Že něco není úplně tak, jak by mělo být, jsem si všimnul v průběhu minulého roku. Na Oskoli se začlo stávat, že kontejnery na sklo byly přeplněné. Ptal jsem se dalších občanů z jiných částí města, a potvrdili mi, že toto není až tak ojedinělá záležitost, že se to stává i v jiných částech města a s jinými druhy odpadu. Proto jsem také před volbami avizoval, že chci daný problém řešit.
Jenže právě po volbách jsem začal čím dál častěji od samotných zaměstnanců Biopasu nebo od jejich rodinných příslušníků, že v Biopasu jsou problémy, nízké mzdy, následkem nízkých mezd nedostatek a velká fluktuace zaměstnanců apod. Protože se podněty tohoto typu opakovaly od několika různých osob, rozhodně nešlo strkat před problémem hlavu do písku. Navíc problém se dotýká všech občanů města, pokud by v důsledku nedostatku zaměstnanců přestal fungovat svoz odpadu, byl by to velký problém, a tak jsem se rozhodl ohledně Biopasu interpelovat radu. Ústně jsem se od místostarosty Holíka za ČSSD dozvěděl, že o ničem takovém neví, i když se s jednatelem Biopasu schází pravidelně. Starosta Němec prohlásil, že je to nízkými sazebníky za odvoz odpadu. Tedy v předkladu – o problému vím a za čtyři roky svého starostování jsem s tím nestihl nic udělat. Na písemnou interpelaci jsem dosud (k datu 1. 5.) od Karla Holíka nedostal odpověď.
Nedlouho poté vyšel v Týdeníku Kroměřížska článek týkající se Biopasu, bez sdělení, kde informace o dění v Biopasu vzal. Asi jen „zcela náhodou“ zrovna pár dní po mé interpelaci. Také bez vyjádření zaměstnanců. Starosta Němec v něm vyslovil obdobné závěry jako v reakci na mou ústní interpelaci.
Zřejmě i v důsledku mé interpelace mě část zaměstnanců požádala o setkání. S tím jsem samozřejmě souhlasil. Na sekretariát okresní organizace KSČM dorazilo 10 zaměstnanců, v drtivé většině řidiči. Pozorně jsem vyslechl jejich názory na problematiku. Byli hodně naštvaní na vedení.
Vysvětlil jsem jim také hlavně to, že já se jich jako opoziční zastupitel samozřejmě mohu zastat a rád to udělám, ale že hrozí, že budu odpálkován tvrzením, že vedení Biopasu žádné žádosti o zvýšení platu neeviduje. Na což bylo reagováno slovy, že někteří zaměstnanci již individuálně ústně žádali o zvýšení platu, ale tyto požadavky byly odbývány. Že už se objevovaly i nějaké nápady na náhlou stávku. I proto jsem jasně řekl, že tedy by zaměstnanci měli vytvořit hromadnou žádost a tu kolektivně podepsat, nechat si potvrdit převzetí atd. Předtím by si měli jasně promyslet, co přesně a v jaké výši budou požadovat, protože za tím, co budou požadovat, si pak musí být schopni stát. Zaměstnancům jsem také předal kontakt na odbory.
Protože mě o to sami zaměstnanci požádali, byl jsem o týden později i u samotného sepisování žádosti, se kterým jsem čtyřem vybraným mluvčím pomáhal. Ale jak už jsem naznačil výše, co mají požadovat, jsem jim neradil. Bylo vidět, že nad situací přemýšlejí velmi realisticky. „Prodloužení dovolené a omezení přesčasů určitě požadovat nebudeme, víme, že by to v dané situaci byl pro Biopas velký problém“, říkali například. Přestože petice byla psána primárně z pohledu řidičů, žádost následně podepsalo 33 zaměstnanců (z toho 22 řidičů, 9 závozníků a 2 technicko-hospodářští pracovníci), což by měla být více než třetina z celkového počtu zaměstnanců. Protože se objevovaly různé fámy, že žádost podepsalo 6 řidičů apod., kopii podpisového archu jsem dostal k dispozici.
Podepsaná žádost byla mluvčími zaměstnanců předána jednateli Biopasu panu Mudrochovi. Pan Mudroch na ni nestihl odpovědět ve stanoveném termínu, což mluvčím zaměstnanců uspokojivě vysvětlil. Nicméně zdá se, že jednání aspoň částečně spějí k dosažení kompromisu. V prvním návrhu pana Mudrocha shledali mluvčí zaměstnanců jako uspokojivý kompromis ve dvou požadovaných bodech. Částečný problém zůstával u dvou bodů týkajících se mezd, kde sice bylo navrženo alespoň nějaké zvýšení, ale to nebylo považováno za dostatečné. Na to se mnou jeden z mluvčích konzultoval reakci. Tento mluvčí mi také potvrdil, že pokud i v těchto bodech dojdou kompromisu, což očekává, zaměstnanci mají rozhodně zájem, aby ve funkci jednatele pokračoval pan Mudroch, protože po předložení písemných požadavků jednání o mzdách byla z jeho strany vedena důvěryhodně, a věří, že tomu tak bude i do budoucna.
Pokud se i díky této dohodě se zaměstnanci podaří panu Mudrochovi zlepšit personální stabilitu Biopasu a najde systematické řešení, které by předcházelo problému opakovaně přeplněných kontejnerů (např. jejich evidence pomocí moderní techniky nebo nasazením chytrých kontejnerů), myslím, že o Biopasu opět přestane být slyšet – což bude známkou jeho bezproblémového chodu.
Toto shrnutí si dovoluji publikovat v snad nejvhodnějším datu – v den Svátku práce. Jsem přesvědčen, že z výše uvedeného je vidět, že KSČM není jen stranou, která 1. máj využívá k přednášení projevů a k hudebním vystoupením, ale že umíme pracujícím, kteří chtějí zlepšit své pracovní podmínky, nabídnout pomocnou ruku. Pokud tedy sami vidíte, že ve Vašem zaměstnání není vše v pořádku, kontaktujte nás – poradíme, pomůžeme, zprostředkujeme kontakt s odbory. Protože jen slušně zaplacená práce v odpovídajících podmínkách je hodna slavení!
