Témata, která jsou v materiálu rozebírána, jsou dnes vysoce aktuální. Média a zejména internet dnes ovlivňují lidský život více než kdy dříve. Dnes asi všichni cítíme, že situace v současných médiích není zcela ideální. Zpravodajství v médiích má do objektivity velmi často daleko, v některých extrémních případech nelze dokonce ani rozeznat, zda jde o pořad zpravodajský či o pořad zaměřený na vaření. Stejné to bývá i na zpravodajských internetových serverech, nicméně internet jako celek je dnes médiem skutečně nejsvobodnějším. Přesto existují snahy internet omezovat, někteří také nemají k internetu přístup z finančních důvodů. Negativní vliv má i autorský zákon. To všechno vedlo Komisi mládeže ve spolupráci s odborným zázemí ÚV KSČM k vypracování materiálu, který pak VV ÚV schválil.
Začněme náš rozhovor trochou historie. Jak to vlastně bylo donedávna se šířením informací?
Šíření informací ještě do nedávné doby nebylo tak snadné jako dnes. Do vynálezu knihtisku bylo velmi pomalé, jediné způsoby šíření informací byly ústně nebo ručním opisováním knih. Knihtisk toto šíření řádově velmi urychlil. Naprosto zásadní změny ovšem přišly až ve 20. století – jde zejména o vynález rádia, televize, telefonu, informačních technologií obecně a zejména pak internetu jako takového.
Někteří lidé si myslí, že mediální manipulace je až vynálezem moderní doby. Není to tak zcela pravda. Informace byly manipulovány jejich nositeli či sdělovateli odjakživa, někdy úmyslně, někdy neúmyslně. Nicméně až prostředky hromadného zpravodajství umožnily šířit zmanipulované informace dnešním tempem a v dané míře je vydávat za důvěryhodné.
Jakou úlohu sehrál a sehrává, podle vašeho názoru, internet?
Internet je dnes jedním z nejvýznamnějších prostředků hromadného šíření informací. Od ostatních prostředků ho odlišuje jeden velmi významný rozdíl. Internet umožňuje své názory zveřejňovat prakticky každému, je tedy (jak už jsem uvedl) do jisté míry médiem nejsvobodnějším. Ostatní sdělovací prostředky jsou většinou ovládány monopolními či oligopolními vlastníky, kteří rozhodují, co se publikuje, internet ne.
U internetu nelze nezmínit další významné specifikum. Je potřeba si uvědomit, že „pouhou“ informací (z hlediska teorie informace) jsou věci jako literární dílo, hudební nahrávka, film, počítačový program apod. Autoři těchto děl (a zejména jejich vydavatelské společnosti) se často snaží je šířit komerčně (kapitalistickým výrobním způsobem), nicméně internet toto prakticky znemožnil – většinu těchto děl je možno bezplatně stáhnout, protože uživatelé tato díla umisťují na internet. Tomu se většina firem v oblasti software začala přizpůsobovat a začala své programy taktéž umisťovat na internet, zejména jako reklamu pro své komerční produkty. Každý člověk tak může svůj počítač vybavit běžným softwarem zcela bezplatně, což ovšem již nelze považovat za kapitalistický výrobní způsob, protože při tom se většinou za výrobky platí. Placený software se dnes udržuje až na výjimky pouze v oblasti specializovaného, firemního či zakázkového software a počítačových her.
Odbočuji – pan Babiš se pokouší ovládnout média. Jak se to projevuje a jaký to bude mít vliv?
Kumulace moci ekonomické, politické a mediální v rukách jednoho člověka, nikým nevoleného a sledujícího pouze své osobní zájmy, je dnes trendem poměrně častým, ale z hlediska obyčejného člověka nijak žádoucím. V zahraničí je velmi křiklavým příkladem osoba bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho, spjatého i s trestnou činností, nicméně jeho hvězda naštěstí již pohasíná. V USA je dodnes velmi známé Hearstovo impérium, jehož někdejší vlastník díky svému vlivu dokázal zabránit přiměřenému trestu za terorismus pro vlastní dceru. U nás kromě Babiše vlastní některé tituly i Karel Schwarzenberg. Vliv na média se tito lidé snaží využívat k posílení ekonomické a politické moci, což dělají pomocí tendenčně zaměřeného zpravodajství a manipulování lidmi. Babiš začal svým týdeníkem 5+2 dny, ve kterém původně prezentoval zejména nepolitické události z obcí, doplněné reklamou společností jeho Agrofertu, k čemuž postupně stále více přidával propagaci svého politického hnutí ANO. Poté přikoupil také velmi významné nakladatelství Mafra. Je třeba také zdůraznit, že jediným problémem není přímé a očividné spojení jednotlivých složek moci, ale také zákulisní a tajné. Tituly nakladatelství Mafra byly i před Babišem hlásnou troubou pravice, přestože vlastnický vztah mezi žádnou významnou osobou pravice a Mafrou neexistoval.
