Vážený pane hejtmane, vážení členové krajského zastupitelstva, dámy a pánové,
dovolte mi, abych úvodem, jako jsem to už učinil v případě pana hejtmana, blahopřál všem novým, případně staronovým starostům a současně podobně jako v případě pana hejtmana jim vyslovil upřímnou soustrast, protože všichni víme, že práce hejtmanů, práce starostů je nesmírně náročná a že platí starořímské přísloví, podle něhož úspěch má mnoho otců a neúspěch je sirotkem, přičemž tím sirotkem je právě starosta případně hejtman.
Takže chtěl bych říci, že sem přijíždím rád, protože při mé minulé návštěvě jsem se seznámil s problémy Karlovarského kraje a jsem rád, že některé z těchto problémů se už daří řešit. Konktrétně, minule jsem, pane hejtmane, utrousil jedovatou poznámku o Císařských lázních, dnes budu s radostí konstatovat, že jste sehnal zatím čtyři sta miliónů korun na jejich opravu. Doufám, že podobně se podaří vyřešit problém lázní Kyselka a samozřejmě v každém kraji mluvím o problému nezaměstnanosti.
Jsem velmi rád, že například na Ašsku má být vybudována izraelským investorem továrna, která bude zaměstnávat až dva tisíce lidí. Sklárna Moser má podle mých informací nyní zajištěný plný odbyt v Číně, takže může rozšířit svoji výrobní kapacitu. Ale na druhé straně každý kraj, který, pane hejtmane, má i svá temná místa, tím hlavním temným místem je fakt, že za posledních pět let se z něho odstěhovalo devět tisíc obyvatel a my musíme právě prostřednictvím investic vytvářet nová pracovní místa, aby se tento úbytek zastavil.
Podobně jako v Libereckém kraji, který je nejmenší kraj v republice, ne vy, Liberecký kraj, aby bylo jasno, jsem byl v bývalém vojenském prostoru Ralsko, během své návštěva Karlovarského kraje navštívím dvě temná místa. Jednak obec Prameny, která jak víte, je nejzadluženější obcí v republice a jednak obec Bublavu, kterou už jsem si mnohokrát bral do svých prořízlých úst, abych na jejím příkladu demonstroval, jak je možné postavit aquapark v obci, kde není voda. No naštěstí již skončilo takzvané dělení medvěda, které bylo příčinou této naprosto nesmyslné investice. A já si myslím, že prezident republiky by neměl jezdit jenom do míst, kde mu ukazují nikoli Potěmkinovy vesnice, ale reálně fungující a úspěšné továrny a další zařízení, ale že by měl také svoji pozornost věnovat oněm temným místům, která samozřejmě má každý kraj.
Poslední co chci říci je omluva. Dálnice z Prahy do Karlových Var končí v Lánech a věřte mi, není to moje vina. Ta dálnice byla postavena dávno předtím, než jsem byl zvolen prezidentem a pozoroval jsem, když jsme sem jeli, úsek dva a půl kilometru, na kterém se velice, velice intenzivně pracuje. Takže jediné, co mohu slíbit je, že až budu příště mluvit s ministrem dopravy, se kterým jsem se nedávno setkal ve věci mýta, tak mu tuto spojnici připomenu, stejně tak jako mu připomenu, že kdysi vedla železniční trať z Aše do Selbu a chceme-li budovat rozumné kontakty s Německem, tak je zapotřebí začít právě dopravní infrastrukturou.
A úplně poslední, lehce ironická poznámka. Protože mě zajímají dějiny druhé světové války a to, co jim předcházelo, tak z Aše do Selbu pěšky utíkali Konrád Henlein s K. H. Frankem a míjeli českou pohraniční stanici tehdy československou ve vzdálenosti dvou set metrů. Člověk někdy přemýšlí, co by se asi tak stalo, kdyby na tu pohraniční stanici narazili. Ale to jsou tak zvané alternativní dějiny a říká se, že historie nezná slovo kdyby.
Takže přeji Karlovarskému kraji plný úspěch, a i když prezident nemá takové kompetence jako premiér, rád bych se sebechválou sobě vlastní připomněl, že v době, když jsem premiérem byl, dostal nejen Ústecký, ale i Karlovarský kraj celkovou dotaci ve výši patnácti miliard korun na revitalizaci svého území a já doufám, že jste ty peníze využili rozumným způsobem.
Děkuji Vám za Vaši pozornost.
Miloš Zeman, prezident České republiky, Karlovy Vary, 13. dubna 2015
