chtěl bych zařadit nový bod na dnešní program schůze, a to jako první bod; pokud nebude schválen, tak jako první bod za již zařazené body. Tento bod se nazývá Drahé energie a jejich řešení.
Když se podíváme na dnešní stav, tak vláda přinesla nějaké řešení. Ale byla to řešení velice zmatečná, několikrát se předělávala a člověk vlastně dneska neví ani, na čem je, jaké je to finální řešení. Dodnes nevím, jaká bude pomoc pro veřejné instituce, pro školy, pro školky. Například Kraj Vysočina v tuto chvíli stále nemá dodavatele plynu. Mě by zajímalo, jestli mu vláda vůbec pomůže zajistit toho dodavatele. Na stole je sice zastropování cen, ale když se podíváme na ty ceny 7 korun za elektřinu a více, myslíte si, že na naše firmy budou konkurenceschopné? Myslíte si, že domácnosti se s takovými cenami vyrovnají? Já si to rozhodně nemyslím. Když se podíváme na Kraj Vysočina, je zde jaderná elektrárna Dukovany, která vyrábí kilowattu za nějakých 50 haléřů. A když se podíváme, za kolik ji mají lidé kupovat, tak je to za 7 korun a více. Ptám se, proč vláda nezastropovala ceny přímo u výrobců? Kdo na tom vydělává takové ohromné peníze?
A teď vám dám dva příklady, protože mi tady pan premiér vždycky říkal, že chce konkrétně pomoct konkrétním lidem. Mám tady dva nebo tři příklady a řeknu vám, jaké to jsou. První příklad je chalupa, kde je energetický tarif D25D, je tam zafixovaná cena na tři roky, je tam tarif, komplet elektřina, březen 2021, je to od EG.D nebo od bývalého EO.Nu a platí se tam nějaký paušál 280 korun. A vláda zde pomohla ve výši 3 500, to znamená ona zaplatila lidem na celý rok elektřinu včetně hodin.
Další příklad - mám domácnost - a to jsou příklady, které mi přišly od lidí - tarif D25D, opět zafixovaná cena, to znamená, že pro ty lidi žádné navýšení v tuto chvíli není. A opět dostali 3 500 korun, aniž by se jich týkalo nějaké navýšení ceny elektřiny. Takže si myslím, že ta pomoc není konkrétní.
A pak mám další příklad - domácnost, kde neměli zafixovanou elektřinu, platili měsíční zálohu 3 000 a teď se jim měsíční záloha zvýšila na 10 000 a dostali 3 500. Tak vláda říká, že pomáhá konkrétním lidem. Já si to rozhodně nemyslím.
Chtěl bych se zeptat vlády, jestli mi tady někdo odpoví, jaká bude pomoc od 1. 1. 2023, jestli to bude pouze zastropování, nebo jaká pomoc bude právě těm potřebným? A pokud zná vláda Petra Fialy odpovědi na mé otázky, tak mi jistě pomůže zařadit tento bod na program dnešní schůze. A budu rád, pokud mi pomůžete toto prosadit a prohlasovat.
Mám ještě další jeden bod, to je moje druhá přihláška, ten bych chtěl také zařadit jako první bod dnešní schůze, nebo případně pokud nebude prohlasován, tak jako další bod za již zařazené, a to je problém, který se týká zkrachovalé banky Sberbank. Situaci kolem Sberbank jsme tady řešili. Myslím si, že pořád není vyřešena. Když se podíváme, tak ano, drobní střadatelé dostali vyplacenou částku do 100 000 euro. Ale co ti ostatní? Ostatní zatím nedostali nic. Garanční fond vyplatil drobným střadatelům, vyplatil nějakých 27 miliard. A v tuto chvíli, když se podíváme na insolvenčního správce, tak víme, že Garanční fond bude uspokojen, těch 27 miliard, jako první.
A mám tady konkrétní příklad z Kraje Vysočina. Já vám ho ocituji. Kraj Vysočina se potýká se zcela zásadním problémem, kdy nejsou ze strany insolvenční správkyně a jejích poradců poskytovány relevantní a právě (právně?) podložené podklady. Alespoň takové informace mi sdělil náměstek za ekonomiku a já ho budu citovat: "Nebyl nám zodpovězen ani zásadní dotaz, jak bude řešeno používání bankovních systémů po 12. prosinci 2022, které jsou potřebné pro úspěšné zvládnutí procesu prodeje úvěrového portfolia."
Po tomto termínu by měly být uplatněny sankce amerického úřadu a měly by přestat platit podlicenční smlouvy na používání bankovních systémů. Domníváme se, že nebyly řešeny a že tato hrozba může mít znehodnocující vliv na prodávaný majetek banky.
Já bych se chtěl zeptat vlády, jak je připravena pomoc, protože když se podíváme, uvízly tam samosprávám poměrně velké finanční prostředky, Kraj Vysočina tam má zhruba 2,7 miliardy korun, což je nějakých 50 % daňových příjmů. A já mám obavy, že právě insolvenční správce bude jednat tak, že samozřejmě na ty samosprávy nemusí zbýt žádné finanční prostředky. Proto bych chtěl, aby se Sněmovna zabývala tímto bodem, ještě jednou název Sberbank.
Děkuji.
