Vládní pětikoalice v době, kdy ve volebních průzkumech rapidně ztrácí, přichází se zavedením korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Zajímavé je, že jde o poslanecký návrh, aby tento zákon nemusel projít řádným legislativním procesem, kde by určitě narazil. To si myslí krajský předseda hnutí ANO na Vysočině a zároveň poslanec Martin Kukla.
V čem vidíte zásadní problémy týkající se zavedení korespondenční volby?
Místo toho, aby vláda řešila problémy občanů žijících v ČR, upřednostňuje krajany žijící v zahraničí. Důvod je jasný. Výsledky hlasování na zastupitelských úřadech v zahraničí totiž byly v minulosti vždy ve prospěch liberálních a progresivistických politických uskupení, což hraje do karet vládnoucí koalici, která bude potřebovat každý hlas.
Velký etický problém vidím v tom, že dění v republice budou ovlivňovat lidé, kteří u nás dlouhodobě nežijí a neplatí daně, zdravotní ani sociální pojištění, a tak nenesou následky svých volebních rozhodnutí.
Dalším neduhem je nepřímé narušení ústavního principu, že volba musí být osobní a má být zaručena tajnost hlasování. Kde ale máme záruku, že za Čecha žijícího v cizině nevybere a neodešle volební lístek jeho rodina nebo někdo úplně jiný?
Dalším očividným nesouladem je diskriminace. Jak to, že čeští občané, kteří žijí „doma“, tedy na území České republiky, korespondenční volbu nebudou moci využít, ale voliči v cizině ano?
Pro korespondenční volbu mluví fakt, že v ostatních zemích ji mají. Co na to říkáte?
Ano, ale rozhodně
to není černo-bílé. Například v Rakousku v minulosti vyvolala vlnu kontroverzní
kritiky. Například v roce 2016 ve druhém kole prezidentských voleb zvítězil
těsně někdejší vůdce zelených Alexander Van der Bellen nad kandidátem pravicové
Svobodné strany Rakouska Norbertem Hoferem. Kvůli chybám při sčítání
korespondenčních hlasů se však druhé kolo muselo opakovat a nakonec díky
zahraničním hlasům zvítězil Van der Bellen.
Francie korespondenční volbu ze zahraničí kvůli údajným podvodům zrušila v roce
1975 a hlasování ze zahraničí umožňuje v místních a parlamentních volbách přes
internet.
Ve Spojených státech se zase korespondenční volba stala jedním z pilířů
předvolební strategie odpůrců prezidenta Donalda Trumpa. V časopisu Time se
sami odpůrci pochlubili úspěšným spiknutím na záchranu prezidentských voleb.
Nejprve vylobbovali dostatečné rozšíření korespondenční volby a pak už jen
stačilo, aby se vydali do velkoměstských ghett a obyvatelům pomáhali vyplňovat
a odesílat hlasovací lístky.
A co na korespondenční volbu říkají ústavní právníci, politologové a jiní experti?
Právník Zdeněk Koudelka označil korespondenční volbu za zásah do celé filozofie volebního práva a demokracie. Podle něj „navrhovaná novela zjednoduší volby zahraničním voličům, a tak bude více těch, kteří rozhodnou o Poslanecké sněmovně a prezidentovi, ale přitom sami nežijí ve státě, o němž rozhodují.
Politolog Stanislav Balík ji zase označuje za „hodně nebezpečnou hru“, jejíž výsledkem může být devalvace českého funkčního volebního systému. Balík sice uznává, že z hlediska evropských zemí je Česko s absencí korespondenčního hlasování anomálie, nicméně upozorňuje například na to, že ve Francii šlo korespondenčně hlasovat do roku 1975, kdy to bylo kvůli podvodům zrušeno.
Podle právníka Petra Kolmana neobstojí argument, že Česko je jedna z mála zemí, která korespondenční volby nezavedla, protože tento způsob hlasování podle něj degraduje volby ze svátku demokracie na nákup v e-shopu. A zajímavé je, že námitky zaznívají i z řad politiků současné vládní koalice.
A co byste tedy v souvislosti s možností korespondenční volby navrhoval Vy osobně?
Vládní strany se rozhodly silou protlačit zákon, a získat tak o pár procent hlasů navíc. Poslaneckou novelou, nikoliv vládním návrhem, který by prošel řádným připomínkovým řízením tak, jak by si principiální změna volebního zákona jednoznačně zasloužila.
Takto zásadní změna volebního systému by se neměla prosazovat na sílu. Konsensus ohledně korespondenční volby by se jistě hledal snáz, pokud by s jejím zavedením vládní koalice tak okatě nespěchala i kvůli parlamentním volbám 2025, ale snažila se ho najít napříč politickým spektrem, případně o této zásadní změně uspořádala referendum.
Vládnoucí strany by neměly krátkodobě upravovat volební systém tak, aby zvrátily negativní trend ve svých preferencích. V případě korespondenční volby platí, že méně je někdy více.