Ústavně-právní výbor se zabýval zákonem Lex Ukrajina II pro oblast školství a nepřijal žádné usnesení k projednávanému tisku, neboť nebyl podán žádný návrh k usnesení. Toto nezvyklé usnesení bylo zapřičiněno na jedné straně tím, že ústavně-právní výbor si je vědom důležitosti nebo nezbytnosti pro příští školní rok přijmout opatření, která budou řešit docházku ukrajinských žáků. Na druhou stranu ústavně-právní výbor bral velmi vážně výtky naší senátní legislativy, které jednak charakterizují podmínky pro vydání opatření obecné povahy jako velmi chabé.

A především budu citovat naši senátní legislativu – prakticky bezbřehé stanovení výjimek ze školského zákona a prováděcích právních předpisů formou opatření obecné povahy je ústavně problematické. S ohledem na principy právní jistoty a předvídatelnosti práva zcela eliminuje roli demokratického zákonodárce.

Stanovení odchylek z obecně závazných pravidel by mělo být ponecháno na právním předpisu, notabene případy, kdy se regulace může dotknout relativně vysokého počtu osob na území státu. A důvodová zpráva dokonce uvádí, že tyto úpravy se mohou týkat jak žáků a studentů příchozích z Ukrajiny, tak i ostatních žáků a studentů.

Může nastat i situace, kdy bude třeba učinit změny i pro ostatní žáky a studenty. Např. v případě přijetí velkého množství žáků a studentů přicházejících z Ukrajiny a z toho pramenící zátěže na systém. Kdyby plénum rozhodlo tak, jak navrhuje ústavně-právní výbor, s tím, že by nepřijal žádné usnesení, znamenalo by to, že by Senát umožnil fungování tohoto zákona po projití marné lhůty 30 dnů. Na druhou stranu by se tím též vyhradil proti tomu, že ta pravomoc ministerstva mládeže, školství a tělovýchovy by skutečně dostávala až příliš velké pravomoci.

Děkuji za pozornost.