Ještě jedna odbočka netýkající se předložené analýzy. Jak známo, veřejnoprávní televize ani veřejnoprávní rozhlas nevysílají ve svých ranních blocích informace o tom, co si lze přečíst v Haló novinách s odůvodněním, že jde o politický titul spojený s jednou stranou. Jenže o MF Dnes a Lidových novinách či E 15 informace vysílají, přesto, že majitelem je vůdce politického seskupení ANO pan Babiš. Pokládáte to za správné? A co by se mělo dělat, aby to bylo jinak?
Pokud by všechny významnější strany měli své oficiální deníky, zřejmě by tento problém nikdy nenastal a média by ve svých přehledech použila jak informace z nich, tak informace z Haló novin. Takže Haĺó noviny vlastně doplácejí především na to, že ostatní strany oficiální vztahy se svými spřízněnými tituly nemají, za což samozřejmě KSČM ani Haló noviny nemohou.
Já osobně jsem přesvědčen, že nic takového jako „nestranné médium“ neexistuje a ani existovat nemůže. Ať už vlastník, šéfredaktor nebo ostatní redaktoři mají vždy své názory a vždy jsou jimi jejich články ovlivněny, a je ovlivněno i to, jaké články se vůbec do novin dostanou. Jsou tedy jen média, která svou názorovou zaměřenost netají, a média, která ji tají.
Proto považuji vylučování jakéhokoliv média z veřejnoprávních přehledů za nespravedlivé a dít by se dle mého názoru nemělo. Nicméně Haló noviny musí dle mého názoru samy hledat jiné cesty, jak své informace šířit mezi lidi, např. více zveřejňovat své články bezplatně na internetu.
Vraťme se k projednávanému tématu. Myslíte, že vliv internetu je tak pozitivní, jak se traduje?
Víte, každý vynález, internet nevyjímaje, je užitečný podle toho, jak jej lidé využívají. Např. jaderná energie jde využít k hromadnému vraždění i k výrobě tolik potřebné elektrické energie. Stejně tak internet lze využít k věcem velmi špatným, ale i velmi pozitivním. Je bezesporné, že internet nesmírně usnadnil komunikaci lidí, je významným prostředkem, umožňujícím šířit i názory a pohledy, které odmítají šířit ostatní masová média. Služby internetu usnadňují řadu věcí, začněme vyhledáváním informací obecně, dále zmiňme hledání práce, vyhledávání vhodného spoje veřejné dopravy, mapové a zpravodajské služby, informace o počasí a mnoho dalších.
V případě různých katastrof a mimořádných událostí může internet usnadnit šíření informací, které mohou napomoct k ochraně životů i majetku (na druhou stranu může být zneužit k šíření dezinformací).
A další negativa?
Internet může být zneužit mnoha způsoby. Některé weby nejsou využity k šíření podstatných informací, ale k zahlcení člověka nesmysly, které odvádějí pozornost od podstatnějších věcí. Někdy vzniká dokonce i závislost – netholismus. Další weby také šíří informace neobjektivní nebo dokonce lživé.
Internet lze využít i k páchání společensky velmi závažné trestné činnosti, jako je prodej drog, šíření dětské pornografie, propagace násilí vůči skupině osob, neoprávněné získávání cizích informací, šíření virů a škodlivých programů. Nelze nezmínit, že tato trestná činnost je často velmi obtížně stíhatelná nebo odhalitelná, protože ji zločinci páchají ze zemí, kde je lze jen těžko odhalit nebo kde nejsou dostatečné zákony.
Některé věci jsou také považovány škodlivé, byť jsou pouze nové a je nutno se s nimi naučit žít. Např. učitelé si stěžují, že žákům nemá smysl zadávat referáty, protože si je stejně stáhnou z internetu. To není nic škodlivého, pouze to klade vyšší nároky na učitele, kteří musí lépe zadávat a kontrolovat vypracování referátů. Rozvoj internetu vůbec staví celé školství před novou výzvu. Vzhledem k dostupnosti informací se musí školství přestat zaměřovat na jejich memorování a naopak učitelé musí především cílit na to, aby se žáci naučili lépe informace vyhledávat a pracovat s nimi.
