Podle očekávání se nosným tématem projevu stala otázka migrační krize, se kterou se Evropa v posledních měsících potýká. V projevu zazněly důležité pasáže, které se týkaly poslání a hodnot, které by Evropa měla naplňovat. A také konstatování, se kterým nemohu nic jiného než souhlasit, že Evropská unie má mnoho slabostí, ale bez ní by byl náš kontinent daleko slabší. Juncker podotkl, že v současné Evropské unii není dostatek Evropy a v samotné Unii není dostatek unie. Rychle zapomínáme, nevidíme nebo nechceme vidět přes plot našeho dvorečku. Migraci do EU nezastavíme a musíme ji čelit všichni společně, ploty nám na to opravdu stačit nebudou. I proto Juncker připomněl vlastní uprchlickou historii Evropy i jednotlivých států a zdůraznil, že právo na azyl je jedno z nejdůležitějších evropských práv. Samozřejmě si všichni uvědomujeme, že Evropa nemůže vyřešit všechnu mizérii světa, ale je nutné se na věci dívat správnou perspektivou.
Je nepopiratelné, že hovoříme o bezprecedentním počtu uprchlíků, kteří do Evropy přicházejí, ale musíme si uvědomit, že tvoří pouhých 0,11 procenta celkové populace Evropské unie. Evropa je stále vnímána jako místo stability a solidarity a země, které jsou zasaženy migrační krizí nejvíce, tedy především Řecko, Itálie a Maďarsko, nemohou být nechány této krizi na pospas. Evropské státy musí být vůči sobě i uprchlíkům solidární a já podporuji návrh nového relokačního schématu, podle kterého by mělo být přijato celkově 160.000 lidí, namísto původních 40 tisíc. Rada neboli členské státy, budou o osudech těchto dalších 120.000 lidí rozhodovat již příští pondělí. Návrh stálého mechanismu představí Komise na počátku roku 2016 a bude součástí nového balíčku k migraci.
Svalování viny jednoho na druhého a ukazování prstem neprospívá naprosto nikomu a je často znamením jisté bezradnosti politiků. Proto jednoznačně potřebujeme vytvořit ucelenou agendu o migraci a musíme začít současnou situaci řešit, otevírat legální cesty pro uprchlíky a umožnit jim pracovat již od prvního dne. Ve všech krocích musíme mít na mysli otázku lidskosti a lidské důstojnosti.
Zazněl také návrh Komise na uvolnění 1,8 miliard eur na nový fond, který by se měl zabývat řešením krize v Sahelu, protože jak Juncker zdůraznil, bez řešení vojenských konfliktů nelze migraci ukončit a je třeba cílit také na Sýrii a Libyi.
Nejen samotná problematika migrace byla tématem projevu, i když jednoznačně jí byla věnována největší část. Velmi jsem ocenil Junckerův přístup k Ukrajině, kdy tuto zemi veřejně podpořil a upozornil Moskvu, že východní hranice Unie jsou nedotknutelné. Bohužel už se nezmínil o neustále oddalované smlouvě o volném obchodu právě s Ukrajinou.
Dalším velkým tématem je klimatická konference v Paříži. Velmi správně zaznělo upozornění, že pokud se nebudeme důsledně snažit snížit emise skleníkových plynů, budeme čelit nejen imigrační krizi způsobenou válkou, ale i imigrační krizi způsobenou změnou klimatu, která bude mít mnohem větší rozsah než krize současná.
Juncker se také věnoval ekonomickým otázkám. Připomněl, že hospodářská krize ještě není za námi, protože v EU je stále 23 milionů lidí bez práce a společenství je velmi zadlužené. Zaznělo například také dokončení opatření pro zdaňování zisků firem v zemi, kde se zisk vytvoří či pokračování vyjednávání k Transatlantickému obchodnímu a investičnímu partnerství, které by mělo být transparentní, ovšem nelze předem zveřejňovat vyjednávací pozice. V tomto ohledu považuji za naprosto zásadní, že nesmíme připustit snížení evropských standardů na žádné úrovni.
Psáno pro blog idnes.cz
