Dobré odpoledne. No, děkuji. Já stručně navážu na Ivana Adamce. Jsem jeden z předkladatelů, který se podepsal tady pod ten návrh, a reaguji tím i na paní zpravodajku Balcarovi. My - prosím a je to v dobrém - nenutíme, nenutíme vás, my opravdu prosíme. Opravdu v dobrém prosíme, aby se tady ve Sněmovně ta shoda našla. A víte, paní kolegyně nebo kolegyně a kolegové, já jsem u toho příběhu byl už v tom minulém volebním období od roku 2013 - 2014 a vím, Ivan Adamec tady taky u toho byl na tom hospodářském výboru v předchozím volebním období.

A my jsme opravdu tehdy hasili požár a problém s těmi propadajícími EIA, u těch deseti velkých strategických infrastrukturních staveb. Už tehdy jsme ukázali, možná to byl nějaký předvoj nebo, v uvozovkách, předkrm těm budoucím dohodám nad liniovým zákonem, nad tou čtyři sta šestnáctkou, že nehledě na politický dres se u staveb, které považujeme za strategické, důležité pro rozvoj státu, pro ekonomiku, pro rozvoj těch regionů a pozor - a tady se opět obracím směrem k paní poslankyni Balcarové - i pro ekologii v těch obcích, které teď doprava zatěžuje, kde jim jezdí pod okny, denně hlučí a jsou tam exhalace.

Takže se na tom dokážeme shodnout. Tehdy v tom velkou roli - a patří se za to poděkovat říct to tady znovu, zpětně, veřejně - sehrál tehdejší premiér za sociální demokracii Sobotka, který osobně vyjednával ty výjimky, těch deset staveb, vlastně i tu koncepci toho zákona, té změny právě v Evropské unii, aby došlo k té shodě, a abychom nenarazili a povedlo se mu to tehdy a patří mu za to velké poděkování.

A tohle jsou dvě z nich proto jsme s tou prosbou teď přišli a já tedy, když mě Marian Jurečka oslovil - zase je to možná nějaký symbol, podívejte se, jak jsme se tu zhádali politicky před chvíli ve stínu voleb, ale na tomhle se dokážeme dohodnout, prostě napříč více stranami. Když mě Marian Jurečka oslovil na konci srpna, tak jsem neváhal ani vteřinu, protože já to tedy nevnímám tak, že bychom prodlužovali tu EIA.

Ona je vydaná, je rozhodnuto, je to posouzeno, my opravdu pouze chceme ten právní stav, ty vztahy paragrafů v rámci zákona o EIA, narovnat a říct prostě, že, pokud tedy dochází k nějakým odvoláním, často procesním, pouze z procesních důvodů, tak že v těch dalších stupních, v těch navazujících řízeních, se bere za to, že byly vydány v době, kdy platná EIA byla a nemusí se celá opakovat. Nic víc, nic míň. A buďme k sobě upřímní. (Opět?) zůstanu u toho příkladu, který řekl Ivan Adamec, ta Jaroměř. To já to musím říct a možná teď budu trochu provokativní - mně to fakt přijde jako s dopingem a dopingovou kontrolou.

My vždycky něco vymyslíme, uděláme zákon, uděláme liniové stavby. Odpracovali jsme tady zákon stavební, ale zase ti, kteří to chtějí zneužít a budou dvě minuty před půlnocí, na konci lhůty datovou schránkou posílat nějaké odvolání pouze z procesních důvodů, ne obsahových - k tomu obsahu, k té věci - ale pouze, že chtějí přezkoumat, jestli byly dopisy odeslány řádně, jestli se řádně vyjádřily všechny dotčené orgány státní správy a tak dál, takže zkrátka v tom začarovaném kruhu zůstaneme. Jaroměř je typickým příkladem toho, s čím se tam teď ŘSD potýká.

Říkovice - Přerov, Hulín - Fryšták nejsou, není to můj region, já primárně žiji tou dálnicí D35, takže mám ty informace zprostředkované od kolegů, ale nevím o tom, že by tam ŘSD se chovalo k lidem nějakým hrozným způsobem, že by tam ničilo nějaké ekologicky cenné oblasti a podobně. Možná kolegové z Olomouckého kraje můžou na mě navázat a upřesnit, vím o tom, osobně jsem se ptal generálního ředitele Radka Mátla. On tam jezdí, snaží se jednat, snaží se tu dohodu najít, ale zkrátka odpůrci jsou takoví, jací jsou a opět zneužívají to složité, komplikované nastavení naší legislativy.