Ale pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, schůze teď tedy ve vší úctě, musím se ohradit. A musím se ohradit nejen jménem svým, ale týmu a lidí a profesionálů, odborníků, kteří na té podobě zákona, na té institucionální změně, z které tedy máte obavu - a samozřejmě respektuji váš názor, tak kteří na tom pracovali. A nezlobte se na mě, pane kolego, nechci být neuctivý, neslušný k vám, ale máte nějaké životní zkušenosti, máte za sebou nějakou praxi. Ale to, co chci povědět. To, o čem se bavíme, to, co je obsahem toho komplexního pozměňovacího návrhu 1008/7, u toho stál pan doktor Stanislav Kadečka. Znáte určitě jeho jméno, už je bohužel po smrti. On byl jedním z autorů těch myšlenek, když tohle celé vznikalo, někdy od roku 2017, 2018.
Pan doktor Kadečka, kdo neznáte, vygooglujte si, bohužel již je po smrti, byl opravdu jedním z nejrespektovanějších českých právníků, znalců těch procesů, toho správního řádu. Byl vlastně jeden ze spolutvůrců řady zákonů. On nám dal zelenou, on to vlastně vymýšlel, on byl jeden z duchovních otců té celé změny. RIA dělal pan profesor Mejstřík. Teď já jako zpravodaj, když jsem u toho půl roku zpátky, tak téměř dnes a denně jsem v úzkém kontaktu s panem doktorem Vojtěchem Vomáčkou. To je soudce Nejvyššího správního soudu. Tak přeci takové autority, když dají palec nahoru a řeknou: Ano, tohle je správná rozumná cesta, tak nezlobte se na mě, a tohle zpochybňovat, to zkrátka nejen že k nim není fér, ale je to hodně nedobrá argumentace, z mého pohledu.
A možná ještě o jeden názor, řeknu externí, nepolitický, se opřu. I rekonstrukce státu ve svých právních legislativních hodnoceních nebo stanoviscích tady k té normě jasně konstatovala, že pokud chceme dosáhnout toho cíle, o kterém s paní ministryní mluvíme, to znamená té profesionality, kvality, jednotnosti postupů, jednotnosti metodiky, tak toho právě můžeme docílit spolehlivě pouze, pokud to bude centralizováno a řízeno tedy v rámci jedné instituce. A naopak, ta decentralizace, ta právě hrozí tou velikou chybovostí, nejednotnými postupy, jinými výklady atd. atd. Tohle je tady prostě potřeba říci.
Čím se oslím můstkem dostávám i k vyjádření Ivana Adamce, když říkal, je to narychlo, lepí se to narychlo. Zase, pane kolego, připomenu - a teď trochu supluji Kláru Dostálovou, řekla by to sama lépe než já, ty přípravy začaly vlastně na začátku tohoto volebního období, někdy v roce 2017, rozjely se 2018. Já jako zpravodaj jsem tady u toho půl roku a už jsem to říkal a v úvodu dnešního svého vystoupení jsem vám, kolegům z opozice děkoval za ty lhůty. 5. 11. jsme začali první čtení, dneska jsme vlastně o půl roku dál, jsme v květnu, takže i tady ve Sněmovně ta doba byla velmi dlouhá. Ale znova musím se vrátit. Pan doktor Kadečka, pan profesor Mejstřík, doktor Vojtěch Vomáčka, to jsou pro mě ikony, to jsou prostě odborníci nezpochybnitelní. A věřím, že ani kolegové poslanci z opozice, nemůžou takto silní kalibry, neměli by, zpochybňovat.
Ivan Bartoš v tom úvodním krásném rétorickém vystoupení hovořil o digitalizaci, o velkých ambicích, ale tam jsme přeci ve shodě. To jsou všechno prvky, které v tom našem návrhu máme. A tady se sice budu opakovat, ale zopakuji to rád a velmi stručně. Prosím, kolegyně, kolegové, podívejte se na tu normu optikou ne 20. století, a možná 19. a Rakouska-Uherska. Podívejte se na něj optikou 21. století. Bavíme se o normě, o procesu, který z pohledu... A já dám příklad řadového občana. Bude znamenat jediné. Že si na chvíli sedne k počítači.
Nemusí řešit, jestli je ten stavební úřad, nebo to územní pracoviště, jak my navrhujeme, v té či oné obci, nemusí řešit kam pojede, kde si oběhá další razítko jiného úřadu a jiné instituce. Ne, bude mít svůj portál stavebníka, sedne si k počítači, v návaznosti na celkovou změnu stavebních procesů, která se týká i velkých státních investorů, bude moci v digitální formě v jednotných formátech do toho systému nahrát výkresy, projektovou dokumentaci, tu žádost odešle, a tím de facto jeho práce končí.
Mohl bych dlouze mluvit o dalších pozměňovacích návrzích, kde říkáme, že třeba dotčené orgány musí dopředu upozornit, pokud budou mít nesouhlasné stanovisko. Zase je to nějaká služba pro toho žadatele, atd. atd. Ale tím nebudu zdržovat.
Zkrátka, takový ten hlavní claim, ten slogan 1 - 1 - 1, jedna žádost, jedno povolení, jedno razítko, bude dodržen právě tímto, takže tady jsme s Ivanem Bartošem ve shodě.
