Vážený pane hejtmane, dámy a pánové,
já bych na úvod rád opakoval poděkování, tentokrát adresované jak Vám osobně, tak Vašemu týmu, za skvělou organizaci této návštěvy. Chtěl bych také poděkovat za Váš splněný slib, protože minule jsme zahajovali stavbu Hospice sv. Zdislavy, a jak jsem byl informován, tato stavba úspěšně pokračuje a doufejme, že až sem přijedu za rok, tak že už bude dokončena a že ji spolu s panem hejtmanem navštívíme.
Návštěva byla nestandartní z několika důvodů. Ten první a hlavní spočíval v tom, že přece jenom přijíždím v době ekonomického oživení. Setkávám se s řadou podnikatelů, to nemusí být jenom návštěva jejich podniku, to může být třeba pracovní oběd, kteří říkají, že investují, že přijímají nové pracovníky. A také tam, kde se daří, viz podnik KAMAX a další v Turnově, tam už se nezaměstnanost pohybuje kolem pěti procent, což je velmi uspokojivé číslo. To je tedy první a potěšující moment.
Druhý moment spočívá v tom, že průmysl, který byl odsouzen zdánlivě ke krachu, což je v Libereckém kraji zejména sklářský průmysl, se dostává z těch nejhorších potíží, ať už je to Crystalex, kde z nuly se propracovali k miliardovému obratu, ať už je to Preciosa, která má asi čtyři tisíce zaměstnanců a samozřejmě řady a řady dalších podniků. Z malých podniků se postupně stávají podniky střední a v některých případech ze středních podniků podniky velké.
To jsou takové ty, řekl bych, každodenní šedivé, nudné, ale jak říkal Masaryk, černé body pracovní náplně prezidenta republiky, které dělám velice rád, protože vždy připomínám baťovské principy podnikání a jsem rád, že nám teď vyrůstá generace nikoli „Kožených" ale baťovských podnikatelů.
A na závěr, protože předpokládám, že je třeba dát prostor především pro Vaše otázky, bych rád ocenil velmi, velmi živou diskusi v Turnově. Bylo to jediné místo, kde se objevily červené karty, které byly údajně rozdány studentům při jejich příchodu, ale bohužel ti studenti nediskutovali. Diskutovali zastupitelé města Turnova, kterým jsem už na setkání s těmito zastupiteli odpověděl na jejich výzvu a oni zaraženě mlčeli a nikdo z nich se nepřihlásil na tom zastupitelstvu k odpovědi. Pak vystoupili k mikrofonu na podium, přečetli svoji otázku, já jsem se na ni, pokud jste tam u toho byli, snažil zdvořile odpovědět a pro mě ta diskuze byla oživující, protože Zdeněk Škromach kdysi prohlásil, že se v těchto situacích cítím jako ryba ve vodě a pro mě je poučné diskutovat se svými názorovými oponenty, protože svoje názory znám poměrně dobře a každý názor musí být podložen argumenty, ať je to vztah k sankcím proti Ruské federaci, ať je to vztah k mé cestě do Moskvy a nebo naopak můj vztah k tomu, že někteří blázni říkají třídennímu průjezdu amerického konvoje, že se jedná o americkou okupaci.
Skončil bych slovy, že blázni jsou na obou stranách, což tak v životě bývá, a teď bych úplně na závěr poprosil pana hejtmana, protože já si dárek od starosty Mimoně nedokážu úplně přesně vybavit, ale bylo to přibližně tak, že tam bylo napsáno "spící blbec vykonává veřejně prospěšné práce." Bylo to tak pane hejtmane?
Bylo to zhruba tak. Bylo tam přesně napsáno, že blbec, který spí, vykonává veřejně prospěšnou práci.
Ale nebyl tím samozřejmě míněn žádný, opravdu žádný konkrétní politik.
Pan starosta Kaiser říkal, že v práci nespí.
Takže, děkuji Vám za Vaši pozornost.