V materiálu pro Výkonný výbor KSČM se píše o potřebě zabezpečit svobodný internet. Můžete nám vysvětlit, oč jde?
Jak jsem již uvedl, na internetu může sledovat informace a publikovat vlastní pohled skutečně téměř každý, což internet činí nejsvobodnějším médiem. Nicméně tuto svobodu je potřeba prohlubovat a dbát na to, aby snahy internet omezovat neměli šanci.
Jednou z věcí, která omezuje svobodu internetu, je to, že poplatek za internetové připojení nemusí být pro nízkopříjmové skupiny (např. nezaměstnané) marginální částka. KSČM se jednoznačně staví za právo každého člověka na přístup k internetu, proto jedním z opatření navrhovaných v materiálu je povinnost každé samosprávné obce v ČR poskytovat bezplatné internetové připojení v nezbytné míře. Ani nejmenší obec v ČR by toto příliš nezatížilo, a třeba pro zmíněné nezaměstnané by to bylo velmi prospěšné, protože hledat si dnes práci bez internetu je velmi náročné, zvláště není-li v obci nebo její bezprostřední blízkosti pracoviště úřadu práce.
Pak také existují různé snahy blokovat internetové stránky. Pro tyto snahy existují nejrůznější záminky: ochrana před nepravdivými informacemi, pornografií, názory odporujícími nějaké ideologii či náboženství. Tyto záminky je z pohledu KSČM nutno odmítnout. KSČM zásadně odmítá blokaci jakékoliv stránky mimo velmi závažné důvody. Za závažné důvody KSČM považuje např. situaci, kdy obsah stránky je součástí trestné činnosti (např. dětská pornografie, nabádání k násilné trestné činnosti).
Svoboda internetu je omezována i autorským zákonem. Autorský zákon, v podobě, jaké existuje, je poplatný začátku 20. století a neodpovídá potřebám doby internetu. Často se více než autorským právem zabývá ochranou kopírovacího práva. Navíc v době internetu se stává těžko vymahatelným a prakticky nikdo (viditelné je to zejména u mladé generace) jeho některé části nedodržuje. Zákon tak dělá z drtivé většiny občanů zločince. Zcela absurdními se jeví zejména poplatky za prázdné paměťové nosiče, které platí kupující i v případě, že na paměťový nosič uloží pouze vlastní dílo. Také autorské svazy mají moc neúměrnou svému postavení.
Autorský zákon by dle KSČM měl být omezen na nutné minimum, měl by se soustředit zejména na ochranu proti plagiátorství a na zamezení zisku ze šíření cizího díla. Firmy se musí přizpůsobit technologické realitě a nemohou si vynucovat zisk speciálním zákonem. Kopírování pro nekomerční účely nesmí být zakazováno.
Jak je to s právní rovinou nezávislého zpravodajství?
Z hlediska zákonů ČR by měly nezávislými médii být především média veřejnoprávní, tedy Česká televize a Český rozhlas. Je bohužel smutnou pravdou, že tato média se svou „nezávislostí“ příliš neliší od médií ostatních, velmi málo objektivních. Nezávislost by měla kontrolovat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, ale její působení je očividně zcela neúčinné.
A jak to vidí KSČM? Co by se mělo pro zlepšení informovanosti občanů vlastně udělat?
Některé důležité body politiky KSČM jsem již popsal výše, takže se pokusím stručně – KSČM považuje právo na svobodné šíření informací za jedno z nejzákladnějších a jednoznačně se staví proti jeho omezování. Protože je internet jedním z důležitých prostředků tohoto práva, KSČM podporuje přístup k internetu pro každého občana a odsuzuje snahy o blokování webových stránek mimo nejzávažnějších důvodů. Také prosazujeme omezení autorského zákona na minimum, zejména odstranění poplatků za prázdné datové nosiče a legalizaci nekomerčního sdílení. KSČM dále usiluje o co největší podporu nezávislého zpravodajství a svobody publikování, např. posílením úlohy mediálních rad. KSČM také prosazuje úpravu zákona o ochraně osobních údajů tak, aby nezamezoval šíření informací ve veřejném zájmu.