To byla reakce na kolegy.
Druhá část vystoupení - chci se tady krátce v rozpravě zmínit o svých dvou pozměňovacích návrzích, které považuji za velmi zásadní a už dneska také byly diskutovány. První je územní plánování v samostatné působnosti. Je to dokument 8008, v proceduře to bude označeno O7 až O34. Já jsem tohle podal, protože jsem zastupitelem jak krajského města, řadovým zastupitelem, tak Pardubického kraje, a dává mi to smysl. Od začátku projednávání zákona říkáme - pokud my budeme institucionalizovat a slučovat vydání stavebního povolení, tak to vnímáme jako proces technicistní, technický, ale zato dejme obcím, posilme jejich pravomoc v územním plánování si sama zastupitelstva rozhodnou a řeknou co chtějí, kdy to chtějí, ať to můžou rychle změnit. Proto jsem podal tenhle pozměňovací návrh a vím, že to není jednoznačné, že jsou z něj občas /možná někdo řekne často/ do určité míry obavy. To přesně ukazuje celou tu normu. Zkrátka, nikde nenajdete shodu všech nebo odpor všech. Vždycky je to vícebarevné. I u tohoto návrhu velká města, velké obce, jsou pro, naopak je třeba obava u těch malých, že na to nebudou mít peníze a finance. Rozumím tomu, ale tady - pokud ještě nejste rozhodnuti - prosím o podporu tohoto návrhu, protože on opravdu dává do rukou do samostatné působnosti zastupitelstev to, aby si rozhodovala o svých územních plánech. A to si myslím, že je právě krok pro samosprávy, který jim vracíme.
A ještě druhý, pro mě také zásadní, pozměňovací návrh 7968 pod písmeny O1 až O, transparentnost. Ten jsem připravil společně s kolegy z Rekonstrukce státu. Tady navrhujeme dvě věci. Za prvé, pokud ta složka nebo kauza, ta jedna akce, žádost, bude někam přesouvána k jinému úředníkovi, tak aby to bylo vidět veřejně, aby to bylo elektronicky kontrolovatelné. Ve druhém kroku cílíme na to, aby pracovníci celé té stavební správy, té instituce, měli svoji odbornost přesně dedikovanou tomu, o jaké věci rozhodují.
Na to navazuji návrhem na drobnou legislativně technickou úpravu. Paní kolegyni, pracovnici legislativy, už jsem na ni upozorňoval, takže poprosím, pokud s tím Sněmovna bude souhlasit, aby toto bylo zařazeno. Je to u tisku 1008, legislativně technická, právě v tomto pozměňovacím návrhu, kde já měl chybu a pro stenozáznam to teď přečtu přesně. Ve druhé části mého pozměňovacího návrhu upravuji § 31 odst. 2, kde říkám, že NSÚ, Nejvyšší stavební úřad a specializovaný, se vnitřně člení do oddělení. Tady jsem měl textovou chybu, resp. výpadek textu. Správné znění této úpravy /nijak zásadně to nemění obsah nebo smysl celého návrhu/ má být, že se člení vnitřně do sekcí, odborů a oddělení. Je to takové textové zpřesnění. Takže to bude jeden můj leg-tech do 1008.
Potom do tisku 1009 avizuji legislativně technickou úpravu, která je na žádost Ministerstva zemědělství a řeší problematiku vodoprávních úřadů.
My jsme na hospodářském výboru jedním hlasováním odsouhlasili výborový pozměňovací návrh v bodech A1 až A39, ale Ministerstvo zemědělství prosí tady tu skupinu, ten hlasovací krok, rozdělit na dvě části, a to hlasovat samostatně takto: nejdříve jedním hlasováním A23, 24, 27, 28, 31, 32, 34, 37 a 38, a potom druhým hlasováním zbytek z toho bloku, tedy A1 až 22 a potom body A25, 26, 29, 30, 33, 35 a 36. Takže to bude taková změna procedury. Omlouvám se, já jsem to vlastně řekl špatně, nebude to legislativně technická úprava, ale bude to změna procedury u tisku 1009. To samozřejmě přečtu a vysvětlím až vás jako zpravodaj budu provázet tím krokem 1009.
A ještě poslední věc. Musím to říct, také na pana kolegu Čižinského, proč jsem se do toho pustil, když mě paní ministryně požádala o pomoc se zpravodajováním. Byla to moje osobní zkušenost. Já jsem na svém rekreačním objektu, na chatě v Hradci Králové, se rozhodl vybudovat žumpu. Je to uzavřená plastová nádrž, jímka, nějaké 4 m3. Podal jsem žádost o územní rozhodnutí, jednoduchou žádost jsem podal loni v zimě, někdy na začátku roku 2020. Letos v zimě jsem po roce to jednoduché povolení získal. Shodou okolností stavba té žumpy začala včera. To je moje osobní zkušenost, pane kolego. Takhle jednoduchá věc mi trvala více než rok. Myslím si, že i to je důvod pro to, pustit se do této velké změny, kde já jako malý stavebník budu vědět, že tohle jsme schopni vyřídit nejpozději do jednoho měsíce.
Děkuji za pozornost a těším se na Martina Kupku.
