a akceptovali zdržení, všechna doprava z dálnice by vedla přes Litomyšl. A to by rozhodně nebyla dobrá zpráva pro město ani pro okolní obce.
Myslím si, že nám „bohatě“ stačí komplikace v úseku Vysoké Mýto – Džbánov. Nevím, jestli jste to zaregistrovali, ale v roce 2018 sice tento úsek získal územní rozhodnutí o umístění komunikace, ale bylo proti němu podáno odvolání. Bohužel loni v říjnu Krajský úřad Pardubického kraje tomuto odvolání vyhověl a vydané územní rozhodnutí zrušil. Celé řízení se vrátilo na začátek a musí proběhnout znovu.
Podle informací, které mám, se přitom jednalo o zbytečně formalistický přístup úředníků Pardubického kraje – důvodem měl být jakýsi „špatně stanovený okruh účastníků řízení“. Tedy žádné věcné chyby, ale pouze špatné rozeslání dopisů. Chápu, že samosprávy nemají do přenesené působnosti státu nijak zasahovat, přesto se musím s pozdviženým obočím ptát, jak tedy funguje úřad Pardubického kraje. Jeho vrcholní političtí představitelé totiž neopomenou jedinou příležitost, jak pochválit sami sebe a vedle toho zkritizovat státní investory...
Z této zprávy rozhodně nemají radost obyvatelé v Jaroslavi, která trpí nadměrnou dopravou v důsledku chybějící dálnice. Navíc do nedávna ještě obec doplácela na objížďku I/35, protože na přilehlé komunikace byla směřována veškerá silniční doprava, včetně kamionové. Tyto silnice ale samozřejmě nebyly přizpůsobeny tomuto druhu dopravy, což se projevilo na jejich stavu. Jako předseda Spolek pro výstavbu dálnic D35 a D43 jsem proto inicioval dohodu o takzvaném sdruženém financování mezi Pardubickým krajem a ŘSD.
ŘSD si je vědomo, že k poškození silnice II/305 došlo kvůli objížďce. Nicméně ze zákona může silnici uvést pouze do původního stavu, což v praxi znamená, že se na silnicích objeví „tradiční" záplaty. Tato poloviční řešení ale nemám rád. Dohodli jsme se proto, že Pardubický kraj společně s ŘSD připraví projekt, na jehož konci je dnes úplně nová silnice skrz obec Jaroslav ve směru na Horní Jelení. Na tomto místě se naopak sluší Pardubickému kraji – a konkrétně náměstkovi pro dopravu Michal Kortyš – poděkovat!
Z jeho iniciativy krajská Správa silnic opravila celou komunikaci ze svého rozpočtu včetně nových obrubníků a poklopů kanalizace. A přesně takhle má vypadat spolupráce jednotlivých veřejných institucí. Místo vychvalování vlastních zásluh bychom se vždy měli spojit a táhnout za jeden provaz – ve prospěch našeho kraje, našich obcí a pro občany, kteří zde žijí. Za sebe osobně mohu ujistit, že jsem na takovou spolupráci vždy připraven.
