Vážený pane hejtmane, vážený pane starosto,
na sto devadesát osob je tady poměrně dost lidí, i když samozřejmě vím, že přišli i obyvatelé z okolí.
Chtěl bych vám ještě jednou blahopřát. My jsme se setkali velmi nedávno na Pražském hradě na setkání s nejúspěšnějšími starosty, a aniž bych chtěl vytvářet nějaké teorie, vím, že jste ve čtvrtém volebním období, a já si myslím, že starosta roku, tedy kraje, a samozřejmě i v Blovicích, kde jsme byli včera, byl také starosta roku, tak ten má také za sebou patnáct let práce. A víte, proč to říkám? Když nastupujete do prvního funkčního období, tak jste vyhrál na základě slibů. Na tom není nic špatného, v politice se slibuje stejně tak, jako kdekoli jinde. Ale když jste zvolen podruhé, tak už jste zvolen na základě toho, že jste ty sliby splnil. A když se to povede potřetí nebo dokonce počtvrté, tak tam má ten starosta a jeho kolegové, jeho tým, jednu obrovskou výhodu, že se mohou věnovat i dlouhodobějším projektům, které trvají déle než jedno funkční období. Dálniční sítě, vysokorychlostní železnice, průplav Dunaj-Odra a já nevím, co všechno bychom našli, tak u nás ty velké stavby trvají někdy nepoměrně dlouho. Atomová elektrárna třináct až patnáct let například.
Čili první ze dvou poznámek, které chci v úvodu říci, je, že si vážím zejména těch starostů, kteří ve své funkci vydrželi dlouhé období. Svědčí to nejenom o důvěře občanů, ale svědčí to také o tom, že je možné uskutečňovat svoje sny a nebýt vázán čtyřmi lety.
No a druhá a poslední poznámka bude poněkud kacířská, jako obvykle. Já jsem žil na venkově v obci, která má dvanáct set obyvatel, Nové Veselí, která má statut městyse a je v podstatě venkov, deset let. Těch deset let bylo nejklidnějším, a proto nejšťastnějším obdobím mého života.
A tak mám jeden tvůrčí návrh. Doporučit všem důchodcům, aby odešli z měst a přestěhovali se na vesnici, protože za prvé se jim prodlouží délka života, protože budou žít ve zdravém životním prostředí, a za druhé, sníží se jim životní náklady, protože když jsem kupoval potraviny v malém krámku v Novém Veselí, tak byly nepoměrně lacinější, než jsou pražské ceny. Nehledě na to, že venkovské párky zpravidla obsahují maso, což se o pražských párcích říci nedá. Takže já nebudu dramatizovat situaci tím, že bych říkal, ve městech se žije lépe než na vesnici. Ono to kdysi určitě platilo, ale teď si myslím, že se situace obrací a chtěl bych vám všem popřát, abyste žili šťastně, pořídili si nafukovací člun a četli hodně knížek v prošoupaném houpacím křesle.
